Z čeho je náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck a od roku 2009 do 2013 mapovala do bezprecedentních podrobností jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu - pozadí oblohy, které po sobě zanechal náš vesmír, kdyz se poprvé stal průhledným pro světlo a...
Proč by měla tato kupa galaxií v kosmickém mikrovlnném pozadí CMB (cosmic microwave background) vyrazit díru? Zaprvé, slavné CMB vzniklo při ochlazování plynu v raném vesmíru a prochází právě většinou plynu a prachu ve vesmíru. Je všude kolem nás. Velké kupy galaxií mají dostatečnou...
Naše Země nestojí. Země obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá kolem Místní skupiny galaxií. Místní skupina galaxií padá směrem ke Kupě galaxií v Panně. Ovšem tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty...
Prošel vesmír v raném období extrémně rychlým rozpínáním? Takové inflační období se předpokládalo, aby se mohlo vysvětlit několik záhadných kosmických atributů, třeba proč náš vesmír vypadá podobně v opačných směrech. Včera byly uvolněny výsledky, které ukazují očekávaný signál v nečekané...
Jak mohla být část raného vesmíru tak studená? Nikdo s jistotou neví a hodně astronomů si myslí, že studená skvrna CMB záření kosmického mikrovlnného pozadí CMB (cosmic microwave background) nestojí za zvláštní pozornost. Jak raný vesmír expandoval a chladnul, tak se náhle a předvídatelně...
Naše Země nestojí. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině Galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší než rychlost, kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči...
Naše Země neodpočívá. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší jak rychlost, se kterou se všechny ty objekty pohybují vůči...
Vesmír se nyní zvolna rozpíná. Ale jeho původní expanze byla téměř až neskutečně rychlá, jelikož pravděpodobně narostl z fluktuace v kvantovém měřítku v bilióntině sekundy. Tento kosmologický scénář známý jako inflace, je nyní po analýze tří let dat z observatoře WMAP dále...
Naše Země neodpočívá. Obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Galaxie Mléčná dráha. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty pohybují vzhledem k záření...
Drifting through the stratosphere above Antarctica in late 1998, the balloon-borne BOOMERANG telescope peered into the cosmos at millimeter wavelengths. The Blotchy structures it detected are seen above in the sharpest yet picture of the universe at an early age, perhaps a mere 300,000 years...
Z čeho je náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck a od roku 2009 do 2013 mapovala do bezprecedentních podrobností jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu - pozadí oblohy, které po sobě zanechal náš vesmír, kdyz se poprvé stal průhledným pro světlo a...
Proč by měla tato kupa galaxií v kosmickém mikrovlnném pozadí CMB (cosmic microwave background) vyrazit díru? Zaprvé, slavné CMB vzniklo při ochlazování plynu v raném vesmíru a prochází právě většinou plynu a prachu ve vesmíru. Je všude kolem nás. Velké kupy galaxií mají dostatečnou...
Naše Země nestojí. Země obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá kolem Místní skupiny galaxií. Místní skupina galaxií padá směrem ke Kupě galaxií v Panně. Ovšem tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty...
Prošel vesmír v raném období extrémně rychlým rozpínáním? Takové inflační období se předpokládalo, aby se mohlo vysvětlit několik záhadných kosmických atributů, třeba proč náš vesmír vypadá podobně v opačných směrech. Včera byly uvolněny výsledky, které ukazují očekávaný signál v nečekané...
Jak mohla být část raného vesmíru tak studená? Nikdo s jistotou neví a hodně astronomů si myslí, že studená skvrna CMB záření kosmického mikrovlnného pozadí CMB (cosmic microwave background) nestojí za zvláštní pozornost. Jak raný vesmír expandoval a chladnul, tak se náhle a předvídatelně...
Naše Země nestojí. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině Galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší než rychlost, kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči...
Naše Země neodpočívá. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší jak rychlost, se kterou se všechny ty objekty pohybují vůči...
Vesmír se nyní zvolna rozpíná. Ale jeho původní expanze byla téměř až neskutečně rychlá, jelikož pravděpodobně narostl z fluktuace v kvantovém měřítku v bilióntině sekundy. Tento kosmologický scénář známý jako inflace, je nyní po analýze tří let dat z observatoře WMAP dále...
Naše Země neodpočívá. Obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Galaxie Mléčná dráha. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty pohybují vzhledem k záření...
Drifting through the stratosphere above Antarctica in late 1998, the balloon-borne BOOMERANG telescope peered into the cosmos at millimeter wavelengths. The Blotchy structures it detected are seen above in the sharpest yet picture of the universe at an early age, perhaps a mere 300,000 years...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
