Úvodní  >  Štítky  >  Štítek černá díra

Štítek: černá díra

Martin GembecVzdálený vesmír

Článek NuSTAR pomohla spatřit vznik koróny černé díry

Astronomové mají díky kosmickým observatořím vynikající přehled o velice zajímavých dějích v okolí černých děr. Jedním z nich je i koróna v jejich okolí, která se dokáže poměrně rychle objevit a zase zmizet. Za tímto jevem stojí například příliš blízký průlet hvězdy kolem černé díry. Ta hvězdu...

Tomáš GráfVzdálený vesmír

Článek Opavští fyzikové studují, jak ochránit lidstvo před nebezpečným zářením černých děr a využít jej v jeho prospěch

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Superhmotné černé díry mohou být dobrým sluhou, ale rovněž i velmi zlým pánem pro možné civilizace v celé Galaxii. Nová studie opavských fyziků poukazuje na tři typy produkce energie v blízkosti černých děr, tj. tři varianty tzv. Penroseova procesu. Z těchto procesů...

Václav GlosMultimédia

Článek Rozhovory o vesmíru - Letní speciál z Rožňavy

Léto je tady a tak jsme pro vás připravili trochu odlehčenější formát Rozhovorů o vesmíru. Úlohy moderování se ujala Zuzana Kovačič Hanzelová, o kulturní oživení se postarala hip hopová kapela Modré hory a areál našeho ústavu jsme vyměnili za prostory Kultúrno-kreativného centra Kláštor v Rožňave. ...

Václav GlosMultimédia

Článek Rozhovory o vesmíru – Pod horizontem události

Tentokrát se ponoříme pod horizont události černé díry a rozebereme největší výzvu současného výzkumu - kombinaci částicové a gravitační teorie. V novinkách vzpomene na nedávno zesnulého Michaela Collinse, třetího člena posádky Apollo 11 a probereme novinky v průzkumu Sluneční soustavy. ...

Debora LančováVzdálený vesmír

Článek Poselství civilizacím z centra Galaxie

Astrofyzikální proGResy z Opavy: V prestižním vědeckém časopise Nature byl v dubnu tohoto roku publikován článek “A Galactic centre gravitational-wave Messenger”, jehož hlavním autorem je profesor Marek Abramowicz působící na Fyzikálním ústavu Slezské Univerzity. V článku přichází...

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Článek Výzkumy v ASU AV ČR (173): Směřujeme ke kompletnímu popisu spektra a polarizace akrečního disku kolem černých děr

„Pozorování“ černých děr jsou obecně založena na studiu jejich interakce s bezprostředním okolím. Nejlépe lze tak studovat černé díry hvězdných hmotností nacházející se v těsném dvojhvězdném systému s akrečním diskem. Tým astronomů se silnou českou účastí z ASU publikoval práci prezentující...

Jiří SrbaHvězdy

Článek Astronomové nalezli černou díru nejblíže Zemi

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. Je součástí systému tří těles, jehož hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Členové...

Pavel SuchanOstatní

Článek Čeští vědci se podíleli na mapování okolí černé díry

Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se – za přispění českých vědců – poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA). ...

František MartinekHvězdy

Článek Objeven nový typ málo hmotných černých děr

V článku publikovaném 1. listopadu 2019 v časopise Science navrhla skupina astronomů nový způsob pátrání po hvězdných černých dírách a ukázala, že zde může existovat nová třída černých děr ještě menších, než ve vesmíru doposud pozorované objekty tohoto typu. Hvězdné černé díry často...

František MartinekHvězdy

Článek Černá díra pohltila neutronovou hvězdu

Mezinárodní skupina astronomů včetně pracovníků Australian National University (ANU) informovala, že se jim podařilo vůbec poprvé detekovat černou díru polykající neutronovou hvězdu. Neutronové hvězdy a černé díry jsou mimořádně husté pozůstatky zaniklých hmotných hvězd. Dne 14. 8. 2019 detektory...

Akce (10. 4. 2019) Živý přenos tiskové konference Event Horizon Telescope

Na středu 10. dubna chystají astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope zveřejnění zcela průlomovém výsledku. Podle všeobecného očekávání dojde zřejmě k odhalení vůbec prvního skutečného snímku černé díry v historii.

František MartinekHvězdy

Článek Nový pohled na přenos hmoty na černou díru

Nové výzkumy přinesly první důkazy přítomnosti silných vanoucích větrů v okolí černých děr během jasných erupcí při rychlé konzumaci dopadající hmoty. Studie publikovaná v časopise Nature vrhla nové světlo na to, jak je hmota přenášena na černou díru a jak černá díra může ovlivňovat...

Viktória ZemančíkováVzdálený vesmír

Článek Nový pohľad na povahu tmavej hmoty

Podstata tmavej hmoty, ktorá podľa súčasných poznatkov tvorí až 80% vesmíru, zostáva stále zahalená v tajomstvách. Nedostatok experimentálnych dôkazov, ktoré by boli nám umožnili stotožniť ju nejakou elementárnou časticou predpovedanou teoretikmi, podobne ako tomu bolo v nedávnom objave...

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Článek Výzkumy v ASU AV ČR (74): Když gravitační síla soupeří s elektromagnetickou — Elektricky nabitá látka v okolí zmagnetizované černé díry

Chování látky v obvyklých laboratorních podmínkách známe velmi přesně, avšak extrémní situace nedokáže ani moderní fyzika uspokojivě popsat a vysvětlit. Do značné míry to záleží i na úhlu pohledu – co se nám jeví „extrémní“, může často být ve vesmíru zcela běžné. Z pozemského hlediska...

František MartinekVzdálený vesmír

Článek Druhá černá díra v centru naší Galaxie?

Astronomové využívající radioteleskop Nobeyama s anténou o průměru 45 metrů detekovali signály o přítomnosti neviditelné černé díry o hmotnosti asi 100 000 hmotností Slunce, obíhající kolem centra naší Galaxie. Vědecký tým se domnívá, že pravděpodobná černá díra „střední hmotnosti“ je...

Petr SobotkaMultimédia

Článek Černé díry s Petrem Kulhánkem

Černou díru prozradí její vliv na okolíV sobotu 1. června 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas na stanici Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem budou černé díry. ...

Petr SobotkaOstatní

Novinka ČRo Plus: Žeň astronomických objevů

Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem v pořadu Leonardo Plus 6. dubna. Z dalších témat: Voda na Merkuru; Zemětřesení na Marsu; Obézní hvězda; Černá veledíla; Anketa: budoucí astronomické objevy?; Rozhovor: P. Toufar – kosmonautika v rukách armády; Dotazy: pozemky na Měsíci a přízemí Měsíce. Poslouchejte...

Petr SobotkaOstatní

Novinka ČRo Plus: Mapování Měsíce 2. 3. 2013

Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem v pořadu Leonardo Plus 2. března. Z dalších témat: hlavní chod pro obří černou díru; nejjasnější hvězda Sírius; elixír mládí z hvězd; Rozhovor: V. Remek - 35 let od mého letu; Dotazy: nejočekávanější astrofyzikální objevy, jak se stát astronomem? Nový pořad bude na...

František MartinekHvězdy

Článek Nejmladší černá díra v naší Galaxii

Pozůstatek po výbuchu supernovy W49BAutor: X-ray: NASA/CXC/MIT/L.Lopez et al.; Infrared: Palomar; Radio: NSF/NRAO/VLAVelmi zdeformovaný pozůstatek po explozi supernovy na připojeném obrázku může obsahovat nejmladší černou díru, jaká vznikla v naší Galaxii. Obrázek byl vytvořen kombinací dat...

Petr SobotkaVzdálený vesmír

Článek Rozhovor: Vladimír Karas – Otáčení černých děr

Černá díraAutor: HST Černé díry mají stále punc skoro mystických objektů. Ale je třeba říct, že naše znalosti, co to černé díry jsou, jak se chovají sami nebo hmota v jejich okolí, to všechno je předmětem intenzivního výzkumu, který přináší své výsledky. Na černé díry a především na jejich rotaci se...

Petr SobotkaOstatní

Novinka Nebeský cestopis 27. 10. 2012

ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 27. 10. 20:00 Výzkum černých děr (P. Kulhánek). Bůh Janus mezi částicemi (J. Štrajblová). Radarová pozorování meteorů (P. Pecina). Exoplaneta u hvězdy Alfa Centauri. Zásoby ledu kolem zemských pólů (J. Pretel). Hvězdárna Bedihošť (Š. Kovář). archiv pořadu ...

Miroslav BrožVzdálený vesmír

Stránka Co se stane, když se dvě černé díry srazí?

Černou díru prozradí její vliv na okolíSrážky černých děr jsou teoreticky velmi zajímavá věc. V podstatě se obě černé díry nakonec slijí v jednu větší. Tak právě asi vznikají supermasivní černé díry s hmotnostmi až 109 hmot Slunce v některých kvasarech. Pravděpodobnost srážky je největší v centru...

Martin GembecVzdálený vesmír

Článek NuSTAR pomohla spatřit vznik koróny černé díry

Astronomové mají díky kosmickým observatořím vynikající přehled o velice zajímavých dějích v okolí černých děr. Jedním z nich je i koróna v jejich okolí, která se dokáže poměrně rychle objevit a zase zmizet. Za tímto jevem stojí například příliš blízký průlet hvězdy kolem černé díry. Ta hvězdu...

Tomáš GráfVzdálený vesmír

Článek Opavští fyzikové studují, jak ochránit lidstvo před nebezpečným zářením černých děr a využít jej v jeho prospěch

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Superhmotné černé díry mohou být dobrým sluhou, ale rovněž i velmi zlým pánem pro možné civilizace v celé Galaxii. Nová studie opavských fyziků poukazuje na tři typy produkce energie v blízkosti černých děr, tj. tři varianty tzv. Penroseova procesu. Z těchto procesů...

Václav GlosMultimédia

Článek Rozhovory o vesmíru - Letní speciál z Rožňavy

Léto je tady a tak jsme pro vás připravili trochu odlehčenější formát Rozhovorů o vesmíru. Úlohy moderování se ujala Zuzana Kovačič Hanzelová, o kulturní oživení se postarala hip hopová kapela Modré hory a areál našeho ústavu jsme vyměnili za prostory Kultúrno-kreativného centra Kláštor v Rožňave. ...

Václav GlosMultimédia

Článek Rozhovory o vesmíru – Pod horizontem události

Tentokrát se ponoříme pod horizont události černé díry a rozebereme největší výzvu současného výzkumu - kombinaci částicové a gravitační teorie. V novinkách vzpomene na nedávno zesnulého Michaela Collinse, třetího člena posádky Apollo 11 a probereme novinky v průzkumu Sluneční soustavy. ...

Debora LančováVzdálený vesmír

Článek Poselství civilizacím z centra Galaxie

Astrofyzikální proGResy z Opavy: V prestižním vědeckém časopise Nature byl v dubnu tohoto roku publikován článek “A Galactic centre gravitational-wave Messenger”, jehož hlavním autorem je profesor Marek Abramowicz působící na Fyzikálním ústavu Slezské Univerzity. V článku přichází...

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Článek Výzkumy v ASU AV ČR (173): Směřujeme ke kompletnímu popisu spektra a polarizace akrečního disku kolem černých děr

„Pozorování“ černých děr jsou obecně založena na studiu jejich interakce s bezprostředním okolím. Nejlépe lze tak studovat černé díry hvězdných hmotností nacházející se v těsném dvojhvězdném systému s akrečním diskem. Tým astronomů se silnou českou účastí z ASU publikoval práci prezentující...

Jiří SrbaHvězdy

Článek Astronomové nalezli černou díru nejblíže Zemi

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. Je součástí systému tří těles, jehož hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Členové...

Pavel SuchanOstatní

Článek Čeští vědci se podíleli na mapování okolí černé díry

Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se – za přispění českých vědců – poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA). ...

František MartinekHvězdy

Článek Objeven nový typ málo hmotných černých děr

V článku publikovaném 1. listopadu 2019 v časopise Science navrhla skupina astronomů nový způsob pátrání po hvězdných černých dírách a ukázala, že zde může existovat nová třída černých děr ještě menších, než ve vesmíru doposud pozorované objekty tohoto typu. Hvězdné černé díry často...

František MartinekHvězdy

Článek Černá díra pohltila neutronovou hvězdu

Mezinárodní skupina astronomů včetně pracovníků Australian National University (ANU) informovala, že se jim podařilo vůbec poprvé detekovat černou díru polykající neutronovou hvězdu. Neutronové hvězdy a černé díry jsou mimořádně husté pozůstatky zaniklých hmotných hvězd. Dne 14. 8. 2019 detektory...

Akce (10. 4. 2019) Živý přenos tiskové konference Event Horizon Telescope

Na středu 10. dubna chystají astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope zveřejnění zcela průlomovém výsledku. Podle všeobecného očekávání dojde zřejmě k odhalení vůbec prvního skutečného snímku černé díry v historii.

František MartinekHvězdy

Článek Nový pohled na přenos hmoty na černou díru

Nové výzkumy přinesly první důkazy přítomnosti silných vanoucích větrů v okolí černých děr během jasných erupcí při rychlé konzumaci dopadající hmoty. Studie publikovaná v časopise Nature vrhla nové světlo na to, jak je hmota přenášena na černou díru a jak černá díra může ovlivňovat...

Viktória ZemančíkováVzdálený vesmír

Článek Nový pohľad na povahu tmavej hmoty

Podstata tmavej hmoty, ktorá podľa súčasných poznatkov tvorí až 80% vesmíru, zostáva stále zahalená v tajomstvách. Nedostatok experimentálnych dôkazov, ktoré by boli nám umožnili stotožniť ju nejakou elementárnou časticou predpovedanou teoretikmi, podobne ako tomu bolo v nedávnom objave...

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Článek Výzkumy v ASU AV ČR (74): Když gravitační síla soupeří s elektromagnetickou — Elektricky nabitá látka v okolí zmagnetizované černé díry

Chování látky v obvyklých laboratorních podmínkách známe velmi přesně, avšak extrémní situace nedokáže ani moderní fyzika uspokojivě popsat a vysvětlit. Do značné míry to záleží i na úhlu pohledu – co se nám jeví „extrémní“, může často být ve vesmíru zcela běžné. Z pozemského hlediska...

František MartinekVzdálený vesmír

Článek Druhá černá díra v centru naší Galaxie?

Astronomové využívající radioteleskop Nobeyama s anténou o průměru 45 metrů detekovali signály o přítomnosti neviditelné černé díry o hmotnosti asi 100 000 hmotností Slunce, obíhající kolem centra naší Galaxie. Vědecký tým se domnívá, že pravděpodobná černá díra „střední hmotnosti“ je...

Petr SobotkaMultimédia

Článek Černé díry s Petrem Kulhánkem

Černou díru prozradí její vliv na okolíV sobotu 1. června 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas na stanici Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem budou černé díry. ...

Petr SobotkaOstatní

Novinka ČRo Plus: Žeň astronomických objevů

Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem v pořadu Leonardo Plus 6. dubna. Z dalších témat: Voda na Merkuru; Zemětřesení na Marsu; Obézní hvězda; Černá veledíla; Anketa: budoucí astronomické objevy?; Rozhovor: P. Toufar – kosmonautika v rukách armády; Dotazy: pozemky na Měsíci a přízemí Měsíce. Poslouchejte...

Petr SobotkaOstatní

Novinka ČRo Plus: Mapování Měsíce 2. 3. 2013

Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem v pořadu Leonardo Plus 2. března. Z dalších témat: hlavní chod pro obří černou díru; nejjasnější hvězda Sírius; elixír mládí z hvězd; Rozhovor: V. Remek - 35 let od mého letu; Dotazy: nejočekávanější astrofyzikální objevy, jak se stát astronomem? Nový pořad bude na...

František MartinekHvězdy

Článek Nejmladší černá díra v naší Galaxii

Pozůstatek po výbuchu supernovy W49BAutor: X-ray: NASA/CXC/MIT/L.Lopez et al.; Infrared: Palomar; Radio: NSF/NRAO/VLAVelmi zdeformovaný pozůstatek po explozi supernovy na připojeném obrázku může obsahovat nejmladší černou díru, jaká vznikla v naší Galaxii. Obrázek byl vytvořen kombinací dat...

Petr SobotkaVzdálený vesmír

Článek Rozhovor: Vladimír Karas – Otáčení černých děr

Černá díraAutor: HST Černé díry mají stále punc skoro mystických objektů. Ale je třeba říct, že naše znalosti, co to černé díry jsou, jak se chovají sami nebo hmota v jejich okolí, to všechno je předmětem intenzivního výzkumu, který přináší své výsledky. Na černé díry a především na jejich rotaci se...

Petr SobotkaOstatní

Novinka Nebeský cestopis 27. 10. 2012

ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 27. 10. 20:00 Výzkum černých děr (P. Kulhánek). Bůh Janus mezi částicemi (J. Štrajblová). Radarová pozorování meteorů (P. Pecina). Exoplaneta u hvězdy Alfa Centauri. Zásoby ledu kolem zemských pólů (J. Pretel). Hvězdárna Bedihošť (Š. Kovář). archiv pořadu ...

Miroslav BrožVzdálený vesmír

Stránka Co se stane, když se dvě černé díry srazí?

Černou díru prozradí její vliv na okolíSrážky černých děr jsou teoreticky velmi zajímavá věc. V podstatě se obě černé díry nakonec slijí v jednu větší. Tak právě asi vznikají supermasivní černé díry s hmotnostmi až 109 hmot Slunce v některých kvasarech. Pravděpodobnost srážky je největší v centru...



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »