Aktivita Slunce se zvyšuje i na severní polokouli
Na Slunci je velké množství skvrn a objevily se ve větším množství i na jeho severní polokouli. Navíc i zde došlo v posledních dnech k mnoha erupcím střední kategorie M.
Na Slunci je velké množství skvrn a objevily se ve větším množství i na jeho severní polokouli. Navíc i zde došlo v posledních dnech k mnoha erupcím střední kategorie M.
Na Slunci došlo v aktivní oblasti AR3848 nacházející se poblíž středu slunečního kotouče k silné erupci kategorie X1,8. Oblak hmoty při ní vyvržený (CME, Coronal Mass Ejection) směřuje rychle k Zemi a naši planetu by mohl zasáhnout již v pátek. Lze očekávat vysokou geomagnetickou aktivitu a snad i pěkné polární záře. Pokud vlna částic dorazí v pátek odpoledne, měli bychom ideální výhled na polární záře už my v Evropě. Zemi již nyní bombardují vysokoenergetické protony vyvržené během erupce (radiační bouře zatím nižší úrovně S2).
Očekávané jasné polární záře se o víkendu nedostavily, ale v noci na pondělí se aktivita geomagnetického pole přeci jenom zvýšila a slabší polární záře se přeci jen ukázala vytrvalým pozorovatelům. Dokazují to i pěkné snímky v naší čtenářské fotogalerii.
V sobotu 8. června došlo na Slunci k silné erupci téměř nejvyšší kategorie X. Nastala v nejzajímavější aktivní oblasti AR3691 (před měsícem jako AR3664 způsobila nejhezčí polární záři za desítky let). Oblak hmoty, který byl vyvržel do kosmu, míří okrajovou částí i k Zemi a může dojít k polární záři někdy v pondělí. Je těžké toto předpovědět, sledujte např. Spaceweatherlive.com. Nejzajímavějším doprovodným jevem této erupce je neobvykle silná radiační bouře (už na stupni S3 z pěti možných). Neobvyklé je i množství velmi vysokoenergetických protonů nad 100 MeV. Zdroj: Solarham.com
Večer 10. 5. po 19. hodině dorazila rázová vlna částic sluenčního větru uvolněných při první z mnoha erupcí na Slunci asi dva dny zpět. Záznamy sondy mezi Zemí a Sluncem naznačují, že skokově narostla rychlost slunečního větru, hustota částiv a došlo k výraznému poklesu Bz komponenty magnetického pole. To vše naznačuje, že by mohly právě teď začít polární záře. Nikdo neví, jak dlouho tato výhodná situace potrvá, ale hned od soumraku je asi třeba sledovat obzor na severu. Sledujte grafy na Spaceweatherlive.com.
Živý přenos na téma "Atmosféra: protivník nebo spojenec?" dne 7.3. v 19:00. Diskutovat budou astronomky ASÚ AV ČR, diskuse bude probíhat česko-anglicky s překladem tam i zpátky. Link: https://www.youtube.com/watch?v=tseURycxS3s.
Na povrchu Slunce můžeme pozorovat velkou skvrnu. Ta je vidět i pouhým okem při použití správného filtru, jako jsou například brýle pro pozorování zatmění Slunce. Celá aktivní oblast zabírá opravdu velkou plochu a navíc zde dochází k velmi silným erupcím. 21. a 22. února dosáhly i nejsilnější kategorie X (X1,8 - X1,7 - X6,3). Ke škodě pozorovatelů polárních září, tyto erupce nedoprovázely velké výrony plazmatu z koróny (CME) směrem k Zemi. Někdy se to tak stává, že méně silné erupce vyprodukují CME a později polární záři viditelnou dobře i ze střední Evropy, jindy ani nejsilnější erupce tohoto 25. cyklu sluneční aktivity skoro nic.
Do konce března probíhá soutěž "Space Art" organizovaná EAAE (European Association for Astronomy Education). Soutěží se ve třech věkových kategoriích: 6-10, 11-14, 15-18 let, soutěž je organizovaná přes učitele. Uzávěrka přihlášek je 31.3.2024.
Na Slunci je velká skvrna a můžeme se v následujících dnech dočkat i silné erupce třídy X. Mezitím Jakub Mazúr postavil v Brně na parapet dalekohled Seestar S50 s fólií pro pozorování Slunce, že se se synkem podívají na skvrny. A jak tak natáčel, zrovna mu přes něj přeletěl Airbus A380 :-)
Ve věku 82 let zemřel 26. ledna prof. Jiří Bičák, držitel Nušlovy ceny za rok 2017, který se zabýval obecnou relativitou, relativistickou astrofyzikou a kosmologií.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236