Fotky z praktika
Právě skončilo týdenní praktikum, které každoročně pořádá Sekce proměnných hvězd a exoplanet.
To se letos konalo v Peci pod Sněžkou. Jak účastníci praktika pozorovali, pracovali a bavili se? To se můžete dozvědět ve fotogalerii.
Právě skončilo týdenní praktikum, které každoročně pořádá Sekce proměnných hvězd a exoplanet.
To se letos konalo v Peci pod Sněžkou. Jak účastníci praktika pozorovali, pracovali a bavili se? To se můžete dozvědět ve fotogalerii.
NASA plní slib, že každý pátek ukáže něco nového k Plutu. Nové snímky a rozsáhlý komentář k nim najdete v našem aktualizovaném článku.
Co zjistila sonda New Horizons u Pluta? V pořadu Českého rozhlasu Dvojka "Jak to vidíte?" to komentuje Dr. Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR. Poslechněte si záznam pořadu.
NASA uvolnila nový snímek povrchu Pluta s druhým pohořím a dále detailnější záběry malých měsíčků Nix a Hydra.
Krátce před půlnocí z 15. na 16. července se uskuteční start meteorologické geostacionární družice MSG-4 (Meteosat Second Generation, Meteosat druhé generace). Družice bude startovat z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guianě pomocí nosiče Ariane-5, "spolupasažérem" MSG při startu bude telekomnikační družice Star One C4. Podrobné informace k průběhu startu MSG-4 lze nalézt na stránkách EUMETSATu nebo v dokumentu PDF. Přímý přenos samotného startu lze sledovat na stránkách ArianeSpace TV.
Na facebookovém portálu Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu můžete každý den najít nový snímek z průběžného přibližování sondy New Horizons k Plutu a Charonu (autor Petr Scheirich). Navštivte rovněž naši stránku www.astro.cz/NewHorizons, kde najdete v úvodu odkazy na stránky s nejnovějšími přijatými daty. Pro další informace si přečtěte tiskové prohlášení a rovněž si nenechte ujít poutavé obsáhlé povídání Jiřího Grygara o historii objevu a výzkumu Pluta.
Chcete si užít týden pod hvězdami? A zajímá vás, jak na proměnné hvězdy? A chcete si zkusit nějakou objevit?! Přijeďte na praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd do Krkonoš! I začátečníci jsou vítáni. Zde bude možnost si vyzkoušet odbornější pozorování těchto zajímavých objektů pod vedením zkušenějších kolegů. Více informací a přihlášky ZDE.
Sonda New Horizons se po anomálii 4. července přepnula do nouzového režimu. Chyba nebyla ani v HW ani v SW, pouze ve špatném časování poslaných příkazů. Po opravě je sonda připravena k naběhnutí k normálním vědeckým operacím počínaje 7. červencem. Více...
Premiéra v sobotu 4. července ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
Představitelé SpaceX se včera vyjádřili k průběhu vyšetřování nedělní exploze nosiče Falcon 9 s lodí Dragon na palubě. V hodinách, následujících po zkáze mise, započala firma ve spolupráci s pobřežní hlídkou pátrání a sběr trosek z vod Atlantiku, v tomto ohledu byly snahy poměrně úspěšné, fragmenty z havárie však údajně neposkytly žádné směrodatné indície, vedoucí k příčině destrukce rakety Falcon 9. Vyšetřovatelé se tak soustředí na podrobné analýzy dat, které raketa před nehodou vysílala, SpaceX však připouští, že ani na tomto poli nemá žádnou kompatibilní vyšetřovací teorii. Více na Spaceflightnow.com.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4