Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický kroužek v Brně přijímá nové zájemce

Astronomický kroužek v Brně přijímá nové zájemce

Astronomický kroužek na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Autor: AK v Brně.

Astronomický kroužek pořádaný Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity otevírá od února přihlašování pro nové zájemce, děti ve věku 11 až 16 let se zájmem o vesmír, astronomii i astrofyziku. Kroužek se koná vždy ve středu, od 17 hodin v prostorách Hvězdárny a planetária Brno a je zdarma!

Brněnský astronomický kroužek vznikl v únoru 2016 pod záštitou a s finanční podporou Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MU. Díky spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno se koná v krásných prostorách moderní brněnské hvězdárny, která tak dětem poskytuje možnost využívat nejen přednáškovou síň, ale také malé planetárium a pozorovatelnu. Kroužek je veden doktorskými a magisterskými studenty astrofyziky, společně s několika zaměstnanci hvězdárny. Díky velkému zájmu se od března 2016 otevřel kromě hlavního kroužku i kroužek vedlejší, pro menší děti ve věku 7 až 10 let, který doteď běží souběžně s kroužkem pro starší.

Astronomický kroužek na brněnské hvězdárně. Autor: AK v Brně.
Astronomický kroužek na brněnské hvězdárně.
Autor: AK v Brně.
Během lekcí se děti seznamují s celou řadou astronomických jevů, ať už teoreticky, nebo prakticky. Každá výuková lekce je věnována konkrétnímu tématu formou přednášky, která je doplněna praktickými úkoly a diskuzí s dětmi. V průběhu celého roku se dětí dozví základní i hlubší informace o planetách a dalších tělesech Sluneční soustavy, o Slunci samotném, hvězdách, hvězdokupách, mezihvězdné látce, galaxiích, nebo vývoji vesmíru. Za dobrého počasí se pozoruje pomocí hvězdárenských dalekohledů, pokud počasí nepřeje, pracují děti na různých praktických úkolech. V průběhu roku je program doplněn o výjezdy na vyškovskou hvězdárnu, kde mohou děti pozorovat s místním 50 cm dalekohledem, a o speciální přednášky – letos na kroužku přednášel Tomáš Přibyl a Petr Horálek, v dalších měsících se plánují přednášky Michala Švandy, Pavla Gabzdyla, Libora Lenži a geologická exkurze pod vedením Pavla Pracného.

Cílem kroužku je nejen nadchnout a vzdělávat mladší generaci, ale také najít mezi dětmi mladé talenty, věnovat se jim, rozvíjet jejich schopnosti a poskytnout jim ty nejlepší základy pro případné budoucí studium astrofyziky na vysoké škole. Proto od února vznikne speciální kroužek pro pokročilé, kam se děti vybírají dle jejich aktivity v základním kroužku, a ve kterém budou v úzké skupince pracovat na zajímavých, ale těžších projektech. Stávající základní kroužek bude tedy potřeba doplnit o nové nadšence, kteří se mohou těšit na celou řadu zajímavých povídání o nočním nebi a o exotických objektech ve vesmíru, na pozorování s dalekohledem, nadšené vedoucí a nové kamarády. V případě, že byste rádi své dítě přihlásili do základního kroužku (věk 11-16 let), případně do vedlejšího kroužku (věk 7-10 let) obraťte se prosím na vedoucí kroužku prostřednictvím emailu: zychova@physics.muni.cz

Astronomický kroužek 2017 na brněnské hvězdárně - nabíráme nové zájemce! Autor: Lenka Zychová
Astronomický kroužek 2017 na brněnské hvězdárně - nabíráme nové zájemce!
Autor: Lenka Zychová

Kontakt a další informace

Mgr. Lenka Zychová
Vedoucí kroužku (Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně)
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Astronomického kroužku v Brně
[2] Web Astronomického kroužku v Brně
[3] Hvězdárna a planetárium Brno
[4] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Astronomický kroužek, ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »