Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. září 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. září 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mladá hvězdokupa NGC 1333

Uznání: ESA/Webb, NASA, CSA, A. Scholz, K. Muzic, A. Langeveld, R. Jayawardhana

Tato velkolepá mozaika snímků z Kosmického dalekohledu Jamese Webba nahlíží do nitra mladé hvězdokupy NGC 1333. Tato blízká hvězdokupa, vzdálená pouhých 1 000 světelných roků v hrdinském souhvězdí Perseus, leží na okraji rozsáhlého molekulárního oblaku v Perseu. Kombinované zorné pole zabírá přes prašnou hvězdokupu turbulentní kolébky hvězd téměř dva světelné roky a je součástí hloubkového průzkumu Webba pro identifikaci hnědých trpaslíků s nízkou hmotností a volně plovoucích planet. O NGC 1333 je známo, že ukrývá hvězdy staré méně než milion let, ačkoli většinu z nich před optickými dalekohledy ukrývá všudypřítomný hvězdný prach. Toto chaotické prostředí může být podobné tomu, v němž se před více než 4,5 miliardami let zformovalo naše Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. EsaWebb.org: Peeking into Perseus (wide field view)
  2. HawAstSoc.org: Constellations: Perseus -- He never Looked her in the Eye
  3. EsaWebb.org: Pan: NGC 1333
  4. arXiv.org: The JWST/NIRISS Deep Spectroscopic Survey for Young Brown Dwarfs and Free-Floating Planets
  5. CalTech.edu: Beautiful Chaos of Star Birth
  6. APOD: 2021-03-18 Hvězdný prach v molekulárním mračnu v Perseu

Štítky: Ngc1333, Jwst, Star-formation, Hnědí trpaslíci, Volně se vznášející planety


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »