Pomalu se blíží 200. výročí od narození matematika, genetika a meteorologa Gregora Mendela. Tento všestraně nadaný vědec se krátkou dobu věnoval i astronomii a položil spolu s jinými vědci té doby základy vědnímu oboru, který dnes nazýváme kosmické počasí. Abychom podrobněji vzpomenuli na...
Před rokem jsme psali o práci prokazující vliv zvýšené sluneční aktivity na zařízení v české rozvodné síti. Článek vzbudil zájem Dr. Didiera Mourenase, pracujícího pro francouzské Ředitelství vojenských aplikací Komise pro jadernou energetiku, a společně s Michalem Švandou, pracujícím i pro ASU,...
O negativních vlivech sluneční aktivity na pozemní infrastrukturu bylo napsáno mnoho. Geomagnetické superbouře po sobě často zanechávají poškozená zařízení. Ve Spojených státech se nedávno objevila studie poukazující, že i malé události mají svůj vliv na poruchovost zařízení. Představujeme práci,...
Co je kosmické počasí a jak ovlivňuje život na zemi? Odpoví Dr. Lenka Zychová z Royal Belgian Institute for Space Aeronomy.
Na únor 2020 přesunula ESA vypuštění kosmické sondy Solar Orbiter k výzkumu Slunce. Ke slunečnímu povrchu se má přiblížit na vzdálenost 42,5 miliónu km. Při průletu budou přístroje sondy mířit stále na stejné místo na Slunci, budou tedy provádět dlouhodobý výzkum jedné oblasti. Po sedmiletém...
Na základě nových počítačových simulací a pozorování možná budou vědci schopni vysvětlit, jak může magnetické pole Slunce měnit svoji polaritu každých 11 let. Tento významný objev vysvětluje, jak délka magnetického cyklu hvězdy závisí na její rotaci a může nám pomoci pochopit dramatické změny...
Na srpen 2018 plánuje NASA vypuštění sluneční kosmické sondy Solar Probe Plus, která se k povrchu Slunce přiblíží až na 6 miliónů kilometrů – pro porovnání, planeta Merkur se může nejvíce přiblížit ke Slunci na 46 miliónů km. Dostane se tak sedmkrát blíže, než dosavadní kosmické sondy....
Vítr a kosmické počasí se transformovaly do této trochu strašidelné noční krajiny. Jak nyní s delšími podzimními nocemi nastala pro lovce polárních září dobrá sezóna tak byla 1. října z centrální Jižní Dakoty ve Spojených Státech zachycena barvitá polární záře a prérijní větrník. Polární záře...
Předpovídači vesmírného počasí předpovídají podmínky pro velkou bouři během příštích několika dní, jelikož na aktivním Slunci došlo k přinejmenším třem silným vzplanutím a k velké ejekci koronální hmoty (coronal mass ejection - CME) od úterý 6.června. Tento nedávný rentgenový snímek Slunce ve...
Pomalu se blíží 200. výročí od narození matematika, genetika a meteorologa Gregora Mendela. Tento všestraně nadaný vědec se krátkou dobu věnoval i astronomii a položil spolu s jinými vědci té doby základy vědnímu oboru, který dnes nazýváme kosmické počasí. Abychom podrobněji vzpomenuli na...
Před rokem jsme psali o práci prokazující vliv zvýšené sluneční aktivity na zařízení v české rozvodné síti. Článek vzbudil zájem Dr. Didiera Mourenase, pracujícího pro francouzské Ředitelství vojenských aplikací Komise pro jadernou energetiku, a společně s Michalem Švandou, pracujícím i pro ASU,...
O negativních vlivech sluneční aktivity na pozemní infrastrukturu bylo napsáno mnoho. Geomagnetické superbouře po sobě často zanechávají poškozená zařízení. Ve Spojených státech se nedávno objevila studie poukazující, že i malé události mají svůj vliv na poruchovost zařízení. Představujeme práci,...
Co je kosmické počasí a jak ovlivňuje život na zemi? Odpoví Dr. Lenka Zychová z Royal Belgian Institute for Space Aeronomy.
Na únor 2020 přesunula ESA vypuštění kosmické sondy Solar Orbiter k výzkumu Slunce. Ke slunečnímu povrchu se má přiblížit na vzdálenost 42,5 miliónu km. Při průletu budou přístroje sondy mířit stále na stejné místo na Slunci, budou tedy provádět dlouhodobý výzkum jedné oblasti. Po sedmiletém...
Na základě nových počítačových simulací a pozorování možná budou vědci schopni vysvětlit, jak může magnetické pole Slunce měnit svoji polaritu každých 11 let. Tento významný objev vysvětluje, jak délka magnetického cyklu hvězdy závisí na její rotaci a může nám pomoci pochopit dramatické změny...
Na srpen 2018 plánuje NASA vypuštění sluneční kosmické sondy Solar Probe Plus, která se k povrchu Slunce přiblíží až na 6 miliónů kilometrů – pro porovnání, planeta Merkur se může nejvíce přiblížit ke Slunci na 46 miliónů km. Dostane se tak sedmkrát blíže, než dosavadní kosmické sondy....
Vítr a kosmické počasí se transformovaly do této trochu strašidelné noční krajiny. Jak nyní s delšími podzimními nocemi nastala pro lovce polárních září dobrá sezóna tak byla 1. října z centrální Jižní Dakoty ve Spojených Státech zachycena barvitá polární záře a prérijní větrník. Polární záře...
Předpovídači vesmírného počasí předpovídají podmínky pro velkou bouři během příštích několika dní, jelikož na aktivním Slunci došlo k přinejmenším třem silným vzplanutím a k velké ejekci koronální hmoty (coronal mass ejection - CME) od úterý 6.června. Tento nedávný rentgenový snímek Slunce ve...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin. Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených
Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
