Více než 500 000 světelných let velká galaxie NGC 6872 (vlevo dole) je skutečně obrovská spirální galaxie s příčkou. NGC 6872 je největší známou spirální galaxií, je nejméně pětkrát větší než naše už tak velká Mléčná dráha. Tato obří galaxie se nachází asi 200 milionů světelných let daleko v...
Více než 500 000 světelných roků velká, skutečně obrovská spirální galaxie s příčkou NGC 6872 (vpravo nahoře) je nejméně pětkrát větší než naše už tak dost velká Mléčná dráha. Vzhled této obří galaxie s pokřivenými a protaženými spirálními rameny připomíná vznešená křídla obřího ptáka. Má...
Více než 500 000 světelných let velká galaxie NGC 6872 (vlevo dole) je skutečně obrovská spirální galaxie s příčkou. NGC 6872 je největší známou spirální galaxií, je nejméně pětkrát větší než naše už tak velká Mléčná dráha. Tato obří galaxie se nachází asi 200 milionů světelných let daleko v...
Více než 500 000 světelných roků velká, skutečně obrovská spirální galaxie s příčkou NGC 6872 (vpravo nahoře) je nejméně pětkrát větší než naše už tak dost velká Mléčná dráha. Vzhled této obří galaxie s pokřivenými a protaženými spirálními rameny připomíná vznešená křídla obřího ptáka. Má...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.
