Úvodní strana  >  Novinky  >  Astronomie

Astronomie

Dušan Majer Astronomie

Na ISS se bude číst DNA

O tom, že je Mezinárodní vesmírná stanice nenahraditelnou vědeckou laboratoří, která nemá díky svým specifickým podmínkám konkurenci, není potřeba dlouze diskutovat. Na ISS už proběhlo mnoho experimentů z mnoha vědních oborů, ovšem věda má mnoho oborů a tak se stále ještě dočkáváme momentů, které nastávají poprvé. V době, kdy vzniká tento článek, je na cestě k ISS soukromá zásobovací loď Dragon, která na své palubě nese více než 900 kilogramů vědeckých experimentů a jedním z nich je i zařízení pro vůbec první čtení DNA ve vesmíru. Více v článku.

Petr Sobotka Astronomie

Zemřel astronom Antonín Rükl

Ing. Antonín Rükl zemřel dnes v noci z 11. na 12. 7. náhle ve věku 84 let uprostřed několika rozdělaných projektů. Proslul zejména svým skvělým atlasem Měsíce. V roce 2004 byl zvolen čestným čenem ČAS. V roce 2012 obdržel Nušlovu cenu ČAS.

Petr Horálek Astronomie

Objednejte si knihu Nebeské perly

Knížka "Nebeské perly české a slovenské astrofotografie" s více jak stovkou překrásných vítězných snímků České astrofotografie měsíce, okořeněná poutavými doprovodnými texty, je již několik dní na světě. Více v článku. Všichni členové ČAS a autoři vítězných snímků ČAM ji mohou očekávat zdarma a další zájemci si ji mohou zakoupit přes webovou stránku Slovenské ústřední hvězdárny Hurbanovo.

Martin Mašek Astronomie

Nepropásněte letní astronomii ve Valašském Meziříčí!

Léto nám již pomalu začíná! Pokud ještě nemáte naplánované prázdniny či dovolenou a máte zájem o aktivní pozorování noční oblohy či následné zpracování vědecky hodnotných dat, tak letní praktikum které pořádá Sekce proměnných hvězd a exoplanet je tu právě pro vás! Zbývá ještě několik volných míst, tak neváhejte! I začátečníci bez zkušeností a vlastní techniky jsou vítáni! Praktikum se koná na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v termínu 20. 8. – 27. 8. 2016
Více informací.

Redakce Astro.cz Astronomie

30. červen: Den asteroidů

30. červen je výročí tunguské události. A při této příležitosti se připomíná globální iniciativa DEN ASTEROIDŮ, jejíž hlavní iniciativou je seznámit veřejnost se soustavným monitorováním, pozorováním a hledámím malých těles Sluneční soustavy (čemuž se na špičkové úrovni věnují právě čestí vědci Astronomického ústavu AV ČR), ale také i s nebezpečím, které tato tělesa mohou představovat. Partnerem iniciativy je televize Discovery, která proto v tento den vysílá na stanici Discovery Science výběr tematických pořadů.

Redakce Astro.cz Astronomie

Naučné astronomické komiksy pro děti právě ke stažení!

Dva nové naučné komiksy zavedou zvídavou mládež do zákulisí jevů ve vesmíru kolem nás. První z nich odpoví na otázku "Co jsou kosmické paprsky?". Protože až 140 částic kosmických paprsků dopadá na náš stůl každou sekundu! A to už stojí za to o nich něco vědět. A ten druhý komiks? Ten zájemce zavede k naší mateřské hvězdě, Slunci. Věděli jste, že Slunce vyvrhuje každou sekundu 1 milión tun slunečního větru? Sluneční vítr nám může škodit, ale také nás chrání. Více vysvětlí druhý komiks s názvem "Co je to sluneční vítr?" Více na speciální stránce.




36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »