Z čeho je náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck a od roku 2009 do 2013 mapovala do bezprecedentních podrobností jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu - pozadí oblohy, které po sobě zanechal náš vesmír, kdyz se poprvé stal průhledným pro světlo a...
Z čeho se skládá náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck, aby do předtím nevídaných podrobností zmapovala jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu, pozadí oblohy zanechaného před miliardami let, kdy se náš vesmír stal poprvé průsvitným pro světlo, a tak...
Zdá se, že analýza nové vysokorozlišující mapy mikrovlnného světla, které bylo vyzářeno pouhých 380 000 roků po Velkém třesku, definuje náš vesmír přesněji, jak kdykoliv předtím. Netrpělivě očekávané výsledky ohlášené v minulém roce z družice Wilkinson Microwave Anisotropy Probe rozhodly...
Naše Země neodpočívá. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší jak rychlost, se kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči...
Letos lidstvo zjistilo, že vesmír je starý 13,7 miliard let. Do letošního roku se jenom vědělo, že stáří vesmíru je asi 13 miliard let, ale doopravdy bylo vymezeno mezi 12 až 15 miliardami let. Změnu v první řadě způsobila družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která...
Ve zmrzlé tundře v blízkosti konce našeho světa naslouchají stále více sofistikované přístroje přesnějším ozvěnám vzniku našeho vesmíru. V pondělí byly oznámeny důkazy, získané nezávislou spoluprací tří takových přístrojů, jež jsou v souladu s modelem, podle kterého má náš vesmír pouze 5 procent...
Tyto skvrny jsou nejstarší a nevzdálenější známé struktury. Jsou vidět nahoře na dvou snímcích mikrovlnné oblohy, severní a jižní od našeho galaktického rovníku a jsou založeny na údajích ze čtyř let z družice NASA COBE (COsmic Background Explorer, 1989-1993). Skvrny odpovídají variacím teplot...
Z čeho je náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck a od roku 2009 do 2013 mapovala do bezprecedentních podrobností jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu - pozadí oblohy, které po sobě zanechal náš vesmír, kdyz se poprvé stal průhledným pro světlo a...
Z čeho se skládá náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck, aby do předtím nevídaných podrobností zmapovala jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu, pozadí oblohy zanechaného před miliardami let, kdy se náš vesmír stal poprvé průsvitným pro světlo, a tak...
Zdá se, že analýza nové vysokorozlišující mapy mikrovlnného světla, které bylo vyzářeno pouhých 380 000 roků po Velkém třesku, definuje náš vesmír přesněji, jak kdykoliv předtím. Netrpělivě očekávané výsledky ohlášené v minulém roce z družice Wilkinson Microwave Anisotropy Probe rozhodly...
Naše Země neodpočívá. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší jak rychlost, se kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči...
Letos lidstvo zjistilo, že vesmír je starý 13,7 miliard let. Do letošního roku se jenom vědělo, že stáří vesmíru je asi 13 miliard let, ale doopravdy bylo vymezeno mezi 12 až 15 miliardami let. Změnu v první řadě způsobila družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která...
Ve zmrzlé tundře v blízkosti konce našeho světa naslouchají stále více sofistikované přístroje přesnějším ozvěnám vzniku našeho vesmíru. V pondělí byly oznámeny důkazy, získané nezávislou spoluprací tří takových přístrojů, jež jsou v souladu s modelem, podle kterého má náš vesmír pouze 5 procent...
Tyto skvrny jsou nejstarší a nevzdálenější známé struktury. Jsou vidět nahoře na dvou snímcích mikrovlnné oblohy, severní a jižní od našeho galaktického rovníku a jsou založeny na údajích ze čtyř let z družice NASA COBE (COsmic Background Explorer, 1989-1993). Skvrny odpovídají variacím teplot...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
