Více než 500 000 světelných let velká galaxie NGC 6872 (vlevo dole) je skutečně obrovská spirální galaxie s příčkou. NGC 6872 je největší známou spirální galaxií, je nejméně pětkrát větší než naše už tak velká Mléčná dráha. Tato obří galaxie se nachází asi 200 milionů světelných let daleko v...
Více než 500 000 světelných roků velká, skutečně obrovská spirální galaxie s příčkou NGC 6872 (vpravo nahoře) je nejméně pětkrát větší než naše už tak dost velká Mléčná dráha. Vzhled této obří galaxie s pokřivenými a protaženými spirálními rameny připomíná vznešená křídla obřího ptáka. Má...
Více než 500 000 světelných let velká galaxie NGC 6872 (vlevo dole) je skutečně obrovská spirální galaxie s příčkou. NGC 6872 je největší známou spirální galaxií, je nejméně pětkrát větší než naše už tak velká Mléčná dráha. Tato obří galaxie se nachází asi 200 milionů světelných let daleko v...
Více než 500 000 světelných roků velká, skutečně obrovská spirální galaxie s příčkou NGC 6872 (vpravo nahoře) je nejméně pětkrát větší než naše už tak dost velká Mléčná dráha. Vzhled této obří galaxie s pokřivenými a protaženými spirálními rameny připomíná vznešená křídla obřího ptáka. Má...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
