Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. listopad 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. listopad 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pohled na Jupiter z Juno

Uznání: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS; Processing & License: Kevin M. Gill;

Proč Jupiter obepínají barevné oblačné pásy? Horní vrstva atmosféry Jupiteru je rozdělena do světlých zón a tmavých pásů, které jsou kolem celé obří planety. Rozdělení na zóny kolem celé planety způsobují vysoké horizontální větry, které mohou přesahovat až 300 km/h. Co tyto silné větry vyvolává zůstává předmětem výzkumu. Předpokládá se, že zonální pásy doplňované stoupavým plynem obsahují poměrně neprůhledná mračna amoniaku a vody, která cloní světlo z nižších a tmavších hladin atmosféry. Na pohledu pořízeném v roce 2017 kosmickou sondou Juno je do velkých podrobností vidět jedna taková světle zbarvená zóna. Jupiterova atmosféra se většinou skládá z průhledných a bezbarvých plynů vodíku a hélia, které tudíž zřejmě nepřispívají ke zlatavým a hnědým barvám. Co tyto barvy způsobuje je dalším předmětem výzkumu, ale existuje hypotéza, že se jedná o malá množství slunečním světlem pozměněné síry a uhlíku. Na základě údajů z Juno byla učiněna řada objevů, včetně obsahu vody, která dosahuje nečekaně vysokých 0,25 procenta v horních vrstvách mraků u rovníku, přičemž tento objev je důležitý nejenom pro pochopení proudění na Jupiteru, ale také pro historii vody v celé Sluneční soustavě.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Jupiter
  2. NASA: Where Did You Get Those Stripes?
  3. Wikipedia: File:PIA02863_-_Jupiter_surface_motion_animation.gif
  4. Harvard.edu: The Range of Jupiter's Flow Structures that Fit the Juno Asymmetric Gravity Measurements
  5. APOD: 2020-08-11 Kypící mračna na Jupiteru
  6. Flickr.com: Kevin Gill: Jupiter - PJ10-34: JNCE_2017350_10C00034_V01: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Kevin M. Gill
  7. SwRI.edu: Juno
  8. Wikipedia: Atmosphere_of_Jupiter
  9. APOD: 2020-08-09 Původ prvků
  10. LANL.gov: Sulphur
  11. LANL.gov: Carbon
  12. NASA: Findings From NASA's Juno Update Jupiter Water Mystery
  13. APOD: 2020-10-19 Let nad Jupiterem blízko Velké rudé skvrny
  14. NASA: Simulated view of our Solar System

Štítky: Jupiter, Mračna, Juno


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »