Den planetek
Dne 30. června 1908 zasáhl Zemi tunguzský meteorit, asi 40 m velká planetka, která vybuchla nad Sibiří. Iniciativa 100 signatářů vyhlásila tento den jako Den planetek (Asteroid Day).
Dne 30. června 1908 zasáhl Zemi tunguzský meteorit, asi 40 m velká planetka, která vybuchla nad Sibiří. Iniciativa 100 signatářů vyhlásila tento den jako Den planetek (Asteroid Day).
Celočervnová šou se pomalu dostává k vrcholu, jak se planety Jupiter a Venuše zdánlivě přibližují k sobě. Už zítra (30. června) budou za pozdního soumraku okolo 22:30 nízko nad západním obzorem zachytitelné obě najednou v zorném poli menších dalekohledů. Po jejich vzájemném příblížení (v průběhu pozítří, bohužel na denní obloze) se také začnou pomalu vytrácet z oblohy úplně. Na podobné setkání si pak budeme muset počkat dalších několik let. Rozhodně proto planetární rande nepřehlédněte! Více ve starším článku.
V neděli 28. června večer byla vidět silná noční oblaka nad severním a severozápadním obzorem. Příspěvky fotografií můžete postupně zasílat do naší aktualizované čtenářské galerie. Děkujeme!
Druhá vlna částic zřejmě zasáhla sondu ACE dnes kolem 15. hodiny. Snad to není brzy na případné noční polární záře. Částice dorazí k Zemi asi za 35 minut. Záře bývají i s několikahodinovým zpožděním, tak vyčkejme na další vývoj. Aktuální data ACE.
Ve čtvrtek 25. června od 16 hodin se můžete v Knihcentru Ostrava těšit na poutavou přednášku Petra Horálka s názvem "Dobytí jižnío hvězdnatého ráje". Na konci se bude rovněž konat autogramiáda jeho knihy "Tajemná zatmění". Více.
Navečer 22. 6. začala geomagnetická bouře. Viditelnost polární záře v následujících hodinách je poměrně vysoká. Na Slunci zároveň došlo k další silné erupci, takže se situace může do dvou dnů opakovat. Vše ovšem záleží na tom, zda i dnešní erupce vyvrhne částice k Zemi, jako ta nedělní.
Na stránce Pluto.jhuapl.edu naleznete vždy poslední a zatím nezpracované snímky Pluta a jeho měsíce Charona, které sonda New Horizons nyní pořizuje každý den. Ze snímků je patrné, jak se kotoučky obou těles zvětšují a podrobností přibývá. Další informace a odkazy k blížící se historické události najdete rovněž na naší speciální stránce.
Po výrazných erupcích na Slunci v blízkosti aktivní oblasti AR2371 (která je viditelná přes filtr pouhýma očima!) se zejména na dnešní noc předpovídají geomagnetické bouře stupně G3. To už je dost na to, abychom záře mohli pozorovat nízko nad severním obzorem zejména v horách. Snad popřeje alespoň trošku počasí...
Ještě pořád nemáte jasno, na jaký letní tábor můžete letos své ratolesti vyslat? Máme pro vás tip: Tajuplný a dobrodružný pobyt v Orlických horách s podtitulem 2015: Vesmírná odysea - Duna. Dětský tábor ještě stále nabízí volná místa a děti se na něj mohou těšit v termínu 8. - 21. srpna. Čtěte více.
Malý přistávací modul Philae na povrchu komety 67P, kam se v listopadu minulého roku zanořil do zastíněné krajiny a usnul, se konečně ozval! První zprávy přinesly BBC News na základě echa z ESA a hovoří, že Philae má konečně při cestě komety ke Slunci dost osvitu k načerpání energie a práci. Přes půl roku v hybernaci je to úžasný úspěch a všichni nyní čekají na další zajímavé výsledky a fotky z povrchu první člověkem dobyté komety v historii lidstva. Další informace na blogu ESA.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4