Z čeho je náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck a od roku 2009 do 2013 mapovala do bezprecedentních podrobností jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu - pozadí oblohy, které po sobě zanechal náš vesmír, kdyz se poprvé stal průhledným pro světlo a...
Proč by měla tato kupa galaxií v kosmickém mikrovlnném pozadí CMB (cosmic microwave background) vyrazit díru? Zaprvé, slavné CMB vzniklo při ochlazování plynu v raném vesmíru a prochází právě většinou plynu a prachu ve vesmíru. Je všude kolem nás. Velké kupy galaxií mají dostatečnou...
Naše Země nestojí. Země obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá kolem Místní skupiny galaxií. Místní skupina galaxií padá směrem ke Kupě galaxií v Panně. Ovšem tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty...
Prošel vesmír v raném období extrémně rychlým rozpínáním? Takové inflační období se předpokládalo, aby se mohlo vysvětlit několik záhadných kosmických atributů, třeba proč náš vesmír vypadá podobně v opačných směrech. Včera byly uvolněny výsledky, které ukazují očekávaný signál v nečekané...
Jak mohla být část raného vesmíru tak studená? Nikdo s jistotou neví a hodně astronomů si myslí, že studená skvrna CMB záření kosmického mikrovlnného pozadí CMB (cosmic microwave background) nestojí za zvláštní pozornost. Jak raný vesmír expandoval a chladnul, tak se náhle a předvídatelně...
Naše Země nestojí. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině Galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší než rychlost, kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči...
Naše Země neodpočívá. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší jak rychlost, se kterou se všechny ty objekty pohybují vůči...
Vesmír se nyní zvolna rozpíná. Ale jeho původní expanze byla téměř až neskutečně rychlá, jelikož pravděpodobně narostl z fluktuace v kvantovém měřítku v bilióntině sekundy. Tento kosmologický scénář známý jako inflace, je nyní po analýze tří let dat z observatoře WMAP dále...
Naše Země neodpočívá. Obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Galaxie Mléčná dráha. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty pohybují vzhledem k záření...
Drifting through the stratosphere above Antarctica in late 1998, the balloon-borne BOOMERANG telescope peered into the cosmos at millimeter wavelengths. The Blotchy structures it detected are seen above in the sharpest yet picture of the universe at an early age, perhaps a mere 300,000 years...
Z čeho je náš vesmír? Evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck a od roku 2009 do 2013 mapovala do bezprecedentních podrobností jemné teplotní rozdíly nejstaršího známého povrchu - pozadí oblohy, které po sobě zanechal náš vesmír, kdyz se poprvé stal průhledným pro světlo a...
Proč by měla tato kupa galaxií v kosmickém mikrovlnném pozadí CMB (cosmic microwave background) vyrazit díru? Zaprvé, slavné CMB vzniklo při ochlazování plynu v raném vesmíru a prochází právě většinou plynu a prachu ve vesmíru. Je všude kolem nás. Velké kupy galaxií mají dostatečnou...
Naše Země nestojí. Země obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá kolem Místní skupiny galaxií. Místní skupina galaxií padá směrem ke Kupě galaxií v Panně. Ovšem tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty...
Prošel vesmír v raném období extrémně rychlým rozpínáním? Takové inflační období se předpokládalo, aby se mohlo vysvětlit několik záhadných kosmických atributů, třeba proč náš vesmír vypadá podobně v opačných směrech. Včera byly uvolněny výsledky, které ukazují očekávaný signál v nečekané...
Jak mohla být část raného vesmíru tak studená? Nikdo s jistotou neví a hodně astronomů si myslí, že studená skvrna CMB záření kosmického mikrovlnného pozadí CMB (cosmic microwave background) nestojí za zvláštní pozornost. Jak raný vesmír expandoval a chladnul, tak se náhle a předvídatelně...
Naše Země nestojí. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině Galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší než rychlost, kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči...
Naše Země neodpočívá. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší jak rychlost, se kterou se všechny ty objekty pohybují vůči...
Vesmír se nyní zvolna rozpíná. Ale jeho původní expanze byla téměř až neskutečně rychlá, jelikož pravděpodobně narostl z fluktuace v kvantovém měřítku v bilióntině sekundy. Tento kosmologický scénář známý jako inflace, je nyní po analýze tří let dat z observatoře WMAP dále...
Naše Země neodpočívá. Obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Galaxie Mléčná dráha. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty pohybují vzhledem k záření...
Drifting through the stratosphere above Antarctica in late 1998, the balloon-borne BOOMERANG telescope peered into the cosmos at millimeter wavelengths. The Blotchy structures it detected are seen above in the sharpest yet picture of the universe at an early age, perhaps a mere 300,000 years...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
