Jihočeši i ostatní, zajeďte se podívat na československou vlajku, která byla v roce 1972 na Měsíci a s věnováním jí přivezl do tehdejšího Československa velitel Apolla 17 Eugene Cernan, americký astronaut s českými a slovenskými předky. Výstavu pořádá Prácheňské muzeum v Písku. Od května budete moci vlajku vidět opět na ondřejovské hvězdárně v rámci prohlídek pro veřejnost.
Ve čtvrtek 9. března vytvořila bouřka nad Rakouskem dvě skupiny Rudých skřítků. Jde o první nadoblačné blesky letošního roku nad střední Evropou. A nejrychlejší nástup sezóny pozorováni TLE nad tímto regionem. Bouře byla bleskově poměrně málo aktivní a připomínala spíše bouře zimního typu. Prohlédněte si snímek Rudých skřítků z bouře.
British Council opět vyhlašuje soutěž FameLab! Soutěžící musí v pouhých třech minutách publiku a odborné porotě vysvětlit své vědecké téma. Elektronická přihláška, informace, praktické tipy a vystoupení z minulých ročníků jsou k dispozici na www.famelabcz.com a na www.britishcouncil.cz. Samotné přihlášení posléze probíhá velmi snadno a to na základě vyplnění přiložené přihlášky a její zaslání na e-mail: famelabcz@gmail.com do 27. února 2017.
Co přináší potvrzení existence gravitačních vln? Premiéra v sobotu 4. února ve 20 hod. na TV Noe Info včetně repríz
Dnes, 24. ledna, od 21:30 SEČ vysílá NASA TV poslední rozloučení s Genem Cernanem. Sledovat můžete zde: https://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/#public
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák bude letošním žhavým kandidátem na kometu roku. Její chování je velmi nepředvídatelné, a tak astronomové žádají širokou veřejnost, aby se zapojila do pozorovací kampaně, zejména v době maxima její jasnosti v dubnu. Přidáte se také? Více na www.astro.cz/kometa2017.
Observatoř Paranal s nejvýkonnějšími dalekohledy světa navštívila 14. ledna 2017 také nová předsedkyně Akademie věd, prof. Eva Zažímalová. Více na webu Akademie věd.
Další smutná zpráva zasáhla celý svět. Ve věku 82 let nás 16. ledna 2017 navždy opustil slavný astronaut Eugene Cernan, doposud poslední člověk na Měsíci. Cernan byl rovněž znám svým českým původem, k němuž se hrdě hlásil. Byl čestným členem České astronomické společnosti a na 2m Perkově dalekohledu v Ondřejově je k vidění jím věnovaná česká vlajka, kterou s sebou v roce 1972 vzal při misi Apolla 17 na Měsíc. Nechť Tě Tvůj poslední let zaslouženě dopraví k místu věčného klidného odpočinku, Eugene!
O příčinách nehody se v posledních týdnech živě spekulovalo. Podle některých zdrojů se předčasně vypnuly motory, jiné zdroje zase hovořily o předčasném oddělení lodi od pracujícího raketového stupně, další zase zmiňovaly nadměrné vibrace. Čekalo se na výsledek vyšetřovací komise. Ani ta však do problému nepřinesla potřebné rozřešení. Další informace v článku.
Hned v prvních dnech nového roku přišla smutná zpráva o úmrtí českého astronoma Luďka Neužila (*25. 2. 1928 v Klatovech, zemřel 4. 1. 2017). Svou profesní dráhu započal v r. 1949 na observatoři v Ondřejově v oddělení fyziky vysoké atmosféry Země, vedeném doc. Františkem Linkem (1906-1984), a zde pak pracoval až do svého odchodu do důchodu. Pod Linkovým vedením, ale i samostatně, se věnoval výzkumu optických vlastností vysoké atmosféry i ionosféry. V počátcích éry kosmonautiky k tomu přidal fotometrii umělých družic při vstupu do stínu Země a společně s Linkem publikovali dioptrické tabulky zemské atmosféry. Věnoval se však také chemickému složení atmosféry Venuše, na základě vícebarevné fotometrie. V letech 1950 – 1976 zveřejnil na tato témata celkem 20 původních prací, které byly ve své době hojně citovány. Společně s F. Linkem též vydali monografii „Lety do stratosféry a výzkum vysoké atmosféry“, jež se dočkala dvou vydání.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4