Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. leden 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. leden 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Messier 45: Dcery Atlase a Pleione

Uznání a copyright: Stefan Thrun

Nádherná otevřená hvězdokupa Plejády neboli Kuřátka známá svými nápadně modrými reflexními mlhovinami uhání asi 400 světelných roků daleko oblakem kosmického prachu. Nachází se na noční obloze v souhvězdí Býka (Taurus) v Orionovu rameni naší Galaxie Mléčné dráhy. Hvězdy ovšem s prachovým oblakem nesouvisí. Jen náhodou procházejí stejnou oblastí vesmíru. Hvězdokupu známou již od starověku jako kompaktní seskupení hvězd poprvé načrtl Galileo při pohledu svým dalekohledem s hvězdami příliš slabými na to, aby byly viditelné pouhým okem. Charles Messier zaznamenal hvězdokupu jako 45. položku svého slavného katalogu věcí, které nejsou kometami. Podle řeckého mýtu byly Plejády sedmi dcerami astronomického titána Atlase a mořské nymfy Pleione. Devět nejjasnějších hvězd hvězdokupy obsahuje také jména obou rodičů. Tento kvalitně zpracovaný, barevně kalibrovaný teleskopický snímek s více než 9 hodinami expozičního času obsahuje bodové hvězdy a podrobnosti vláken mezihvězdného prachu. Zabírá přes 20 světelných roků Plejád.

Seznam odkazů v popisu

  1. Naic.edu: The Pleiades
  2. APOD: 2001-12-28 Reflexe světla hvězd
  3. APOD: 2010-11-18 Sestry ze zaprášené oblohy
  4. APOD: 2020-04-04 Venuše a hvězdy z Plejád
  5. APOD: 2007-04-13 Sedm zaprášených sester
  6. Wikipedia: File:Pleiades_Sidereus_Nuncius.png
  7. NASA: Hubble’s Messier Catalog
  8. Wikipedia: Pleiades_(Greek_mythology)
  9. Astronomy.com: The Pleiades labeled
  10. AstroBin.com: Stefan "Harry" Thrun: M 45 "The Great Pleiades"

Štítky: M45, Plejády, Galactic star cluster, Reflekční mlhovina, Prach


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »