Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA schválila dva projekty kosmických sond k asteroidům

NASA schválila dva projekty kosmických sond k asteroidům

Vyobrazení dvojice sond LUCY a PSYCHE k výzkumu planetek
Autor: SwRI and SSL/Peter Rubin

Americká NASA oznámila počátkem ledna 2017, že dalšími misemi třídy Discovery budou dvě kosmické sondy k planetkám. Jedná se o projekty s názvem LUCY a PSYCHE. V rámci misí bude studováno několik doposud neprozkoumaných planetek: LUCY se zaměří na cestu kolem několika Jupiterových Trojánů a PSYCHE se vypraví ke kovové planetce (16) Psyche.

Kosmická sonda s názvem LUCY bude vypuštěna v roce 2021 a postupně uskuteční výzkum sedmi planetek mezi roky 2025-2033 v rámci primární mise. Jako první prolétne kolem jednoho asteroidu z hlavního pásu planetek, načež v letech 2027-2033 bude studovat šest planetek – tzv. Trojánů, které se nacházejí v okolí Lagrangeových libračních bodů L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. Postupně budou navštíveny následující planetky: duben 2025 – DonaldJohanson, typ C; srpen 2027 – Eurybates, typ C; září 2027 – Polymele, typ P; duben 2028 – Leucus, typ D; listopad 2028 – Orus, typ D; březen 2033 – Patroclus (dvojplanetka), typ P.

O této skupině planetek toho zatím víme jen velmi málo, avšak předpokládá se, že se jedná o zachycené planetky, komety či dokonce tělesa z Kuiperova pásu za drahou planety Neptun. Vědci předpokládají, že jejich studiem získají nové informace nejen o samotných planetkách, ale i o velmi rané historii vzniku a vývoje Sluneční soustavy.

Sonda LUCY prolétává kolem planetek typu Trójané – kresba Autor: Southwest Research Institute
Sonda LUCY prolétává kolem planetek typu Trójané – kresba
Autor: Southwest Research Institute
Kosmickou sondu LUCY postaví firma Lockheed Martin Corporation, vedoucím projektu bude Harold Levison ze Southwest Research Institute, Boulder, Colorado.

Toto je unikátní příležitost,“ uvádí Harold Levison v tiskové zprávě. „Protože Trojáni jsou pozůstatky primordiálního materiálu, ze kterého vznikaly vnější planety; zcela jistě si tato tělesa udržela životně důležité klíče k rozluštění rané historie Sluneční soustavy. Sonda LUCY, podobně jako lidská fosílie Lucy, po které je pojmenována, způsobí zásadní převrat v porozumění našeho původu.“

Toto je úžasná mise: asteroidy ze skupiny Jupiterových Trojánů ještě nikdy nebyly studovány tak zblízka,“ uvádí Guy Beutelschies, ředitel Meziplanetárních systémů na Lockheed Martin Space Systems v publikované zprávě. „Konstrukce sondy vychází z letového exempláře sondy OSIRIS-REx, která v současné době míří k blízkozemní planetce Bennu.“

Druhá z připravovaných kosmických sond NASA – PSYCHE – odstartuje v roce 2023. K cílové planetce (16) Psyche, podle níž byla pojmenována, dolétne v roce 2030. Cílový asteroid patří mezi kovové planetky, u nichž se předpokládá, že se jedná o zbytky jádra vznikajících planet zhruba velikosti Marsu, které však byly zničeny v důsledku několika velkých srážek s jinými tělesy v rané fázi vzniku Sluneční soustavy.

Na základě studia planetky Psyche budou odhaleny detailní informace o málo prozkoumané třídě asteroidů, které umožní nahlédnout i do vnitřní stavby terestrických planet, jako je například Země a Mars.

Sonda Psyche u stejnojmenné planetky – kresba Autor: SSL/Peter Rubin/Caltech-JPL
Sonda Psyche u stejnojmenné planetky – kresba
Autor: SSL/Peter Rubin/Caltech-JPL
Jedná se o velkou příležitost k výzkumu nového typu těles – avšak ne kamenných nebo ledových, ale kovových,“ říká Lindy Elkins-Tanton. „Asteroid (16) Psyche je jedním z mála těles tohoto druhu ve Sluneční soustavě. Toto je zatím jediná příležitost, jak můžeme navštívit jádro (bývalé) planety. Studiem planetky se více dozvíme o vnitřním uspořádání těles.“

Planetka (16) Psyche je poměrně velké těleso hlavního pásu, který se nachází mezi drahami planet Mars a Jupiter. Její průměr je okolo 200 kilometrů a jedná se tak o největší planetku typu M (metal = kovová). V době vzniku Sluneční soustavy ale byla mnohem větší. Podle vědců je planetka (16) Psyche pozůstatkem dávné planety, která v důsledku kolizí ztratila svůj obal, až z ní zůstalo jen holé jádro složené převážně z niklu a železa. Podle některých odhadů mohla být v minulosti její velikost srovnatelná s Marsem.

Kanadská společnost MacDonald, Dettwiler and Associates Ltd. oznámila, že její americká dceřiná společnost SSL byla vybrána k výrobě platformy pro sondu NASA k planetce (16) Psyche. SSL dodá hrubou konstrukci sondy, energetický systém a pohonnou jednotku s elektrickým motorem. Při stavbě bude firma spolupracovat se střediskem Jet Propulsion Laboratory, NASA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceflightinsider.com
[2] spaceflightinsider.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Projekt LUCY, Výzkum planetek, Projekt PSYCHE


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »