Úvodní strana > Články > Multimédia > Rozhovory o vesmíru - Čas

30.09.2021 07:03 Václav Glos Vytisknout článek

Rozhovory o vesmíru - Čas

Desátý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Další díl Rozhovorů o vesmíru jsme věnovali tématu letošní Noci vědců, kterým je čas. Naším hostem je teoretický fyzik prof. Tomáš Tyc – výzkumník, pedagog a popularizátor vědy působící na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

Z pohledu běžného člověka je čas spolehlivou veličinou odměřující průběh dění okolo něj. Z hlediska fyzikálního je čas dokonce nejpřesněji měřitelnou veličinou ze všech. Tato měření však odhalila na první pohled podivné chování času. Ponořte se se Samuelem Kovačikem, Tomášem Tycem a Norbertem Wernerem z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky do problematiky času a třeba právě vás napadne, jak záhadnou podstatu času vysvětlit.

Tento díl byl natočen v rámci Noci vědců a výjimečně je zveřejněn na YT kanále Přírodovědecké fakulty MU: https://youtu.be/eRAh-dfNS94

O autorovi

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako zástupce pro styk s veřejností. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií pod vedení dr. Jungwierta. Ve zbylém čase popularizátor přírodních věd působící na Hvězdárně Vyškov jako demonstrátor večerních programů a správce pozorovací techniky. Spoluzakladatel Astronomického kroužku v Brně.

Další články autora (14)

Související fotografie

Krátké novinky

04.01.2022 00:00 Josef Jíra

Kalendář na rok 2022

Nabízíme vám poslední kusy astronomického kalendáře ASTROFOTO 2022, který vydala Západočeská pobočka České astronomické společnosti. Kalendář obsahuje snímky českých a slovenských astrofotografů. Kalendář je ve formátu A3 a skládá se z 13 tematických listů plus jednoho informačního. Více informací na www.zpcas.cz Vaše případné objednávky či dotazy zasílejte na pobočkový e-mail info@zpcas.cz

27.12.2021 06:20 Josef Chlachula

Efemerida JWST

Na JPL portálu Horizons System je možné získat efemeridu dalekohledu Jamese Webba. Jako cílové těleso (Target Body) je vhodné zadat JWST. Dalekohled míří do blízkosti bodu L2, který je pochopitelně na opačné straně od Slunce. Zde je uvedena geocentrická efemerida pro 0h UT pro dny do konce roku 2021, v Orionu:

     Rektascenze   Deklinace
        hh mm ss     °  '  "
 Dec-27 05 42 56   -00 14 09
 Dec-28 05 55 42   +00 00 53     
 Dec-29 06 03 10   +00 10 48     
 Dec-30 06 08 21   +00 18 56     
 Dec-31 06 12 16   +00 26 32

25.12.2021 14:11 Martin Mašek

Dalekohled Jamese Webba je ve vesmíru!

Start rakety Ariane 5 s dalekohledem Jamese Webba proběhl 25. 12. 2021, nosná raketa pracovala bezchybně a dopravila velice cenný náklad na určenou dráhu. Nyní dalekohled letí již samostatně k libračnímu bodu L2, který je 1,5 milionu km od Země. Dva týdny se bude dalekohled postupně rozkládat a za 29 dní by měl dorazit na místo určení, tedy k bodu L2, kolem kterého bude dalekohled obíhat. Pak bude následovat série zkoušek a kalibrací. Nic z toho se nesmí pokazit, oprava na místě není možná. Prvních snímků pořízených dalekohledem bychom se měli dočkat za pár měsíců. Zde odkaz na animaci startu a postupného rozkládání dalekohledu.

01.12.2021 00:00 Martin Gembec

Vláčky Starlink nezmizely

Na jaře byly sítě zahlceny hlášeními pozorování zvláštních skupin teček na obloze v jakémsi vláčku. Jedná se o družice Starlink krátce po vypuštění. Ty nezmizely. SpaceX však delší dobu nevypouštěla nové, ale to se opět mění s novou generací družic. Aktuální vláček natočil 30. listopadu Drew Pierson. U nás jejich viditelnost není tak dobrá kvůli počasí a tomu, že Slunce většinu noci družice neosvěcuje, jako v létě. Astronomové se tedy budou muset se Starlinky vypořádat i v budoucnu.

28.10.2021 23:10 Martin Gembec

Silná erupce na Slunci

Za roky nízké aktivity jsme již odvykli nejsilnějším erupcím kategorie X. Taková nastala 28. 10. 2021 a uvolnil se i oblak plasmatu do vesmírného prostoru. Nyní se čeká na snímky ze SOHO, zda část oblaku částic doletí i k Zemi a mohla by tedy způsobit silnější polární záři.

více novinek »

Související

28.12.2021 07:30 Václav Glos

Rozhovory o vesmíru – Ultraenergetické částice kosmického záření

Kromě elektromagnetického záření k nám z vesmíru přichází i spousta jader atomů, které nazýváme kosmické záření. Na jedné z nejúspěšnějších observatoří pozorující kosmické záření se velkou měrou podílejí i Češi. V dalším dílu Rozhovorů jsme si pozvali jednoho ze zakládajících členů oddělení astročásticové fyziky AV ČR, dr. Jiřího Grygara.

13.12.2021 10:29 Václav Glos

Rozhovory o vesmíru – O životě hvězd

Hvězdy jsou jedním ze základních stavebních kamenů vesmíru a na chování té nejbližší závisí život každého z nás. V dalším Rozhovoru o vesmíru jsme si proto pozvali prof. Zdeňka Mikuláška, který nám povypráví, jaké typy hvězd pozorujeme, co víme o jejich vývoji, které z nich jsou vhodné pro existenci života a o mnohém dalším.

16.10.2021 08:15 Václav Glos

Rozhovory o vesmíru - Vesmírný dalekohled Jamesa Webba

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je bezesporu dalším milníkem ve výzkumu Vesmíru. Abychom se o tomto projektu dozvěděli víc, pozvali jsme si do další epizody Rozhovorů o vesmíru našeho kolegu Martina Topinku, který se na vývoji podílí.

14.08.2021 16:54 Václav Glos

Rozhovory o vesmíru - Letní speciál z Rožňavy

Léto je tady a tak jsme pro vás připravili trochu odlehčenější formát Rozhovorů o vesmíru. Úlohy moderování se ujala Zuzana Kovačič Hanzelová, o kulturní oživení se postarala hip hopová kapela Modré hory a areál našeho ústavu jsme vyměnili za prostory Kultúrno-kreativného centra Kláštor v Rožňave.

01.07.2021 07:01 Václav Glos

Rozhovory o vesmíru - Jak se staví CubeSaty

Konečně jsme se sešli opět osobně a natočili pro vás další díl Rozhovorů o vesmíru. V novinkách probíráme nečekané výsledky projektu Dark Energy Survey a v hlavním tématu se Norbi dělí o příběh nedávno vypuštěného CubeSatu GRBAlpha.

Další články »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

2. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 1. do 16. 1. 2022. Měsíc je večer vysoko na obloze a mění fázi od čtvrti k úplňku. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem a objeví se jako jitřenka. Večer můžeme pozorovat přiblížení Merkuru a Saturnu, které z větší výšky nad obzorem sleduje Jupiter. Ráno je vidět slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST byl kompletně složen. Nyní jej čeká chlazení, nastavení zrcadel a testy. Do vesmíru má v rámci mise Transporter-3 startovat i česká družice VZLUSat-2. Před 115 lety se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov.

Další informace »