Úvodní strana  >  Na obloze  >  Družice  >  Mise New Horizons k Plutu (a dále...)

Mise New Horizons k Plutu (a dále...)

 

» Aktualizované zpravodajství na Astro.cz
» Nejnovější surové snímky Pluta a Charona z kamery LORRI
» Zpracované snímky Pluta a Charona na stránkách NASA
» Sběrna snímků z postupného přibližování k Plutu (autor Petr Scheirich)
» NASA TV - živé vysílání (obecné vstupy)
» NASA TV - živé vysílání (kanál pro novináře)

 

 

Sonda New Horizons už nezadržitelně letí nejblíže k Plutu. Autor: NASA
Sonda New Horizons už nezadržitelně letí nejblíže k Plutu.
Autor: NASA
V úterý 14. července 2015 ve 4:49:57 PDT (13:49:57 SELČ) se schýlí k historickému milníku - americká sonda New Horizons (v překladu Nové obzory) se po dlouhé více jak 9ti leté pouti Sluneční soustavou dostane na pouhých 12,5 tisíce kilometru k trpasliční planetě Pluto a pokusí se maximálně zmapovat její povrch. Ostatně jak daleko je sonda (nejen) od Pluta, můžete zjistit v automatizovaném kilometrovníku.

V historii lidstva to bude poprvé, kdy uvidíme Pluto tak detailně. Kamera LORRI na palubě družice poskytne z průletu detaily na povrchu takové, že kdyby fotila ze stejné vzdálenosti Zemi, byly by na snímcí patrné i jednotlivé budovy. Mimo slavnou (ne)planetu bude rovněž fotografovat rodinu jejích měsíců (Charon, Nix, Hydra, Styx, Kerberos) a hledat nové. Je evidentní, že Pluto je rodina chladných tělech obíhajících kolem společného těžiště. Právě tuto rodinu bude sonda chtít co možná nejvíce poznat. Mimoto se můžete i vy zapojit do této vzácné události svými návrhy k pojmenování útvarů na povrchu Pluta. Sledujte spolu s námi tuto historickou událost a nechte se prostřednictvím New Horizons snést nad povrchem jednoho z nejkontroverznějších těles Sluneční soustavy!

Vyjma historického průletu kolem Pluta se New Horizons stane jakýmsi budoucím "Voyagerem" - vydá se po stopách slavných družic ze 70. let, které již nyní cestují daleko za drahou Pluta v řídkém prostoru okraje naší Sluneční soustavy. I New Horizons bude po červencové události plynule pokračovat dále a mělo by v následujících desítkách let poskytovat informace o transplutonických tělesech rozmístěných daleko v tzv. Kuiperově pásu.

Video: Rok Pluta - Nové horizonty
(video je v angličtině)

 

Video: New Horizons bude sbírat z Pluta více světla než kdokoliv před ní
(video je v angličtině s anglickými titulky)

Již vyšlé články na Astro.cz

Doporučujeme

Sledujte také

Banner ke stažení

Pokud se vám líbí banner a chtěli byste dát odkaz na tento web, můžete si buďto banner přímo stáhnout, nebo zkopírovat kód, který na svůj web umístíte. Odkázat se přitom můžete na internetovou adresu www.astro.cz/NewHorizons.

New Horizons - nejnovější zprávy o Plutu. Autor: ČAS
New Horizons - nejnovější zprávy o Plutu.
Autor: ČAS

Kód:

<a href="https://www.astro.cz/NewHorizons" 
target="_blank" title="New Horizons uspěla u Pluta">
<img src="https://www.astro.cz/images/obrazky/original/057313.jpg" />
</a>



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: New Horizons (Pluto-Kuiper Express), New horizons


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »