Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. červenec 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. červenec 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mapa mikrovlnného pozadí z družice Planck

Uznání: European Space Agency, Planck Collaboration

Z čeho je náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck a od roku 2009 do 2013 mapovala do bezprecedentních podrobností jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu - pozadí oblohy, které po sobě zanechal náš vesmír, kdyz se poprvé stal průhledným pro světlo a tak pomohla odpovědět na tuto otázku. Visible in all directions, this Kosmické mikrovlnné pozadí je vidět ve všech směrech a je složitou tapisérií, která mohla ukazovat jenom horké a studené vzory pozorované ve vesmíru složeného ze specifických typů energií , které se vyvíjejí specifickými způsoby. Konečné výsledky oznámené minulý týden opět potvrdily, že se náš vesmír skládá většinou z tajemné a neznámé temné energie a že dokonce i většina zbývající hmotné energie je podivně tmavá. Additionally, the "final" 2018 Planck data Planckova "závěrečná" data z roku 2018 dále impozantně stanovila věk vesmíru na asi 13,8 miliardy let a lokální poměr zrychlování zvaný Hubblova konstanta na 67,4 (+/- 0.5) km/sec/Mpc. Je zvláštní, že Oddly, this early-universe determined Hubblova konstanta určená z ranného vesmíru je mírně nižší, než konstanta zjištěná jinými metodami v pozdním vesmíru, což vyvolává napětí a způsobuje diskuse a spekulace.

Štítky: CMBR, Mikrovlnné pozadí, Planck


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »