Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Projekt sondy LUCY k asteroidům dostal zelenou

Projekt sondy LUCY k asteroidům dostal zelenou

Umělecká představa sondy LUCY studující Jupiterovy Trojány
Autor: NASA

Nová mise NASA k uskutečnění prvního průzkumu tzv. Trojánů, což je populace prastarých asteroidů obíhajících v tandemu po stejné dráze s planetou Jupiter, prošla rozhodujícím mezníkem. Dne 31. 10. 2018 dala NASA souhlas k realizaci mise LUCY a k jejímu startu v roce 2021. Zpráva formálně označovaná jako „Key Decision Point C“ schvaluje prodloužení projektu do vývojové fáze, určuje finanční náklady a časový harmonogram. Schvaluje detailní plán, přístrojové vybavení, rozpočet a analyzuje rizikové faktory kosmické sondy.

Dalším hlavním mezníkem mise, tzv. „Critical Design Review“, bude detailní prověření konstrukce jednotlivých systémů sondy LUCY. Po úspěšném zhodnocení konstrukce začne projektový tým kompletovat kosmickou sondu a její vybavení.

Až doposud byla celá mise výhradně na papíře,“ říká Hal Levison, hlavní vědecký pracovník mise ze Southwest Research Institute v Boulderu, Colorado. „Nyní máme skutečně zelenou k sestavování a k zahájení kompletace kosmické sondy.“

LUCY, první kosmická sonda k výzkumu Jupiterových Trojánů, obdržela své pojmenování podle objevených zkamenělých pozůstatků ženského předchůdce člověka rodu Australopithecus afarensis s názvem Lucy, jejíž kostra poskytla unikátní pohled do evoluce lidstva. Rovněž mise LUCY může způsobit převrat v našich znalostech o planetkách, o původu planet, o vzniku a vývoji Sluneční soustavy.

Start sondy LUCY je naplánován na říjen 2021. V průběhu 12 roků trvající cesty Sluneční soustavou sonda navštíví mezi roky 2025-2033 celkem 7 odlišných asteroidů – bude se jednat o jednu planetku z hlavního pásu asteroidů a o 6 Trojánů, které se nacházejí v okolí Lagrangeových libračních bodů L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. Přístroje na palubě sondy budou provádět dálkový geologický průzkum, studium chemického složení povrchu a určování fyzikálních vlastností těchto těles během blízkých průletů.

Postupně budou navštíveny následující planetky: duben 2025 – DonaldJohanson, typ C; srpen 2027 – Eurybates, typ C; září 2027 – Polymele, typ P; duben 2028 – Leucus, typ D; listopad 2028 – Orus, typ D; březen 2033 – Patroclus (dvojplanetka), typ P.

Dnešní schválení projektu LUCY je základním krokem směrem k lepšímu pochopení úlohy, kterou hrála malá tělesa při vzniku a vývoji Sluneční soustavy a života na Zemi,“ říká Adriana Ocampo, vedoucí pracovnice mise na ředitelství NASA ve Washingtonu. „Děkuji celému týmu za jejich záslužnou práci.“

Sonda LUCY prolétávající nad povrchem studované planetky Autor: SwRI
Sonda LUCY prolétávající nad povrchem studované planetky
Autor: SwRI
Jedním z vědeckých přístrojů na palubě sondy LUCY bude kamera Ralph, která byla již úspěšně prověřena při misi New Horizons. Aparatura snímkovala během gravitačního manévru planetu Jupiter a její měsíce, a především pořizovala snímky s vysokým rozlišením trpasličí planety Pluto s její soustavy satelitů. Ralph je kamera a spektrometr v jednom pro pozorování v oboru viditelného a infračerveného záření.

Kamera Ralph na palubě sondy LUCY není absolutní kopií svého předchůdce – nese označení L´Ralph (Lucy Ralph). Byla upravena pro detailní studium Jupiterových Trojánů, v jejichž blízkosti bude prolétat. Předpokládá se, že tyto planetky jsou pozůstatkem z raného období formování Sluneční soustavy.

Kameru L´Ralph ve skutečnosti tvoří dva přístroje: Multi-spectral Visible Imaging Camera (MVIC) a Linear Etalon Imaging Spectral Array (LEISA). Oba jsou napájeny stejným optickým systémem, což znamená, že Ralph může najednou pozorovat jak ve viditelném světle, tak i v oboru infračerveného záření.

Na palubě budou i další vědecké přístroje použité na předcházejících misích. Bude se jednat například o kameru Long Range Reconnaissance Imager (L´LORRI) a spektrometr Thermal Emission Spectrometer (L´TES). Kamera bude pořizovat snímky planetek s vysokým rozlišením, spektrometr bude analyzovat jejich povrchové složení.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Výzkum planetek, NASA, Sonda LUCY


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »