Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický kroužek v Brně přijímá nové zájemce

Astronomický kroužek v Brně přijímá nové zájemce

Astronomický kroužek na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Autor: AK v Brně.

Astronomický kroužek pořádaný Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity otevírá od února přihlašování pro nové zájemce, děti ve věku 11 až 16 let se zájmem o vesmír, astronomii i astrofyziku. Kroužek se koná vždy ve středu, od 17 hodin v prostorách Hvězdárny a planetária Brno a je zdarma!

Brněnský astronomický kroužek vznikl v únoru 2016 pod záštitou a s finanční podporou Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MU. Díky spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno se koná v krásných prostorách moderní brněnské hvězdárny, která tak dětem poskytuje možnost využívat nejen přednáškovou síň, ale také malé planetárium a pozorovatelnu. Kroužek je veden doktorskými a magisterskými studenty astrofyziky, společně s několika zaměstnanci hvězdárny. Díky velkému zájmu se od března 2016 otevřel kromě hlavního kroužku i kroužek vedlejší, pro menší děti ve věku 7 až 10 let, který doteď běží souběžně s kroužkem pro starší.

Astronomický kroužek na brněnské hvězdárně. Autor: AK v Brně.
Astronomický kroužek na brněnské hvězdárně.
Autor: AK v Brně.
Během lekcí se děti seznamují s celou řadou astronomických jevů, ať už teoreticky, nebo prakticky. Každá výuková lekce je věnována konkrétnímu tématu formou přednášky, která je doplněna praktickými úkoly a diskuzí s dětmi. V průběhu celého roku se dětí dozví základní i hlubší informace o planetách a dalších tělesech Sluneční soustavy, o Slunci samotném, hvězdách, hvězdokupách, mezihvězdné látce, galaxiích, nebo vývoji vesmíru. Za dobrého počasí se pozoruje pomocí hvězdárenských dalekohledů, pokud počasí nepřeje, pracují děti na různých praktických úkolech. V průběhu roku je program doplněn o výjezdy na vyškovskou hvězdárnu, kde mohou děti pozorovat s místním 50 cm dalekohledem, a o speciální přednášky – letos na kroužku přednášel Tomáš Přibyl a Petr Horálek, v dalších měsících se plánují přednášky Michala Švandy, Pavla Gabzdyla, Libora Lenži a geologická exkurze pod vedením Pavla Pracného.

Cílem kroužku je nejen nadchnout a vzdělávat mladší generaci, ale také najít mezi dětmi mladé talenty, věnovat se jim, rozvíjet jejich schopnosti a poskytnout jim ty nejlepší základy pro případné budoucí studium astrofyziky na vysoké škole. Proto od února vznikne speciální kroužek pro pokročilé, kam se děti vybírají dle jejich aktivity v základním kroužku, a ve kterém budou v úzké skupince pracovat na zajímavých, ale těžších projektech. Stávající základní kroužek bude tedy potřeba doplnit o nové nadšence, kteří se mohou těšit na celou řadu zajímavých povídání o nočním nebi a o exotických objektech ve vesmíru, na pozorování s dalekohledem, nadšené vedoucí a nové kamarády. V případě, že byste rádi své dítě přihlásili do základního kroužku (věk 11-16 let), případně do vedlejšího kroužku (věk 7-10 let) obraťte se prosím na vedoucí kroužku prostřednictvím emailu: zychova@physics.muni.cz

Astronomický kroužek 2017 na brněnské hvězdárně - nabíráme nové zájemce! Autor: Lenka Zychová
Astronomický kroužek 2017 na brněnské hvězdárně - nabíráme nové zájemce!
Autor: Lenka Zychová

Kontakt a další informace

Mgr. Lenka Zychová
Vedoucí kroužku (Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně)
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Astronomického kroužku v Brně
[2] Web Astronomického kroužku v Brně
[3] Hvězdárna a planetárium Brno
[4] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Astronomický kroužek, ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »