Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. srpen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. srpen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Prachová mračna v mlhovině Pac-Man

Uznání a copyright: Douglas J. Struble (Future World Media)

Hvězdy samotné mohou vytvářet obrovské a složité prachové skulptury z hustých a temných molekulárních mračen, z nichž se samy rodí. Nástrojem, který hvězdy používají ke svému jemnému vyřezávání, je vysokoenergetické světlo a rychlý hvězdný vítr. Teplo, které vytvářejí, odpařuje tmavý molekulární prach a stejně tak rozptyluje okolní vodík a způsobuje červenou záři. Na snímku je nová otevřená hvězdokupa IC 1590, která se blíží dokončení kolem spletitých struktur mezihvězdného prachu v emisní mlhovině NGC 281 zvané vzhledem k celkovému tvaru mlhovina Pac-Man. Mračno prachu vlevo nahoře má označení Bokova globule, jelikož se může gravitačně zhroutit a vytvořit hvězdu, nebo hvězdy. Mlhovina Pac-Man se nachází asi 10 000 světelných roků daleko v souhvězdí Kasiopeja (Cassiopeia).

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2007-06-06 Prachové skulptury v Růžicové mlhovině
  2. APOD: 2020-11-22 Tmavé molekulární mračno Barnard 68
  3. NASA: Ultraviolet Waves
  4. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  5. Wikipedia: Interstellar_dust
  6. LANL.gov: Hydrogen
  7. APOD: Emission Nebulae
  8. AstroBin.com: Douglas J Struble: NGC 281 (Sh2-184) • Pacman Nebula in HOO
  9. Wikipedia: IC_1590
  10. APOD: 2021-03-07 Pilíře v Orlí mlhovině infračerveně
  11. Wikipedia: NGC_281
  12. APOD: 2018-11-22 Portrét NGC 281
  13. Wikipedia: Pac-man
  14. APOD: 2003-01-27 BHR 71: Hvězdy, mračna a výtrysky
  15. Youtu.be: Star formation by collapse of molecular clouds
  16. NASA: What Is a Light-Year?
  17. Constellation-Guide.com: Cassiopeia Constellation

Štítky: Prach, Pacman nebula, NGC 281


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »