Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda New Horizons a rendezvous s Jupiterem

Sonda New Horizons a rendezvous s Jupiterem

Jupiter ze vzdálenosti 29 miliónů km. Autor: New Horizons
Jupiter ze vzdálenosti 29 miliónů km.
Autor: New Horizons
Americká kosmická sonda New Horizons (start 19. 1. 2006), jejímž hlavním úkolem je výzkum trpasličí planety Pluto a prostředí Kuiperova pásu, v těchto dnech prolétá v blízkosti planety Jupiter. Cílem je gravitační urychlení sondy, tj. zvýšení její rychlosti a změna dráhy tak, aby 14. 7. 2015 prolétla kolem dvojice těles Pluto-Charon. Samozřejmě budou přístroje sondy v rámci prověrky využity k podrobnému výzkumu Jupitera, jeho měsíců a prstence, magnetosféry planety apod.

Fotografie Jupitera pořizuje sonda již několik týdnů. S přibližováním se k planetě vzrůstá počet detailů, které lze na snímcích rozlišit. Dnes, tj. ve středu 28. února 2007 sonda prolétla kolem největší planety Sluneční soustavy – Jupitera – ve vzdálenosti 2,3 miliónu km nad jeho povrchem rychlostí 21 km/s vzhledem k Jupiteru. K největšímu přiblížení k planetě došlo v 05:43:40 UT.

Fotografie v úvodu článku byla pořízena pomocí kamery LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) dne 10. února 2007 ze vzdálenosti 29 miliónů km. Na originálním snímku lze rozlišit detaily o velikosti 290 km. Na fotografii si můžete všimnout dvou zajímavých útvarů, kterými jsou Velká rudá skvrna (Great Red Spot), na snímku vlevo, a Malá rudá skvrna (Little Red Spot), viditelná zcela na pravém okraji snímku.

Detailní snímek okolí Malé rudé skvrny na Jupiteru.
Detailní snímek okolí Malé rudé skvrny na Jupiteru.

V posledních dnech se sonda zaměřila na pořizování detailních snímků planety Jupiter, ale i některých měsíců, jako je Io, Europa a Ganymed. Detailní snímek okolí Malé rudé skvrny pořídila kamera LORRI 26. 2. 2007 ze vzdálenosti 3,5 miliónu km. Rozlišení snímku je 17 km/pixel. Oblast, zachycená na fotografii, měří od horního ke spodnímu okraji 33 000 km.

Jupiterův měsíc Io na záběrech sondy New Horizons.
Jupiterův měsíc Io na záběrech sondy New Horizons.

Následující dva snímky představují Jupiterův měsíc Io. Fotografie byly pořízeny opět kamerou LORRI 26. 2. 2007 ze vzdálenosti 4 milióny km. V důsledku gravitačního působení Jupitera a ostatních měsíců je Io mimořádně vulkanicky aktivní měsíc. To je známo již z dřívějších výzkumů. Důkaz současné sopečné aktivity podala i sonda New Horizons. Na pravém snímku je vidět mimořádně velký prachový chochol, vysoký kolem 240 km, který byl vyvržen z vulkánu Tvashtar. Tato sopečná erupce v podobě velkého deštníku je zřetelně vidět na snímku v poloze číslice 11 na hodinovém ciferníku. Aby se zobrazily případné sopečné exploze, byl snímek záměrně přeexponován. Na levém snímku, pořízeném při krátké expozici, je vidět vlastní povrch měsíce Io.

Jupiterův měsíc Ganymed na snímku ze sondy New Horizons.
Jupiterův měsíc Ganymed na snímku ze sondy New Horizons.

Dne 27. 2. 2007 vyfotografovala sonda New Horizons také největší Jupiterův měsíc (a největší měsíc ve Sluneční soustavě) Ganymed, jehož průměr je 5 268 km. Vzdálenost mezi měsícem a sondou byla 3,5 miliónu km. Rozlišení snímku je 17 km/pixel. Tmavé plochy představují nejstarší povrch měsíce, světlé skvrny jsou mladé části povrchu měsíce – pravděpodobně se jedná o obnažený led při dopadech meteoritů. Další fotografie budou předávány na Zemi v průběhu března a dubna.

Zdroj: pluto.jhuapl.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »