Dnes 7. října 2018 byla v Planetáriu Ostrava založena Ostravská pobočka České astronomické společnosti. Brzy nabídne programovou nabídku všem zájemcům o astronomii z Ostravy a okolí. Prvním činem dnes bylo rozkrájení "zakládacího dortu" čestným předsedou ČAS dr. Jiřím Grygarem. Výbor pobočky: Tomáš Kubica (předseda), Daniel Kunz (místopředseda), Božena Solarová (hospodářka). Zájemci mohou vyplnit přihlášku.
V neděli ráno 12. 8. 2018 v 9:31 se vydala ke Slunci odvážná sonda. Přiblíží se k němu na sedmkrát menší vzdálenost než předchozí rekordmanka. Držíme palce, aby nedopadla jako bájný Ikaros.
Na severozápadní části slunečního disku se objevily mohutné protuberacne o velikosti několika Zemí. Četnost výskytu podobně velkých výronů v chromosféře je v období panování aktuální nízké aktivity malá, o to ovšem větší je neobvyklost tohoto úkazu. Nejvíc fotografických záznamů přichází z dneška.
Setmělý Měsíc 27. 7. je příležitostí pro amatérské fotografy!
Spaceweather.com, server pro predikci kosmického počasí, označil novou aktivní oblast skvrn ve fotosféře jako AR2710. V následujícím období (v řádech dní) ji bude zajímavé pozorovat, přičemž Slunce prochází aktuálně velmi nízkou aktivitou. Skupina skvrn se objevila 22. května.
17. a 18. května 2018 vyvrcholí letošní finálový maraton v Hradci Králové, kam letos Astronomická olympiáda zavítá poprvé ve své historii. Pět desítek finalistů bude soutěžit na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové a na Hvězdárně a planetáriu Hradec Králové. Vedle soutěžních úkolů na účastníky čekají exkurze do planetária, Archeoparku Všestary a prohlídka Hradce Králové. Nad finále převzala záštitu náměstkyně hejtmana, paní Mgr. Martina Berdychová. Nejlepší účastníci z kategorie EF postoupí na týdenní výběrové soustředění, kde se mohou kvalifikovat k účasti na XXIII. Mezinárodní astronomické olympiádě na Srí Lance.
Dynamičnost Slunce je stále předmětem výzkumu fyziků po celém světě. Přitom se každý může zapojit do jeho dokumentace. U nás to není jenom Sluneční oddělení AsÚ AV ČR, ale také hvězdárny, které pozorování dovedou alespoň částečně zpřístupnit široké veřejnosti. Takovým příkladem je i nově hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích. Více v tiskové zprávě.
Blízkozemní planetka 388945 (2008 TZ3) prolétala 6. května v blízkosti Země (cca 6,5× dále než obíhá Měsíc). Díky své blízkosti byl tento malý, asi 300m velký, vesmírný balvan v dosahu menších dalekohledů. Takto byla planetka zachycena na Hvězdárně v Prostějově.
~~Jak se zkoumají hvězdy? Co jsou to za objekty? Např. horké hvězdy, tzv. B-hvězdy, mají obálky, jakési prstence, které vznikají a zase zanikají. Co je příčinou? Víme o tom něco bližšího? Pulsary byly poprvé popsány před 50. Lety, jak fungují a co je na nich zajímavé
Premiéru sledujte v sobotu 5. 5. 2018 od 20 hod. na TV Noe. Bližší info, reprízy a videoarchiv
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4