Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  New Horizons: v půli cesty k Plutu

New Horizons: v půli cesty k Plutu

New Horizons při průletu kolem Pluta (kresba)
New Horizons při průletu kolem Pluta (kresba)
Letící vesmírem rychlostí téměř 1,5 miliónu km za den překonala sonda NASA s názvem New Horizons (start 19. 1. 2006) již polovinu své cesty k Plutu - k hlavnímu cíli svého výzkumu. V nedávné době se "vzbudila" a v průběhu několika měsíců se porozhlédne kolem sebe.

"Naše sonda se nachází velmi daleko v exotickém prostředí, uprostřed prázdnoty," říká Hal Weaver (Johns Hopkins University), vědecký pracovník projektu New Horizons. "A máme toho nyní hodně na práci."

Je to mimořádná příležitost vyzkoušet přístroje na palubě sondy New Horizons ještě před tím, než v roce 2015 dosáhne Pluta. "Nesmíme zmeškat jediný vzácný okamžik při průletu kolem Pluta," říká Weaver. "Proto prověřujeme všechno, abychom si byli jisti, že veškerá technika bude nakonec fungovat tak, jak má."

Vědecké přístroje na palubě sondy New Horizons
Vědecké přístroje na palubě sondy New Horizons
Devět zkušebních týdnů bylo zahájeno 25. května 2010. Letový plán kontrol důkladně prověří a překalibruje všech 7 vědeckých přístrojů na palubě sondy. Nejprve přijde na řadu LORRI (Long-Range Reconnaissance Imager), jeden z největších dalekohledů, jaký se kdy nacházel v meziplanetárním prostoru.

"Čtrnáctého července 2015, což je datum největšího přiblížení, budeme schopni rozlišit na povrchu Pluta útvary menší než fotbalové hřiště," říká Weaver. "To je přibližně 300krát lepší rozlišení, než jakého bylo možné doposud dosáhnout."

Dalekohled LORRI bude pracovat společně s aparaturou Ralph, což je spektrometr zkonstruovaný k výzkumu povrchu Pluta v oboru viditelného světla a infračerveného záření. Přístroj Ralph bude zjišťovat teplotu na povrchu Pluta, jeho barvu a chemické složení.

"V průběhu současných testů namíříme oba přístroje (LORRI a Ralph) na nějaký objekt na obloze, abychom si ověřili, že mohou pracovat společně a dosáhnout maximální citlivosti. Protože sonda New Horizons je v současné době velmi daleko od velkých těles, musíme namířit kamery za účelem jejich prověrky na hvězdné pole."

Předpokládaný kryovulkanismus na trpasličí planetě Pluto
Předpokládaný kryovulkanismus na trpasličí planetě Pluto
Po průletu kolem Pluta v roce 2015 se bude tato trpasličí planeta jevit při zpětném pohledu sondy New Horizons jako ubývající srpek. Hal Weaver předpokládá, že v průběhu této fáze výzkumu by mohl dalekohled LORRI být schopen zaznamenat zákal ve vysoké atmosféře Pluta či alespoň poskytnout důkazy přítomnosti kryo-vulkanismu (tj. vulkanismu, který chrlí materiál v podobě studeného ledu místo horkého magmatu) na povrchu Pluta.

"Během průletu kolem Neptunu v roce 1989 zaregistrovala kosmická sonda Voyager 2 tmavé pruhy na měsíci Triton, které vypadají, jako by byly produkovány gejzíry, chrlícími špinavé částice zmrzlého dusíku. Něco podobného bychom snad mohli zaznamenat na Plutu."

Když bude v roce 2015 sonda New Horizons prolétávat stínem vrženým Plutem, ultrafialový spektrometr s názvem Alice se bude "dívat" zpět na Slunce skrz atmosféru Pluta. Tímto způsobem bude možné zjistit, jaké molekuly absorbují sluneční záření v atmosféře trpasličí planety a takto určit její složení.

"Víme, že extrémní jasnost Slunce může způsobit problémy pro naše přístroje. Proto vystavíme přístroje sondy do stejné polohy vůči slunečnímu záření již během současných zkoušek, abychom zjistili, zda budeme opravdu schopni tímto způsobem pozorovat a jaké informace mohou být získány."

Kamery a spektrometry nebudou jedinými pracujícími přístroji. Například aparatura REX (Radio Science Experiment) bude detekovat a studovat rovněž rádiové signály přicházející z pozemní sledovací sítě NASA Deep Space Network. "Dráha těchto signálů se bude zakřivovat při průchodu atmosférou Pluta, čímž nás budou mj. informovat o její hustotě a tloušťce."

Vědecký tým počítá s tím, že výsledky prověrek budou pro všechny systémy uspokojující. "Vkládáme velké naděje do této mise," uzavírá Weaver. "Pluto nás očekává."

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »