Kropenaté Slunce
Na povrchu Slunce jsou pěkné skvrny. Jedna velká je zrovna uprostřed slunečního disku.
Na povrchu Slunce jsou pěkné skvrny. Jedna velká je zrovna uprostřed slunečního disku.
V zorném poli koronografu kosmické sondy SOHO se po delší době objevila jasnější kometa. Ta patří do tzv. Kreutzovy skupiny komet, které se velmi těsně přibližují ke Slunci. Předpokládá se, že před stovkami let šlo o jednu obří kometu, která se rozpadla na spoustu úlomků. Ty se po velmi protáhlé dráze znovu vracejí do blízkosti Slunce. Většina těchto minikomet průlet okolo naší hvězdy nepřežije a vypaří se.
Kosmická sonda SOHO je díky sledování blízkého okolí Slunce rekordmanem v počtu objevování komet. Za 20 let své existence zaznamenala téměř 3000 různých komet. Aktuální snímky ze sondy SOHO lze sledovat ZDE.
Pokud nemáte štěstí, že nebydlíte na severozápadě Čech, můžete se zprostředkovaně podívat na zákryt Aldebaranu Měsícem dnes ráno z Jablonce nad Nisou.
objevy ve sluneční soustavě
Premiéra v sobotu 5. září ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info a sledování v archivu.
Ve dnech 10. až 23. srpna 2015 probíhá v areálu fotbalového hřiště v Bažantnici Letní astronomické praktikum - Expedice 2015. Akci pořádá Hvězdárna a planetárium Plzeň a o jejím průběhu se můžete dočíst v expedičním deníku.
V místech, kde ještě 3. srpna nebyla jediná skvrnka, se během 4 dnů zjevila skupina skvrn tak velká, že je nyní už vidět i pouhým okem při použití patřičných filtrů. Pro nás to znamená jediné – po více než třítýdenní odmlce se na Slunci zase něco děje. Odkaz na fotografii.
Nejnovější z nich má označení CzeV700, nachází se v souhvězdí Herkula a jde o zákrytovou dvojhvězdu typu Algol. Objevitelem je Pavel Cagaš ze Zlína.
Perioda této dvojhvězdy není prozatím známá. Objevena byla již loni, ale teprve letos se objeviteli podařilo ověřit její proměnnost. Teprve poté mohla být zařazena do CzeV katalogu proměnných hvězd.
Srdečně Vás zveme na Hvězdičkovou noc, která se koná v sobotu 15. srpna 2015 od 20 hodin. Na bohatý program spojený s pozorováním meteorů z roje Perseid se mohou tešit jak dospělí, tak i ti nejmenší. Čtěte více.
Premiéra v sobotu 1. srpna v 19:45 na TV Noe. Bližší info a sledování v archivu
V pátek 31. července nastane úplněk zvaný "modrý Měsíc". Avšak k mírnému zklamání se nějaké výrazné modré barvy příliš nedočkáme. Označení "modrý" spíše upozorňuje na fakt, že jde o druhý úplněk v tomto kalendářním měsíci, čož se označuje v anglicky mluvících zemích jako "blue Moon", tedy v překladu něco jako "jednou za Uherský rok". Není zkrátka zas tak obvyklé, že by v jednom měsíci nastaly hned dva úplňky. Více ve starším článku. Rozhodně si ale nenechte příležitost ujít pro pěknou fotografii například vycházejícího úplňku...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4