< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický kroužek v Brně přijímá nové zájemce
Lenka Zychová Vytisknout článek

Astronomický kroužek v Brně přijímá nové zájemce

Astronomický kroužek na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Autor: AK v Brně.

Astronomický kroužek pořádaný Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity otevírá od února přihlašování pro nové zájemce, děti ve věku 11 až 16 let se zájmem o vesmír, astronomii i astrofyziku. Kroužek se koná vždy ve středu, od 17 hodin v prostorách Hvězdárny a planetária Brno a je zdarma!

Brněnský astronomický kroužek vznikl v únoru 2016 pod záštitou a s finanční podporou Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MU. Díky spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno se koná v krásných prostorách moderní brněnské hvězdárny, která tak dětem poskytuje možnost využívat nejen přednáškovou síň, ale také malé planetárium a pozorovatelnu. Kroužek je veden doktorskými a magisterskými studenty astrofyziky, společně s několika zaměstnanci hvězdárny. Díky velkému zájmu se od března 2016 otevřel kromě hlavního kroužku i kroužek vedlejší, pro menší děti ve věku 7 až 10 let, který doteď běží souběžně s kroužkem pro starší.

Astronomický kroužek na brněnské hvězdárně. Autor: AK v Brně.
Astronomický kroužek na brněnské hvězdárně.
Autor: AK v Brně.
Během lekcí se děti seznamují s celou řadou astronomických jevů, ať už teoreticky, nebo prakticky. Každá výuková lekce je věnována konkrétnímu tématu formou přednášky, která je doplněna praktickými úkoly a diskuzí s dětmi. V průběhu celého roku se dětí dozví základní i hlubší informace o planetách a dalších tělesech Sluneční soustavy, o Slunci samotném, hvězdách, hvězdokupách, mezihvězdné látce, galaxiích, nebo vývoji vesmíru. Za dobrého počasí se pozoruje pomocí hvězdárenských dalekohledů, pokud počasí nepřeje, pracují děti na různých praktických úkolech. V průběhu roku je program doplněn o výjezdy na vyškovskou hvězdárnu, kde mohou děti pozorovat s místním 50 cm dalekohledem, a o speciální přednášky – letos na kroužku přednášel Tomáš Přibyl a Petr Horálek, v dalších měsících se plánují přednášky Michala Švandy, Pavla Gabzdyla, Libora Lenži a geologická exkurze pod vedením Pavla Pracného.

Cílem kroužku je nejen nadchnout a vzdělávat mladší generaci, ale také najít mezi dětmi mladé talenty, věnovat se jim, rozvíjet jejich schopnosti a poskytnout jim ty nejlepší základy pro případné budoucí studium astrofyziky na vysoké škole. Proto od února vznikne speciální kroužek pro pokročilé, kam se děti vybírají dle jejich aktivity v základním kroužku, a ve kterém budou v úzké skupince pracovat na zajímavých, ale těžších projektech. Stávající základní kroužek bude tedy potřeba doplnit o nové nadšence, kteří se mohou těšit na celou řadu zajímavých povídání o nočním nebi a o exotických objektech ve vesmíru, na pozorování s dalekohledem, nadšené vedoucí a nové kamarády. V případě, že byste rádi své dítě přihlásili do základního kroužku (věk 11-16 let), případně do vedlejšího kroužku (věk 7-10 let) obraťte se prosím na vedoucí kroužku prostřednictvím emailu: zychova@physics.muni.cz

Astronomický kroužek 2017 na brněnské hvězdárně - nabíráme nové zájemce! Autor: Lenka Zychová
Astronomický kroužek 2017 na brněnské hvězdárně - nabíráme nové zájemce!
Autor: Lenka Zychová

Kontakt a další informace

Mgr. Lenka Zychová
Vedoucí kroužku (Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně)
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Astronomického kroužku v Brně
[2] Web Astronomického kroužku v Brně
[3] Hvězdárna a planetárium Brno
[4] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Další články autora (14)

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Astronomický kroužek, ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »