Z čeho je náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck a od roku 2009 do 2013 mapovala do bezprecedentních podrobností jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu - pozadí oblohy, které po sobě zanechal náš vesmír, kdyz se poprvé stal průhledným pro světlo a...
Z čeho se skládá náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck, aby do předtím nevídaných podrobností zmapovala jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu, pozadí oblohy zanechaného před miliardami let, kdy se náš vesmír stal poprvé průsvitným pro světlo, a tak...
Zdá se, že analýza nové vysokorozlišující mapy mikrovlnného světla, které bylo vyzářeno pouhých 380 000 roků po Velkém třesku, definuje náš vesmír přesněji, jak kdykoliv předtím. Netrpělivě očekávané výsledky ohlášené v minulém roce z družice Wilkinson Microwave Anisotropy Probe rozhodly...
Naše Země neodpočívá. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší jak rychlost, se kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči...
Letos lidstvo zjistilo, že vesmír je starý 13,7 miliard let. Do letošního roku se jenom vědělo, že stáří vesmíru je asi 13 miliard let, ale doopravdy bylo vymezeno mezi 12 až 15 miliardami let. Změnu v první řadě způsobila družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která...
Ve zmrzlé tundře v blízkosti konce našeho světa naslouchají stále více sofistikované přístroje přesnějším ozvěnám vzniku našeho vesmíru. V pondělí byly oznámeny důkazy, získané nezávislou spoluprací tří takových přístrojů, jež jsou v souladu s modelem, podle kterého má náš vesmír pouze 5 procent...
Tyto skvrny jsou nejstarší a nevzdálenější známé struktury. Jsou vidět nahoře na dvou snímcích mikrovlnné oblohy, severní a jižní od našeho galaktického rovníku a jsou založeny na údajích ze čtyř let z družice NASA COBE (COsmic Background Explorer, 1989-1993). Skvrny odpovídají variacím teplot...
Z čeho je náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck a od roku 2009 do 2013 mapovala do bezprecedentních podrobností jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu - pozadí oblohy, které po sobě zanechal náš vesmír, kdyz se poprvé stal průhledným pro světlo a...
Z čeho se skládá náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck, aby do předtím nevídaných podrobností zmapovala jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu, pozadí oblohy zanechaného před miliardami let, kdy se náš vesmír stal poprvé průsvitným pro světlo, a tak...
Zdá se, že analýza nové vysokorozlišující mapy mikrovlnného světla, které bylo vyzářeno pouhých 380 000 roků po Velkém třesku, definuje náš vesmír přesněji, jak kdykoliv předtím. Netrpělivě očekávané výsledky ohlášené v minulém roce z družice Wilkinson Microwave Anisotropy Probe rozhodly...
Naše Země neodpočívá. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší jak rychlost, se kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči...
Letos lidstvo zjistilo, že vesmír je starý 13,7 miliard let. Do letošního roku se jenom vědělo, že stáří vesmíru je asi 13 miliard let, ale doopravdy bylo vymezeno mezi 12 až 15 miliardami let. Změnu v první řadě způsobila družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která...
Ve zmrzlé tundře v blízkosti konce našeho světa naslouchají stále více sofistikované přístroje přesnějším ozvěnám vzniku našeho vesmíru. V pondělí byly oznámeny důkazy, získané nezávislou spoluprací tří takových přístrojů, jež jsou v souladu s modelem, podle kterého má náš vesmír pouze 5 procent...
Tyto skvrny jsou nejstarší a nevzdálenější známé struktury. Jsou vidět nahoře na dvou snímcích mikrovlnné oblohy, severní a jižní od našeho galaktického rovníku a jsou založeny na údajích ze čtyř let z družice NASA COBE (COsmic Background Explorer, 1989-1993). Skvrny odpovídají variacím teplot...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
