Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Pod horizontem události

Rozhovory o vesmíru – Pod horizontem události

Sedmý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Tentokrát se ponoříme pod horizont události černé díry a rozebereme největší výzvu současného výzkumu - kombinaci částicové a gravitační teorie. V novinkách vzpomene na nedávno zesnulého Michaela Collinse, třetího člena posádky Apollo 11 a probereme novinky v průzkumu Sluneční soustavy.

Současná fyzika stojí na dvou základních teoriích, z nichž každá velmi dobře popisuje svoji oblast. Na obecné teorii relativity, která výborně předpovídá chování těles dostatečně hmotných na to, aby zakřivily časoprostor kolem sebe, tedy např. pohyby planet kolem Slunce, hvězd kolem naší supermasivní černé díry i rozpínání vesmíru. Na druhé straně stojí kvantová mechanika, která zase se skvělou přesností předpovídá chování elementárních částic a o jejíž výsledky se průmysl opírá už desítky let.

Kde náš fyzikální popis vesmíru ale selhává jsou oblasti, kde se tyto dvě oblasti překrývají, tedy velmi hmotné a velmi malé objekty – černé díry. Obecná teorie relativity ve středu černé díry předpovídá nekonečně hustý a nekonečně malý objekt, tzv. singularitu. Nekonečna jsou ale ve fyzice znamením toho, že jsme někde udělali chybu nebo použili nevhodné zjednodušení.

V sedmém díle Rozhovorů o vesmíru probereme, jak se současná fyzika snaží s tímto problémem vypořádat, jaké jsou nejnadějnější teorie vysvětlující chování částic i gravitace a jak blízko jsme k nalezení sjednocující teorie.

Před hlavním tématem vzpomeneme na třetího člena posádky Apollo 11 Michaela Collinse, který zemřel na konci dubna a probereme novinky v průzkumu Měsíce, Marsu a Titanu.

Sedmý díl rozhovorů o vesmíru najdete na: https://youtu.be/uoB_RA3tUYQ




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Perseverance, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Helikoptéra Ingenuity, Blue Origin, SpaceX, Apollo 11, Michael collins, M-teorie, Teorie supergravitace, Teorie superstrun, Teorie strun, Černá díra, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »