Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický kroužek v Brně přijímá nové zájemce

Astronomický kroužek v Brně přijímá nové zájemce

Astronomický kroužek na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Autor: AK v Brně.

Astronomický kroužek pořádaný Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity otevírá od února přihlašování pro nové zájemce, děti ve věku 11 až 16 let se zájmem o vesmír, astronomii i astrofyziku. Kroužek se koná vždy ve středu, od 17 hodin v prostorách Hvězdárny a planetária Brno a je zdarma!

Brněnský astronomický kroužek vznikl v únoru 2016 pod záštitou a s finanční podporou Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MU. Díky spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno se koná v krásných prostorách moderní brněnské hvězdárny, která tak dětem poskytuje možnost využívat nejen přednáškovou síň, ale také malé planetárium a pozorovatelnu. Kroužek je veden doktorskými a magisterskými studenty astrofyziky, společně s několika zaměstnanci hvězdárny. Díky velkému zájmu se od března 2016 otevřel kromě hlavního kroužku i kroužek vedlejší, pro menší děti ve věku 7 až 10 let, který doteď běží souběžně s kroužkem pro starší.

Astronomický kroužek na brněnské hvězdárně. Autor: AK v Brně.
Astronomický kroužek na brněnské hvězdárně.
Autor: AK v Brně.
Během lekcí se děti seznamují s celou řadou astronomických jevů, ať už teoreticky, nebo prakticky. Každá výuková lekce je věnována konkrétnímu tématu formou přednášky, která je doplněna praktickými úkoly a diskuzí s dětmi. V průběhu celého roku se dětí dozví základní i hlubší informace o planetách a dalších tělesech Sluneční soustavy, o Slunci samotném, hvězdách, hvězdokupách, mezihvězdné látce, galaxiích, nebo vývoji vesmíru. Za dobrého počasí se pozoruje pomocí hvězdárenských dalekohledů, pokud počasí nepřeje, pracují děti na různých praktických úkolech. V průběhu roku je program doplněn o výjezdy na vyškovskou hvězdárnu, kde mohou děti pozorovat s místním 50 cm dalekohledem, a o speciální přednášky – letos na kroužku přednášel Tomáš Přibyl a Petr Horálek, v dalších měsících se plánují přednášky Michala Švandy, Pavla Gabzdyla, Libora Lenži a geologická exkurze pod vedením Pavla Pracného.

Cílem kroužku je nejen nadchnout a vzdělávat mladší generaci, ale také najít mezi dětmi mladé talenty, věnovat se jim, rozvíjet jejich schopnosti a poskytnout jim ty nejlepší základy pro případné budoucí studium astrofyziky na vysoké škole. Proto od února vznikne speciální kroužek pro pokročilé, kam se děti vybírají dle jejich aktivity v základním kroužku, a ve kterém budou v úzké skupince pracovat na zajímavých, ale těžších projektech. Stávající základní kroužek bude tedy potřeba doplnit o nové nadšence, kteří se mohou těšit na celou řadu zajímavých povídání o nočním nebi a o exotických objektech ve vesmíru, na pozorování s dalekohledem, nadšené vedoucí a nové kamarády. V případě, že byste rádi své dítě přihlásili do základního kroužku (věk 11-16 let), případně do vedlejšího kroužku (věk 7-10 let) obraťte se prosím na vedoucí kroužku prostřednictvím emailu: zychova@physics.muni.cz

Astronomický kroužek 2017 na brněnské hvězdárně - nabíráme nové zájemce! Autor: Lenka Zychová
Astronomický kroužek 2017 na brněnské hvězdárně - nabíráme nové zájemce!
Autor: Lenka Zychová

Kontakt a další informace

Mgr. Lenka Zychová
Vedoucí kroužku (Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně)
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Astronomického kroužku v Brně
[2] Web Astronomického kroužku v Brně
[3] Hvězdárna a planetárium Brno
[4] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Astronomický kroužek, ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »