Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. červenec 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. červenec 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mapa mikrovlnného pozadí z družice Planck

Uznání: European Space Agency, Planck Collaboration

Z čeho je náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck a od roku 2009 do 2013 mapovala do bezprecedentních podrobností jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu - pozadí oblohy, které po sobě zanechal náš vesmír, kdyz se poprvé stal průhledným pro světlo a tak pomohla odpovědět na tuto otázku. Visible in all directions, this Kosmické mikrovlnné pozadí je vidět ve všech směrech a je složitou tapisérií, která mohla ukazovat jenom horké a studené vzory pozorované ve vesmíru složeného ze specifických typů energií , které se vyvíjejí specifickými způsoby. Konečné výsledky oznámené minulý týden opět potvrdily, že se náš vesmír skládá většinou z tajemné a neznámé temné energie a že dokonce i většina zbývající hmotné energie je podivně tmavá. Additionally, the "final" 2018 Planck data Planckova "závěrečná" data z roku 2018 dále impozantně stanovila věk vesmíru na asi 13,8 miliardy let a lokální poměr zrychlování zvaný Hubblova konstanta na 67,4 (+/- 0.5) km/sec/Mpc. Je zvláštní, že Oddly, this early-universe determined Hubblova konstanta určená z ranného vesmíru je mírně nižší, než konstanta zjištěná jinými metodami v pozdním vesmíru, což vyvolává napětí a způsobuje diskuse a spekulace.

Štítky: CMBR, Mikrovlnné pozadí, Planck


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »