Astronomie
Předčasný návrat mise Crew-11 z ISS je v plánu ve středu 14. ledna. jak bylo oznámeno dříve, důvodem předčasného návratu je zdravotní stav jednoho z členů posádky, který neumožňuje vyšetření nebo nápravu s vybavením, které je na ISS k dispozici. Michael Fincke tedy předal velení nad stanicí Sergeji Kuď-Sverčkovovi a na ISS zůstane pouze tříčlenná posádka Sojuzu složená s dvou Rusů a jednoho Američana. Odpojení od stanice je v plánu v 11:05 SEČ a přistání u Kalifornie 15. ledna v 9:40 SEČ.
Milí členové České astronomické společnosti, dostává se vám na obrazovky první číslo elektronických Kosmických rozhledů, které by vám nadále měly přinášet aktuální informace z dění v České astronomické společnosti. Najdete je také v archivu Kosmických rozhledů.
Přeji vám krásné Vánoce (s aspoň trochou jasných nocí a třeba i s nějakým tím dalekohledem pod stromečkem) a optimistické vykročení do roku 2026 (tedy 6739 Scaligerovy juliánské periody).
Soňa Ehlerová předsedkyně ČAS
Americký senát poměrně výraznou většinou (67:30) schválil Jareda Isaacmena jako nového administrátora NASA. Tento miliardář se v minulosti stal známým díky programu Polaris, během něhož ve spolupráci se SpaceX realizoval dvě mise Crew Dreagonu Inspiration4 a Polaris Dawn. Přes jeho užší vazby na Elona Muska je jeho jmenování přijímáno mezi zájemci o kosmonautiku spíše pozitivně. Jeho hlavním úkolem bude dostat astronauty zpět na Měsíc v rámci programu Artemis a zároveň bude zajímavé sledovat, jak se mu podaří udržet při životě již rozjeté vědecké programy.
V listopadu nastává zajímavý planetární úkaz. Saturnu „zmizí“ prstence. Tento úkaz je souhra kombinací tenkých prstenců a jejich natáčení. Stejná situace proběhla v březnu letošního roku, ale Saturn byl blízko ke Slunci a tedy nepozorovatelný. Vybízíme proto k sledování Saturnu dalekohledy (nejen) na podzim. Další obdobná příležitost totiž nastane až v říjnu roku 2038!
V říjnu slavíme 30 let výročí od objevu exoplanety u hvězdy podobné Slunci, 51 Pegasi. Exoplaneta 51 Pegasi b je první extrasolární planeta obíhající běžnou hvězdu hlavní posloupnosti, navíc hvězdu dost podobnou Slunci. Jednalo se o celkově čtvrtou objevenou exoplanetu, po třech u pulsaru PSR B1257+12, ale první objevenou u běžné hvězdy hlavní posloupnosti.
Vzhledem k dalšímu návratu komety 21P/Giacobini–Zinner ke Slunci předpověděli vědci na 8. říjen další zvýšení aktivity meteorického roje Drakonid. Mělo by nastat kolem 18:00 SELČ a protože maxima bývají ostrá, je šance na spatření meteorů později v noci blízká nule, a to i kvůli svitu Měsíce po úplňku. Mělo by jít o malé částice o hmotnosti kolem 0,1 g a meteory tak budou většinou velmi slabé, kolem 4 mag a slabší. Případným zájemcům o pozorování zvýšené aktivity tak musí stačit meteorický radar.
25. 8. kolem 22:45 SELČ se na obloze objevil jasný pruh a pozorovatelé spatřili i několik teček. Mělo by jít o jev způsobený vypuštěním paliva z horního stupně rakety CZ-8A (Dlouhý pochod 8A), která vypouštěla dosud neupřesněné družice.
Na jižní obloze v souhvězdí Vlka nedaleko Kentaura zjasnila hvězda tak, že je nyní viditelná slabě i pouhým okem. Jedná se o novu a její nárůst jasu je enormní, protože před výbuchem měla kolem 22 mag a nyní již dosahuje téměř 5,5 mag. Byla označena jako V462 Lupi. Vzhledem k deklinaci –40° není od nás pozorovatelná, protože hodnota –40 by znamenala, že když objekt vrcholí, dotýká se zrovna jižního obzoru.
Více na Sky&Telescope.org
14. března 2025 se Měsíc na chvíli skryl v zemském stínu a nastalo úplné zatmění Měsíce viditelné z části západní Evropy, ale především z Ameriky. Na Měsíci se ale sonda Blue Ghost také ocitla v zemském stínu a už máme první snímek, jak to vypadalo, když začalo Slunce znovu vycházet zpoza naší planety Země! Zdroj: flickr.com
Mise ESA Hera určená k průzkumu planetky Dimorphos, která obíhá kolem většího asteroidu Didymos, právě minula planetu Mars. Sonda využila průlet ke gravitačnímu manévru a otestování přístrojů. Už máme první obrázky z průletu a pohled na měsíček Deimos proti povrchu Marsu v pozadí je skutečně vydařený. Příjem dat sledoval v řídícím středisku mise i známý hudebník a vědec Brian May.
