Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. leden 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. leden 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hvězdný prach v Perseu

Uznání a copyright: Jack Groves

Tento kosmický prostor prachu, plynu a hvězd zabírá na obloze v hrdinském souhvězdí Persea asi 6 stupňů. Na nádherné obloze je vlevo nahoře zajímavá mladá hvězdokupa IC 348 a, která sousedí s mlhovinou Létajícího ducha s mračny neprůhledného mezihvězdného prachu katalogizovaného jako Barnard 3 a 4. Vpravo je další aktivní hvězdotvorná oblast NGC 1333 spojena tmavými a prašnými úponky na okraji obřího Perseova molekulárního mračna, vzdáleného asi 850 světelných let. Po celém zorném poli jsou rozesety další prachové mlhoviny spolu se slabou načervenalou září vodíku. Kosmický prach zpravidla skrývá nově vzniklé hvězdy a mladé hvězdné objekty či protohvězdy před zvědavými optickými dalekohledy. Protohvězdy vznikají z hustých jader zanořených v molekulárním mračnu zhroucením vlastní gravitací. Toto zorné pole při odhadované vzdálenosti molekulárního mračna zabírá více než 90 světelných roků.

Seznam odkazů v popisu

  1. Harvard.edu: A great nebulous region near omicron Persei.
  2. Instagram.com: astrojackmn: IC 348 (top left) and NGC 1333 (bottom right) - two amazing objects in the constellation Perseus.
  3. U-Strasbg.fr: Multiple Outflows and Protostars near IC 348 and the Flying Ghost Nebula
  4. Distant-Lights.at: A Nebula Region in Perseus - IC 348, vdB 19, B 3 and LBN 749
  5. APOD: 2014-03-06 NGC 1333 Hvězdný prach
  6. Wikipedia: Perseus_molecular_cloud
  7. APOD: 2005-09-30 IC 1396 do podrobností
  8. APOD: 2006-10-06 Zaprášená NGC 1333
  9. WebbTelescope.org: NASA’s Webb Catches Fiery Hourglass as New Star Forms
  10. Harvard.edu: Physical properties of the ambient medium and of dense cores in the Perseus star-forming region derived from Herschel Gould Belt Survey observations
  11. GSU.edu: Gravitational Collapse
  12. arXiv.org: A Large Catalog of Accurate Distances to Molecular Clouds from PS1 Photometry

Štítky: Ngc1333, Ic348, Molekulární mračno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »