Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lucy – opět o krok blíže k Trojanům

Lucy – opět o krok blíže k Trojanům

Představa umělce ukazuje kosmickou loď Lucy sledující Trojana
Autor: NASA/Lockheed Martin

Tato mise NASA vedená ústavem Southwest Research Institute (SwRI) neboli Jihozápadním institutem pro výzkum dosáhla významného milníku tím, že absolvovala revizi systémové integrace a tím umožnila konečné sestavení výzkumné družice. Tato mise NASA z programu třídy Discovery bude první, která prozkoumá asteroidy z oblasti obězné dráhy Jupiteru, tzv. Trojany, což jsou malá tělesa nepravidelných tvarů pocházející z raných vývojových fází Sluneční soustavy. To je také dobrý důvod k jejich výzkumu, tedy porozumění procesům v našem planetárním systému odehrávajících se v raných fázích jeho existence.

Kosmická sonda Lucy bude během své dvanáctileté mise shromažďovat data ze sedmi konkrétních asteroidů a k tomu i jiná z hlavního pásu. Trojani jsou zbytky prvotního materiálu, z kterého se formovaly vnější planety, a proto v nich můžeme najít spousty indicií k dešifrování historie Sluneční soustavy. Lucy, stejně jako lidská fosilie, po které je pojmenována, má způsobit revoluci v chápání našeho původu.

V posledních několika měsících se tým Lucy zaměřil na sestavení a testování všech součástí kosmické lodi včetně vědeckých přístrojů, elektroniky, komunikačních a navigačních systémů. Při tomto testování dokázal tým pohybující se kolem projektu Lucy, že systémy jsou připraveny na montáž a další integraci vedoucí k dokončení družice jako celku.

Hlavní řešitel z SwRI pan Dr. Hal Levinson sdělil, že s přihlédnutím k okolnostem posledních měsíců nikdo neočekával, že dojde k takovému posunu vpřed ve věci dokončení kosmické sondy. Konstatoval také, že je ohromen kreativitou a chutí týmu překonat všechny výzvy před něž byli postaveni.

Úspěšné dokončení tohoto procesu kontroly znamená, že projekt může pokračovat s montáží a testováním sondy v rámci přípravy na vypuštění. Tato etapa začne později během měsíce srpna v zařízeních Lockheed Martin Space Systems v Littletonu v Coloradu. V důsledku přerušení způsobených okolnostmi letošního jara tým znova přepracoval svůj harmonogram tak, aby komponenty, které byly tímto nejvíce ovlivněny, mohly být do kosmické sondy instalovány až později. Prostřednictvím tohoto úsilí zůstatal souběh prací v rámci harmonogramu tak, aby byly zahájeny přípravy na vypuštění dle původního plánu v říjnu 2021.

V příštích šesti měsících dodá společnost Goddard Spaceflight Center, Applied Physics Laboratory University a Arizona State University sadu doplňkových zobrazovacích a mapovacích nástrojů, které budou integrovány do útrob kosmické sondy. Toto vybavení umožní Lucy lépe prozkoumat, zmapovat a analyzovat tuto záhadnou populaci asteroidů.

SwRI je hlavní výzkumná instituce a řídí misi. Goddardovo středisko bude zajišťovat celkové řízení projektů, systémové inženýrství a bezpečnost a zabezpečení misí.

trojané a další asteroidy

Trojani, trojské asteroidy (Trojans) – jde o pás asteroidů jenž se nachází v oblasti oběžné dráhy planety Jupiter. Tato obří planeta je vzhledem k její velikosti, hmotnosti a tedy i gravitaci statisticky nejčastějším cílem dopadů asteroidů v naší Sluneční soustavě. Zároveň odchyluje mnoho planetek z jejich původní dráhy čímž chrání planetu Zemi před častějšími střety s tělesy vyšší hmotnosti a větších rozměrů.

Další zajímavou populaci asteroidů najdeme mezi oběžnou drahou Jupiteru a Neptunu. Tyto tělesa nazýváme Kentauři. Ještě dále, za dráhou Neptunu, se nacházejí objekty, které již spadají do Kuiplerova-Edgeworthova pásu a posléze rozptýleného disku. Z těchto oblastí pochází např. dlouhoperiodické komety, ale i různé planetky. Nejznámější uveďme trpasličí planetu Pluto, jenž se stala cílem podrobného výzkumu sondou New Horizons.
V oblasti vnitřních planet Sluneční soustavy se pak nachází další tělesa křižující oběžnou dráhu Země, ale o tom zas někdy příště…

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



Štítky: Asteroid, Sonda LUCY, Trojané


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »