Astronomové identifikovali druhého zemského trojána: 2020 XL5
Autor: Santana-Ros et al., doi: 10.1038/s41467-022-27988-4
Deset let po objevení prvního trojána Země byl nalezen druhý – 2020 XL5. Zachytily jej snímky pořízené 12. 12. 2020 dalekohledem Pan-STARRS 1 na Havajských ostrovech a k potvrzení jeho oběžné dráhy byly použity předobjevové fotografie z let 2012 až 2019. Podle studie publikované v časopise Nature Communications bude sdílet oběžnou dráhu se Zemí nejméně dalších 4000 let.
Klasické dílo J. L. Lagrangea o problému tří těles, vydané v roce 1772, muselo počkat až do roku 1906, kdy bylo empiricky ověřeno objevem asteroidu (588) Achilles. Tento asteroid obíhá kolem teoretického bodu nacházejícího se 60° před Jupiterem po jeho oběžné dráze.
Po objevení Achilla bylo nalezeno mnoho dalších objektů obíhajících kolem téměř stejného bodu nebo jeho zrcadlové polohy 60° za Jupiterem. Oba body jsou tzv. trojúhelníkové Lagrangeovy body a jsou známy jako L4 (pro první bod) a L5 (pro druhý). Asteroidy obíhající kolem obdobných bodů soustavy planeta-Slunce se obecně označují jako trojáni.
Ačkoli jsou trojánské asteroidy známy po desetiletí i u jiných planet Sluneční soustavy, jako je Venuše, Mars, Jupiter, Uran a Neptun, až v roce 2011 byl asteroid 2010 TK7 potvrzen jako první pozemský troján.
"Trojáni jsou objekty, které sdílejí oběžnou dráhu s planetou, shlukují se kolem jedné ze dvou speciálních gravitačně vyvážených oblastí podél oběžné dráhy planety známých jako Lagrangeovy body," řekl doktor Cesar Briceño, astronom z NOIRLabu NSF.
Autor: JPL Small-Body Database
Asteroid 2020 XL5 byl objeven dalekohledem Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System (Pan-STARRS 1) na observatoři Haleakala 12. prosince 2020. První data naznačovala, že by to mohl být troján Země, ale vzhledem k malému množství pozorování byly orbitální nejistoty příliš velké.
Doktor Briceňo, doktor Santana-Ros a jejich kolegové nakonec potvrdili, že 2020 XL5 je troján Země. Ke studiu jeho oběžné dráhy použili archivní údaje z let 2012 až 2019 a objekt pozorovali v roce 2021 ze tří pozemních observatoří.
Analýza jeho orbitální stability ukazuje, že 2020 XL5 zůstane v bodě L4 nejméně 4000 let. Výzkumníci předpokládají, že se jedná o asteroid typu C, který je složen převážně z uhlíku. Má průměr 1,18 km – je tedy větší než 2010 TK7, první známý troján Země. Dostává se až k dráze Venuše, kterou kříží, a na druhou stranu zasahuje téměř k dráze Marsu.
„2020 XL5 mohl být vymrštěn z hlavního pásu asteroidů po interakci s Jupiterem, nicméně k potvrzení jeho původu by byl zapotřebí další výzkum,“ uvedli autoři.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] 2020 XL5 na Wikipedii (anglicky)
O autorovi
Pavel Hrdlička
Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.
