Na JPL portálu Horizons System je možné získat efemeridu dalekohledu Jamese Webba. Jako cílové těleso (Target Body) je vhodné zadat JWST. Dalekohled míří do blízkosti bodu L2, který je pochopitelně na opačné straně od Slunce. Zde je uvedena geocentrická efemerida pro 0h UT pro dny do konce roku 2021, v Orionu:
Rektascenze Deklinace
hh mm ss ° ' "
Dec-27 05 42 56 -00 14 09
Dec-28 05 55 42 +00 00 53
Dec-29 06 03 10 +00 10 48
Dec-30 06 08 21 +00 18 56
Dec-31 06 12 16 +00 26 32
Na jaře byly sítě zahlceny hlášeními pozorování zvláštních skupin teček na obloze v jakémsi vláčku. Jedná se o družice Starlink krátce po vypuštění. Ty nezmizely. SpaceX však delší dobu nevypouštěla nové, ale to se opět mění s novou generací družic. Aktuální vláček natočil 30. listopadu Drew Pierson. U nás jejich viditelnost není tak dobrá kvůli počasí a tomu, že Slunce většinu noci družice neosvěcuje, jako v létě. Astronomové se tedy budou muset se Starlinky vypořádat i v budoucnu.
Za roky nízké aktivity jsme již odvykli nejsilnějším erupcím kategorie X. Taková nastala 28. 10. 2021 a uvolnil se i oblak plasmatu do vesmírného prostoru. Nyní se čeká na snímky ze SOHO, zda část oblaku částic doletí i k Zemi a mohla by tedy způsobit silnější polární záři.
Okamžik podzimní rovnodennosti, kdy Slunce překračuje nebeský rovník, připadá letos na středu 22. září ve 21:21 SELČ. Den je však asi o 12 minut delší (podle toho, na jaké zeměpisné šířce žijeme). Je to jednak tím, že střed Slunce vychází a zapadá dříve, ale my v té době ještě vidíme vrchní část kotouče Slunce nad obzorem, a potom má velký vliv také refrakce, tedy lom světla v atmosféře. My díky tomu pozorujeme Slunce, i když už je geometricky pod obzorem.
Pracovní skupina pro planetární nomenklaturu Mezinárodní astronomické unie 1. září 2021 schválila pojmenování lunárního kráteru Henson o průměru 43 km poblíž jižního pólu Měsíce. Matthew Henson (1866 -1955) byl americký polárník.
Slunce se nám konečně probouzí po dlouhém minimu své aktivity. Nový cyklus už nám ukázal, že nebude pozadu za starým, produkuje jednu oblast za druhou, a totéž můžeme říci i o erupcích a protuberancích. Proto jsme se rozhodli uspořádat pro Vás soutěž o nejlepší fotografie Slunce.
Raketový kluzák společnosti Virgin Galactic dnes vykonal úspěšný let do výšky cca 86 km nejen s dvojicí pilotů, ale i čtyřmi pasažéry, mezi nimiž nechyběl zakladatel Virgin Galactic a duchovní otec plavidla SpaceShipTwo Richard Branson. SpaceShipTwo se pomalu dostává do komerční služby pro lidi, kteří projektu věřili a kdysi v něm nechali své peníze, aby se jednou podívali k hranicím kosmu. V budoucnu se bude létat ještě trochu výše, až nad 100 km.
Zatmění květnového superúplňku bude ESA přenášet živě. Odkaz najdete na jejím webu nebo ESA Web TV, a to od 11:30 do 13:30 SELČ. Toto úplné zatmění Měsíce u nás nebude pozorovatelné, ale samotný superúplněk zapadající brzy nad ránem si můžete prohlédnout, pokud se náhodou vyjasní.
Je to tu! Přistávací modul čínské sondy Tianwen-1 (Tchien-wen) s roverem Zhurong (Ču-žung) dnes úspěšně přistál na povrchu Marsu ve vytyčené oblasti na jižním okraji pánve Utopia Planitia. Čína tak získává stříbrnou medaili v dobytí povrchu Marsu. Přistávací povrchová platforma s čínským roverem Zhurong (Ču-žung) úspěšně dosedla v 01:18 SELČ cca 40 km jižně (109°54′ v. d. a 25°6′ s. š.) od středu přistávací elipsy. Zdroj
Snímky sluneční koróny z observatoře SOHO nacházející se asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci opět nabízí pohled na kometu, která někdy během pondělka 10. 5. 2021 zanikne v blízkosti povrchu Slunce. Na snímky upozornil Vladimír Koželuh, kterému tímto děkujeme. Obrázky se zobrazí po kliknutí na nadpis novinky.