Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Nejhlubší snímky vesmíru

Rozhovory o vesmíru – Nejhlubší snímky vesmíru

Devatenáctý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

S deep fieldy se to mělo podobně jako s mnoha dalšími odvážnými nápady – vytáhly se během pauzy na kafe a ne všichni se hrnuli do jejich realizace. Naštěstí v týmu Hubbleova vesmírného dalekohledu zvítězila zvědavost nad opatrností a mnohahodinová expozice na první pohled prázdné části oblohy odhalila více než 1500 galaxií. V dalším díle Rozhovorů si povíme více o těchto nejhlubších snímcích vesmíru a taky o tom, co jsme se dozvěděli z prvního deep fieldu pořízeného Vesmírným dalekohledem Jamese Webba.

Hubbleovo ultrahluboké pole je snímek, jehož prohlížením strávil několik dechberoucích minut snad každý z nás. Na 11 dní dlouhé expozici malého kousku oblohy o ploše pouhé setiny měsíčního úplňku najdeme téměř 10 000 galaxií. Světlo těch nejvzdálenějších a nejčervenějších galaxií na snímku k nám přišlo z doby zhruba 800 milionů let po velkém třesku a putovalo k nám tedy 13 miliard let.

Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) ovšem zdaleka není ideální přístroj na pozorování těch nejvzdálenějších galaxií. Světlo takových galaxií je kvůli rozpínání vesmíru výrazně posunuto do delších infračervených vlnových délek, z kterých je HST schopný zachytit jen malou část. Zde přichází na řadu Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který už na svém prvním hlubokém snímku překonal rekord HST, přičemž mu stačila méně než dvacetina expoziční doby.

Co dalšího jsme se z nejhlubšího snímku JWST dozvěděli? Jak dobře rozumíme ranému vesmíru a co můžeme čekat od nové generace nových vesmírných dalekohledů? To vše diskutujeme v dalším díle Rozhovorů o vesmíru.

Epizodu najdete na: https://youtu.be/lGg92kwP-98




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Raný vesmír, Webbovo první hluboké pole, Ultra hluboké pole, Jwst, Vesmírný dalekohled Jamese Webba, HST, Hubbleův vesmírný dalekohled, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »