Tímto koutem oblohy asi 850 světelných roků daleko plují přes molekulární mračno v Perseu oblaka hvězdného prachu. V téměř 4 stupně širokém zorném poli vynikají prachové mlhoviny, které odrážejí světlo vnořených mladých hvězd. Blízko středu vyniká reflexní mlhovina NGC 1333 se svou charakteristickou...
Tato velkolepá mozaika snímků z Kosmického dalekohledu Jamese Webba nahlíží do nitra mladé hvězdokupy NGC 1333. Tato blízká hvězdokupa, vzdálená pouhých 1 000 světelných roků v hrdinském souhvězdí Perseus, leží na okraji rozsáhlého molekulárního oblaku v Perseu. Kombinované zorné pole zabírá přes...
Ve viditelném světle je NGC 1333 vidět jako reflexní mlhovina, v níž převládají namodralé odstíny charakteristické pro světlo hvězd odrážené mezihvězdným prachem. Nachází se pouhých 1000 světelných roků daleko v hrdinském souhvězdí Perseus na okraji velkého molekulárního mraku, v němž vznikají...
Tento kosmický prostor prachu, plynu a hvězd zabírá na obloze v hrdinském souhvězdí Persea asi 6 stupňů. Na nádherné obloze je vlevo nahoře zajímavá mladá hvězdokupa IC 348 a, která sousedí s mlhovinou Létajícího ducha s mračny neprůhledného mezihvězdného prachu katalogizovaného jako Barnard 3 a...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflexní mlhovina, v níž převládají namodralé odstíny charakteristické pro světlo hvězd odražené od mezihvězdného prachu. Mlhovina je ve vzdálenosti zhruba 1000 světelných roků v hrdinském souhvězdí Persea na okraji velkého molekulárního mračna, kde se...
Na hlubokém snímku oblohy přes molekulární mračno v Perseu vzdáleném asi 850 světelných roků plynou mračna hvězdného prachu. Na téměř 2 stupně velkém teleskopickém poli září odraženým světlem ze zanořených hvězd prachové mlhoviny. Reflexní mlhovina NGC 1333 s charakteristickou modravou barvou je ve...
NGC 1333 je vidět ve viditelném světle jako reflexní mlhovina, které dominuje chrakteristické modré světlo hvězd odrážené od mezihvězdného prachu. Nachází se zhruba 1000 světelných let daleko v hrdinném souhvězdí Persea na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního mračna. Tento...
Tímto koutem oblohy plynou mračna hvězdného prachu. Kosmická scéna zabírá v molekulárním mračnu v Perseu ve vzdálenosti zhruba 850 světelných let téměř 2 stupně. V teleskopickém zorném poli je zachycena trojice prašných mlhovin, které odrážejí světlo ze zanořených hvězd. NGC 1333 s...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, které dominuje modrá barva charakteristická pro světlo hvězd odrážené mezihvězdným prachem. Mlhovina je zhruba 1000 světelných let daleko v hrdinském souhvězdí Perseus a nachází se na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního...
Toto kosmické zákoutí prachu, plynu a hvězd na obloze pokrývá asi 6 stupňů a to v hrdinském souhvězdí Perseus. Vlevo nahoře se nachází překvapivě mladá hvězdokupa IC 348, která sousedí s mlhovinou Letící duch. Vpravo je další aktivní hvězdotvorná oblast NGC 1333, která je spojena tmavými a...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, které dominují modré barvy charakteristické pro prachem odrážené světlo hvězd. Nachází se ve vzdálenosti asi 1000 světelných let v hrdinském souhvězdí Perseus na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního mračna. Tento...
Tímto vznešeným panorámatem o rozměru 17 stupňů u jižní hranice hrdinského souhvězdí Perseus plují kosmická mračna plynu a prachu. Kolaborativní obraz nebe začíná vlevo modravými hvězdami v Perseu, ale oči přitahuje výrazně červená mlhovina NGC 1499. Je též známa jako mlhovina Kalifornie a...
Ve viditelném světle je NGC 1333 vidět jako reflekční mlhovina, u které dominují modré barvy charakteristické pro prachem odrážené světlo hvězd. Nachází se na okraji hvězdotvorného molekulárního mračna ve vzdálenosti zhruba 1000 světelných let v hrdinském souhvězdí Perseus. Tento velice...
Tímto koutem oblohy asi 850 světelných roků daleko plují přes molekulární mračno v Perseu oblaka hvězdného prachu. V téměř 4 stupně širokém zorném poli vynikají prachové mlhoviny, které odrážejí světlo vnořených mladých hvězd. Blízko středu vyniká reflexní mlhovina NGC 1333 se svou charakteristickou...
Tato velkolepá mozaika snímků z Kosmického dalekohledu Jamese Webba nahlíží do nitra mladé hvězdokupy NGC 1333. Tato blízká hvězdokupa, vzdálená pouhých 1 000 světelných roků v hrdinském souhvězdí Perseus, leží na okraji rozsáhlého molekulárního oblaku v Perseu. Kombinované zorné pole zabírá přes...
Ve viditelném světle je NGC 1333 vidět jako reflexní mlhovina, v níž převládají namodralé odstíny charakteristické pro světlo hvězd odrážené mezihvězdným prachem. Nachází se pouhých 1000 světelných roků daleko v hrdinském souhvězdí Perseus na okraji velkého molekulárního mraku, v němž vznikají...
Tento kosmický prostor prachu, plynu a hvězd zabírá na obloze v hrdinském souhvězdí Persea asi 6 stupňů. Na nádherné obloze je vlevo nahoře zajímavá mladá hvězdokupa IC 348 a, která sousedí s mlhovinou Létajícího ducha s mračny neprůhledného mezihvězdného prachu katalogizovaného jako Barnard 3 a...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflexní mlhovina, v níž převládají namodralé odstíny charakteristické pro světlo hvězd odražené od mezihvězdného prachu. Mlhovina je ve vzdálenosti zhruba 1000 světelných roků v hrdinském souhvězdí Persea na okraji velkého molekulárního mračna, kde se...
Na hlubokém snímku oblohy přes molekulární mračno v Perseu vzdáleném asi 850 světelných roků plynou mračna hvězdného prachu. Na téměř 2 stupně velkém teleskopickém poli září odraženým světlem ze zanořených hvězd prachové mlhoviny. Reflexní mlhovina NGC 1333 s charakteristickou modravou barvou je ve...
NGC 1333 je vidět ve viditelném světle jako reflexní mlhovina, které dominuje chrakteristické modré světlo hvězd odrážené od mezihvězdného prachu. Nachází se zhruba 1000 světelných let daleko v hrdinném souhvězdí Persea na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního mračna. Tento...
Tímto koutem oblohy plynou mračna hvězdného prachu. Kosmická scéna zabírá v molekulárním mračnu v Perseu ve vzdálenosti zhruba 850 světelných let téměř 2 stupně. V teleskopickém zorném poli je zachycena trojice prašných mlhovin, které odrážejí světlo ze zanořených hvězd. NGC 1333 s...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, které dominuje modrá barva charakteristická pro světlo hvězd odrážené mezihvězdným prachem. Mlhovina je zhruba 1000 světelných let daleko v hrdinském souhvězdí Perseus a nachází se na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního...
Toto kosmické zákoutí prachu, plynu a hvězd na obloze pokrývá asi 6 stupňů a to v hrdinském souhvězdí Perseus. Vlevo nahoře se nachází překvapivě mladá hvězdokupa IC 348, která sousedí s mlhovinou Letící duch. Vpravo je další aktivní hvězdotvorná oblast NGC 1333, která je spojena tmavými a...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, které dominují modré barvy charakteristické pro prachem odrážené světlo hvězd. Nachází se ve vzdálenosti asi 1000 světelných let v hrdinském souhvězdí Perseus na okraji velkého hvězdotvorného molekulárního mračna. Tento...
Tímto vznešeným panorámatem o rozměru 17 stupňů u jižní hranice hrdinského souhvězdí Perseus plují kosmická mračna plynu a prachu. Kolaborativní obraz nebe začíná vlevo modravými hvězdami v Perseu, ale oči přitahuje výrazně červená mlhovina NGC 1499. Je též známa jako mlhovina Kalifornie a...
Ve viditelném světle je NGC 1333 vidět jako reflekční mlhovina, u které dominují modré barvy charakteristické pro prachem odrážené světlo hvězd. Nachází se na okraji hvězdotvorného molekulárního mračna ve vzdálenosti zhruba 1000 světelných let v hrdinském souhvězdí Perseus. Tento velice...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
