Z čeho je náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck a od roku 2009 do 2013 mapovala do bezprecedentních podrobností jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu - pozadí oblohy, které po sobě zanechal náš vesmír, kdyz se poprvé stal průhledným pro světlo a...
Z čeho se skládá náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck, aby do předtím nevídaných podrobností zmapovala jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu, pozadí oblohy zanechaného před miliardami let, kdy se náš vesmír stal poprvé průsvitným pro světlo, a tak...
Zdá se, že analýza nové vysokorozlišující mapy mikrovlnného světla, které bylo vyzářeno pouhých 380 000 roků po Velkém třesku, definuje náš vesmír přesněji, jak kdykoliv předtím. Netrpělivě očekávané výsledky ohlášené v minulém roce z družice Wilkinson Microwave Anisotropy Probe rozhodly...
Naše Země neodpočívá. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší jak rychlost, se kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči...
Letos lidstvo zjistilo, že vesmír je starý 13,7 miliard let. Do letošního roku se jenom vědělo, že stáří vesmíru je asi 13 miliard let, ale doopravdy bylo vymezeno mezi 12 až 15 miliardami let. Změnu v první řadě způsobila družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která...
Ve zmrzlé tundře v blízkosti konce našeho světa naslouchají stále více sofistikované přístroje přesnějším ozvěnám vzniku našeho vesmíru. V pondělí byly oznámeny důkazy, získané nezávislou spoluprací tří takových přístrojů, jež jsou v souladu s modelem, podle kterého má náš vesmír pouze 5 procent...
Tyto skvrny jsou nejstarší a nevzdálenější známé struktury. Jsou vidět nahoře na dvou snímcích mikrovlnné oblohy, severní a jižní od našeho galaktického rovníku a jsou založeny na údajích ze čtyř let z družice NASA COBE (COsmic Background Explorer, 1989-1993). Skvrny odpovídají variacím teplot...
Z čeho je náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck a od roku 2009 do 2013 mapovala do bezprecedentních podrobností jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu - pozadí oblohy, které po sobě zanechal náš vesmír, kdyz se poprvé stal průhledným pro světlo a...
Z čeho se skládá náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck, aby do předtím nevídaných podrobností zmapovala jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu, pozadí oblohy zanechaného před miliardami let, kdy se náš vesmír stal poprvé průsvitným pro světlo, a tak...
Zdá se, že analýza nové vysokorozlišující mapy mikrovlnného světla, které bylo vyzářeno pouhých 380 000 roků po Velkém třesku, definuje náš vesmír přesněji, jak kdykoliv předtím. Netrpělivě očekávané výsledky ohlášené v minulém roce z družice Wilkinson Microwave Anisotropy Probe rozhodly...
Naše Země neodpočívá. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší jak rychlost, se kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči...
Letos lidstvo zjistilo, že vesmír je starý 13,7 miliard let. Do letošního roku se jenom vědělo, že stáří vesmíru je asi 13 miliard let, ale doopravdy bylo vymezeno mezi 12 až 15 miliardami let. Změnu v první řadě způsobila družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která...
Ve zmrzlé tundře v blízkosti konce našeho světa naslouchají stále více sofistikované přístroje přesnějším ozvěnám vzniku našeho vesmíru. V pondělí byly oznámeny důkazy, získané nezávislou spoluprací tří takových přístrojů, jež jsou v souladu s modelem, podle kterého má náš vesmír pouze 5 procent...
Tyto skvrny jsou nejstarší a nevzdálenější známé struktury. Jsou vidět nahoře na dvou snímcích mikrovlnné oblohy, severní a jižní od našeho galaktického rovníku a jsou založeny na údajích ze čtyř let z družice NASA COBE (COsmic Background Explorer, 1989-1993). Skvrny odpovídají variacím teplot...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
