Astronomický kroužek pořádaný Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity otevírá přihlašování pro nové zájemce, děti ve věku od 6 do 16 let se zájmem o vesmír, astronomii i astrofyziku. Kroužek se koná v prostorách Hvězdárny a planetária Brno a je zdarma.
Kroužek se koná vždy ve středu, skupina pro mladší děti (6 - 10 let) začíná v 16 hodin a trvá jednu hodinu a kroužek pro starší děti (10 - 16 let) začíná v 17:30 a trvá 90 minut. První jarní kurz se koná 21. února. V případě zájmu nás prosím kontaktujte formulářem, kde nezapomeňte uvést jméno a věk dítěte. Obratem vás budeme kontaktovat s dalšími instrukcemi.
Astronomický kroužek pro mladší - vyrábění mapy sluneční soustavy (svítí ve tmě :) Autor: Astronomický kroužek v BrněBěhem lekcí se děti seznamují s celou řadou astronomických jevů, ať už teoreticky, nebo prakticky. Každá výuková lekce je věnována konkrétnímu tématu formou přednášky, která je doplněna praktickými úkoly a diskuzí s dětmi. V průběhu celého roku se dětí dozví základní i hlubší informace o planetách a dalších tělesech Sluneční soustavy, o Slunci samotném, hvězdách, hvězdokupách, mezihvězdné látce, galaxiích, nebo vývoji vesmíru. Za dobrého počasí se pozoruje pomocí hvězdárenských dalekohledů, pokud počasí nepřeje, pracují děti na různých praktických úkolech. V průběhu roku je program doplněn o výjezdy na vyškovskou hvězdárnu, kde mohou děti pozorovat s místním 50 cm dalekohledem, a o speciální přednášky – v minulosti na kroužku přednášeli Tomáš Přibyl, Petr Horálek, Pavel Gabzdyl, Libor Lenža, Miloslav Zejda, Petr Scheirich a další.
Kroužkařka Martina oceněna jako nejúspěšnější řešitelka astronomické olympiády 2017 Autor: Astronomický kroužek v BrněBrněnský astronomický kroužek vznikl v únoru 2016 pod záštitou a s finanční podporou Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MU. Díky spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno se koná v krásných prostorách moderní brněnské hvězdárny, která tak dětem poskytuje možnost využívat nejen přednáškovou síň, ale také malé planetárium a pozorovatelnu. Kroužek je veden doktorskými a magisterskými studenty astrofyziky, společně s několika zaměstnanci hvězdárny. Díky velkému zájmu se od března 2016 otevřel kromě hlavního kroužku i kroužek vedlejší, pro menší děti ve věku 6 až 10 let, který doteď běží souběžně s kroužkem pro starší. Obzvlášť nadaní kroužkaři pak mají možnost pokračovat v individuálnější skupině pro pokročilé. O nadanosti členů této skupiny vypovídají i výsledky poslední astronomické olympiády, kde naši kroužkaři obsadili tři pozice mezi pěti nejúspěšnějšími řešiteli, včetně první pozice.
Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek
„Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.
Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených
Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil.
NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri.
Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1.
Prepracovaná verzia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats
4.11. až 7.11.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
