Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Projekt sondy LUCY k asteroidům dostal zelenou

Projekt sondy LUCY k asteroidům dostal zelenou

Umělecká představa sondy LUCY studující Jupiterovy Trojány
Autor: NASA

Nová mise NASA k uskutečnění prvního průzkumu tzv. Trojánů, což je populace prastarých asteroidů obíhajících v tandemu po stejné dráze s planetou Jupiter, prošla rozhodujícím mezníkem. Dne 31. 10. 2018 dala NASA souhlas k realizaci mise LUCY a k jejímu startu v roce 2021. Zpráva formálně označovaná jako „Key Decision Point C“ schvaluje prodloužení projektu do vývojové fáze, určuje finanční náklady a časový harmonogram. Schvaluje detailní plán, přístrojové vybavení, rozpočet a analyzuje rizikové faktory kosmické sondy.

Dalším hlavním mezníkem mise, tzv. „Critical Design Review“, bude detailní prověření konstrukce jednotlivých systémů sondy LUCY. Po úspěšném zhodnocení konstrukce začne projektový tým kompletovat kosmickou sondu a její vybavení.

Až doposud byla celá mise výhradně na papíře,“ říká Hal Levison, hlavní vědecký pracovník mise ze Southwest Research Institute v Boulderu, Colorado. „Nyní máme skutečně zelenou k sestavování a k zahájení kompletace kosmické sondy.“

LUCY, první kosmická sonda k výzkumu Jupiterových Trojánů, obdržela své pojmenování podle objevených zkamenělých pozůstatků ženského předchůdce člověka rodu Australopithecus afarensis s názvem Lucy, jejíž kostra poskytla unikátní pohled do evoluce lidstva. Rovněž mise LUCY může způsobit převrat v našich znalostech o planetkách, o původu planet, o vzniku a vývoji Sluneční soustavy.

Start sondy LUCY je naplánován na říjen 2021. V průběhu 12 roků trvající cesty Sluneční soustavou sonda navštíví mezi roky 2025-2033 celkem 7 odlišných asteroidů – bude se jednat o jednu planetku z hlavního pásu asteroidů a o 6 Trojánů, které se nacházejí v okolí Lagrangeových libračních bodů L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. Přístroje na palubě sondy budou provádět dálkový geologický průzkum, studium chemického složení povrchu a určování fyzikálních vlastností těchto těles během blízkých průletů.

Postupně budou navštíveny následující planetky: duben 2025 – DonaldJohanson, typ C; srpen 2027 – Eurybates, typ C; září 2027 – Polymele, typ P; duben 2028 – Leucus, typ D; listopad 2028 – Orus, typ D; březen 2033 – Patroclus (dvojplanetka), typ P.

Dnešní schválení projektu LUCY je základním krokem směrem k lepšímu pochopení úlohy, kterou hrála malá tělesa při vzniku a vývoji Sluneční soustavy a života na Zemi,“ říká Adriana Ocampo, vedoucí pracovnice mise na ředitelství NASA ve Washingtonu. „Děkuji celému týmu za jejich záslužnou práci.“

Sonda LUCY prolétávající nad povrchem studované planetky Autor: SwRI
Sonda LUCY prolétávající nad povrchem studované planetky
Autor: SwRI
Jedním z vědeckých přístrojů na palubě sondy LUCY bude kamera Ralph, která byla již úspěšně prověřena při misi New Horizons. Aparatura snímkovala během gravitačního manévru planetu Jupiter a její měsíce, a především pořizovala snímky s vysokým rozlišením trpasličí planety Pluto s její soustavy satelitů. Ralph je kamera a spektrometr v jednom pro pozorování v oboru viditelného a infračerveného záření.

Kamera Ralph na palubě sondy LUCY není absolutní kopií svého předchůdce – nese označení L´Ralph (Lucy Ralph). Byla upravena pro detailní studium Jupiterových Trojánů, v jejichž blízkosti bude prolétat. Předpokládá se, že tyto planetky jsou pozůstatkem z raného období formování Sluneční soustavy.

Kameru L´Ralph ve skutečnosti tvoří dva přístroje: Multi-spectral Visible Imaging Camera (MVIC) a Linear Etalon Imaging Spectral Array (LEISA). Oba jsou napájeny stejným optickým systémem, což znamená, že Ralph může najednou pozorovat jak ve viditelném světle, tak i v oboru infračerveného záření.

Na palubě budou i další vědecké přístroje použité na předcházejících misích. Bude se jednat například o kameru Long Range Reconnaissance Imager (L´LORRI) a spektrometr Thermal Emission Spectrometer (L´TES). Kamera bude pořizovat snímky planetek s vysokým rozlišením, spektrometr bude analyzovat jejich povrchové složení.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Výzkum planetek, NASA, Sonda LUCY


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »