Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. listopad 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. listopad 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pohled na Jupiter z Juno

Uznání: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS; Processing & License: Kevin M. Gill;

Proč Jupiter obepínají barevné oblačné pásy? Horní vrstva atmosféry Jupiteru je rozdělena do světlých zón a tmavých pásů, které jsou kolem celé obří planety. Rozdělení na zóny kolem celé planety způsobují vysoké horizontální větry, které mohou přesahovat až 300 km/h. Co tyto silné větry vyvolává zůstává předmětem výzkumu. Předpokládá se, že zonální pásy doplňované stoupavým plynem obsahují poměrně neprůhledná mračna amoniaku a vody, která cloní světlo z nižších a tmavších hladin atmosféry. Na pohledu pořízeném v roce 2017 kosmickou sondou Juno je do velkých podrobností vidět jedna taková světle zbarvená zóna. Jupiterova atmosféra se většinou skládá z průhledných a bezbarvých plynů vodíku a hélia, které tudíž zřejmě nepřispívají ke zlatavým a hnědým barvám. Co tyto barvy způsobuje je dalším předmětem výzkumu, ale existuje hypotéza, že se jedná o malá množství slunečním světlem pozměněné síry a uhlíku. Na základě údajů z Juno byla učiněna řada objevů, včetně obsahu vody, která dosahuje nečekaně vysokých 0,25 procenta v horních vrstvách mraků u rovníku, přičemž tento objev je důležitý nejenom pro pochopení proudění na Jupiteru, ale také pro historii vody v celé Sluneční soustavě.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Jupiter
  2. NASA: Where Did You Get Those Stripes?
  3. Wikipedia: File:PIA02863_-_Jupiter_surface_motion_animation.gif
  4. Harvard.edu: The Range of Jupiter's Flow Structures that Fit the Juno Asymmetric Gravity Measurements
  5. APOD: 2020-08-11 Kypící mračna na Jupiteru
  6. Flickr.com: Kevin Gill: Jupiter - PJ10-34: JNCE_2017350_10C00034_V01: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Kevin M. Gill
  7. SwRI.edu: Juno
  8. Wikipedia: Atmosphere_of_Jupiter
  9. APOD: 2020-08-09 Původ prvků
  10. LANL.gov: Sulphur
  11. LANL.gov: Carbon
  12. NASA: Findings From NASA's Juno Update Jupiter Water Mystery
  13. APOD: 2020-10-19 Let nad Jupiterem blízko Velké rudé skvrny
  14. NASA: Simulated view of our Solar System

Štítky: Jupiter, Mračna, Juno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »