Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda New Horizons a rendezvous s Jupiterem

Sonda New Horizons a rendezvous s Jupiterem

Jupiter ze vzdálenosti 29 miliónů km. Autor: New Horizons
Jupiter ze vzdálenosti 29 miliónů km.
Autor: New Horizons
Americká kosmická sonda New Horizons (start 19. 1. 2006), jejímž hlavním úkolem je výzkum trpasličí planety Pluto a prostředí Kuiperova pásu, v těchto dnech prolétá v blízkosti planety Jupiter. Cílem je gravitační urychlení sondy, tj. zvýšení její rychlosti a změna dráhy tak, aby 14. 7. 2015 prolétla kolem dvojice těles Pluto-Charon. Samozřejmě budou přístroje sondy v rámci prověrky využity k podrobnému výzkumu Jupitera, jeho měsíců a prstence, magnetosféry planety apod.

Fotografie Jupitera pořizuje sonda již několik týdnů. S přibližováním se k planetě vzrůstá počet detailů, které lze na snímcích rozlišit. Dnes, tj. ve středu 28. února 2007 sonda prolétla kolem největší planety Sluneční soustavy – Jupitera – ve vzdálenosti 2,3 miliónu km nad jeho povrchem rychlostí 21 km/s vzhledem k Jupiteru. K největšímu přiblížení k planetě došlo v 05:43:40 UT.

Fotografie v úvodu článku byla pořízena pomocí kamery LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) dne 10. února 2007 ze vzdálenosti 29 miliónů km. Na originálním snímku lze rozlišit detaily o velikosti 290 km. Na fotografii si můžete všimnout dvou zajímavých útvarů, kterými jsou Velká rudá skvrna (Great Red Spot), na snímku vlevo, a Malá rudá skvrna (Little Red Spot), viditelná zcela na pravém okraji snímku.

Detailní snímek okolí Malé rudé skvrny na Jupiteru.
Detailní snímek okolí Malé rudé skvrny na Jupiteru.

V posledních dnech se sonda zaměřila na pořizování detailních snímků planety Jupiter, ale i některých měsíců, jako je Io, Europa a Ganymed. Detailní snímek okolí Malé rudé skvrny pořídila kamera LORRI 26. 2. 2007 ze vzdálenosti 3,5 miliónu km. Rozlišení snímku je 17 km/pixel. Oblast, zachycená na fotografii, měří od horního ke spodnímu okraji 33 000 km.

Jupiterův měsíc Io na záběrech sondy New Horizons.
Jupiterův měsíc Io na záběrech sondy New Horizons.

Následující dva snímky představují Jupiterův měsíc Io. Fotografie byly pořízeny opět kamerou LORRI 26. 2. 2007 ze vzdálenosti 4 milióny km. V důsledku gravitačního působení Jupitera a ostatních měsíců je Io mimořádně vulkanicky aktivní měsíc. To je známo již z dřívějších výzkumů. Důkaz současné sopečné aktivity podala i sonda New Horizons. Na pravém snímku je vidět mimořádně velký prachový chochol, vysoký kolem 240 km, který byl vyvržen z vulkánu Tvashtar. Tato sopečná erupce v podobě velkého deštníku je zřetelně vidět na snímku v poloze číslice 11 na hodinovém ciferníku. Aby se zobrazily případné sopečné exploze, byl snímek záměrně přeexponován. Na levém snímku, pořízeném při krátké expozici, je vidět vlastní povrch měsíce Io.

Jupiterův měsíc Ganymed na snímku ze sondy New Horizons.
Jupiterův měsíc Ganymed na snímku ze sondy New Horizons.

Dne 27. 2. 2007 vyfotografovala sonda New Horizons také největší Jupiterův měsíc (a největší měsíc ve Sluneční soustavě) Ganymed, jehož průměr je 5 268 km. Vzdálenost mezi měsícem a sondou byla 3,5 miliónu km. Rozlišení snímku je 17 km/pixel. Tmavé plochy představují nejstarší povrch měsíce, světlé skvrny jsou mladé části povrchu měsíce – pravděpodobně se jedná o obnažený led při dopadech meteoritů. Další fotografie budou předávány na Zemi v průběhu března a dubna.

Zdroj: pluto.jhuapl.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »