Úvodní strana  >  Novinky  >  Astronomie

Astronomie

Redakce Astro.cz Astronomie

Přechod Merkuru 2016 pozorujte online i z Kanárů nebo Chile

ESA v rámci vzdělávacího projektu CESAR pořádá 9. května od 12:20 SELČ online program k události přechodu planety Merkur přes Sluneční disk určený pro mládež a širokou veřejnost z celé Evropy. V průběhu živého vysílání proběhne několik přednášek o tématech souvisejících s přechodem Merkuru a jeho pozorováním. Zároveň na stránkách události bude možné sledovat aktuální vývoj jevu pomocí dalekohledů ve dvou spektrálních oborech a to ve viditelném světle a čáře vodíku H-alfa. Pozorování bude probíhat z Kanárského ostrova Tenerife a z Cerro Paranalu v Chille. V průběhu celé akce budete mít také možnost položit odborníkům otázku pomocí Q&A formuláře. Hlavní program bude v anglickém jazyce. Pro další informace navštivte stránky akce nebo piště na Vaclav.Glos@esa.int.

Jan Sládeček Astronomie

Za úplným zatměním Slunce 2017 do USA

Chcete být svědky velmi očekávaného zatmění Slunce v srpnu příštího roku? Vydejte se s námi! Pozorování zatmění Slunce 21. 8. 2017 proběhne v Oregonu. Kromě zatmění je připraven také navazující cestopisný program (Crater Lake, Yellowstone, Dewils Tower aj.) a návštěva některých observatoří. Další informace jsou k dispozici vážným zájemcům, kontaktní osoba: Jan Sládeček, sladeclipse@seznam.cz.

Petr Horálek Astronomie

Žně objevů 2015 online!

V úterý 12. dubna se na Hvězdárně a planetárium Brno odehraje zcela výjimečná přednáška. Jiří Grygar zde v premiéře odvypráví svůj pohled na vesmír v minulém roce – Žeň objevů 2015. Světově ojedinělý přehled oslaví již 50. narozeniny a v Brně zazní – již tradičně – v premiéře. Kromě několika set diváků přímo v sále digitária na Kraví hoře bude možné premiéru sledovat v přímém přenosu v řadě science centrech České republiky i přímo na Internetu. Více.

Petr Horálek Astronomie

Výpadek proudu 12. a 19. dubna

V úterky 12. a 19. dubna bude vždy po dobu pracovních hodin kvůli údržbářským pracem vypnutý proud v oblasti, kde leží i náš server. Astro.cz tedy v těchto dnech - předpokládáno od 7:30 do 18:30 - nebude dostupné. Sledovat samozřejmě můžete alespoň náš facebook, kterého se výpadek pochopitelně nedotkne. Děkujeme za pochopení.

Petr Horálek Astronomie

Nenechte si ujít přednášku SRB a ŠTYS – čeští Zeissové

Na úterý 5. dubna 2016 od 17 hodin v rámci programu skupiny HEXA (Historie exaktních věd) při PP JCMF byla připravena jedineční přednáška SRB a ŠTYS – čeští Zeissové, pojednávající o osudu těch, kteří pomáhali měřit a pozorovat oblohu, a nejen ji. Jaroslav Srb (1893 - 1967) a Josef Štys (1889 - 1950) navázali na keplerovskou tradici geometrické optiky doby rudolfinské v Praze a patřili mezi zakládající členy České astronomické společnosti. Jejich úžasná práce se dá charakterizovat mottem "Zrak jako rys, českým triedrem SRB a ŠTYS." Přednáška se uskuteční ve FIT, ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6 zasedací místnost A 1435, budova A – 14. podlaží. Více.




36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »