Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru s Joelem Parkerem

Rozhovory o vesmíru s Joelem Parkerem

RoV - Joel Parker
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

V tomto díle Rozhovorů o vesmíru si naše akademická dvojice fyziků odchytla na festivalu vědy Starmus v Bratislavě známého amerického fyzika, Joela Parkera. Host nás zaujme vyprávěním o vesmírných sondách, podílel se např. na projektu sondy New Horizons, která se dostala až na hranici sluneční soustavy.

Věda, nebo umění: co je důležitější koncept v lidském životě? Na první pohled to vypadá, že jde o rivalitu dvou protichůdných živlů. Věda je postavená na pravdě, jednoznačné interpretaci, popisuje zákony přírody a  řídí se logikou. Zákony vesmíru jsou vyjádřeny jazykem vědy. Na druhé straně máme umění: každý z nás ho vnímá jinak, souvisí s našimi emocemi, které skrz něj vyjadřujeme. Je založené na naší kreativitě, nemá striktní pravidla a může mít jakoukoliv formu, ať už je to divadlo, literatura, nebo hudba. Náš host je sice vědec, ale umění se věnuje velmi intenzivně: je herec i hudebník. Dostaneme se díky němu do vnitřního rozporu, jestli věda a umění jsou opravdu navzájem vymezené oblasti bez společných cílů, a možná vás přesvědčí o opaku.

Ale zpátky do vesmíru. Zůstaneme tentokrát v naší vesmírné předzahrádce, sluneční soustavě. Dozvíme se zajímavé věci o její struktuře, vzniku a vývoji, a jak tomu mohou významně přispět dvě šikovně vyslané sondy. První výše zmíněná, New Horizons, pořídila množství informací o asteroidech Kuiperova pásu a krásně vyfotila nejen Galileovy měsíce, ale i měsíce Pluta.

Dále se dotkneme dědictví kultury našeho lidstva zaznamenaném na zlaté desce sondy Voyageru 1, a jak se našemu umělecky založenému hostu tento výběr líbí. Doktor Parker dále nám prozradí, co má v plánu sonda Lucy, vypuštěná v říjnu 2021, která bude důkladně prozkoumávat pás asteroidů mezi Jupiterem a Marsem od roku 2026.

Toto a mnohem více si můžete poslechnout v záznamu videa zde:

 




Štítky: Sluneční soustava, Pluto, Asteriody, New Horizon, Norbert Werner, Samuel Kováčik, ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně


33. vesmírný týden 2025

33. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Tulipán Sh2-101

Výsledok fotenia v rámci testovania automatizácie astrobúdky. Žiaľ dát je menej ako som čakal, ale občas to dopadlo tak, že teleskop kvôli falošnému poplachu z môjho safety systému čušal pod zatiahnutou strechou a ešte na truc fotil stenu astrobúdky ???? A k tomu ešte "výkonný" čínsky napájací zdroj rušil kompletne komunikáciu na USB zbernici. Trocha to trvalo kým som zistil kde je problém ???? Ale už to konečne začína fungovať k mojej spokojnosti ???? Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina typu H II nachádzajúca sa v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj „Tulipánová hmlovina“, pretože na fotografiách pripomína obrys tulipánu. Do katalógu hmlovín ju v roku 1959 zaradil astronóm Stewart Sharpless. Od Zeme je vzdialená približne 6 000 svetelných rokov (5,7×10¹⁶ km; 3,5×10¹⁶ míľ). Sh 2-101 sa z pohľadu zo Zeme nachádza v blízkosti mikro-kvasaru Cygnus X-1, ktorý je miestom jedného z prvých podozrení na existenciu čiernej diery. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodná hviezda objektu Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a s polomerom 20-násobku polomeru Slnka. Obežná doba tejto dvojhviezdy je 5,8 dňa a ich vzájomná vzdialenosť je 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 60x120sec. R, 55x120sec. G, 40x120sec. B, 80x60sec. L, 45x600sec Halpha, 18x600sec. O3, 20x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 5.7. až 2.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »