Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  New Horizons: v půli cesty k Plutu

New Horizons: v půli cesty k Plutu

New Horizons při průletu kolem Pluta (kresba)
New Horizons při průletu kolem Pluta (kresba)
Letící vesmírem rychlostí téměř 1,5 miliónu km za den překonala sonda NASA s názvem New Horizons (start 19. 1. 2006) již polovinu své cesty k Plutu - k hlavnímu cíli svého výzkumu. V nedávné době se "vzbudila" a v průběhu několika měsíců se porozhlédne kolem sebe.

"Naše sonda se nachází velmi daleko v exotickém prostředí, uprostřed prázdnoty," říká Hal Weaver (Johns Hopkins University), vědecký pracovník projektu New Horizons. "A máme toho nyní hodně na práci."

Je to mimořádná příležitost vyzkoušet přístroje na palubě sondy New Horizons ještě před tím, než v roce 2015 dosáhne Pluta. "Nesmíme zmeškat jediný vzácný okamžik při průletu kolem Pluta," říká Weaver. "Proto prověřujeme všechno, abychom si byli jisti, že veškerá technika bude nakonec fungovat tak, jak má."

Vědecké přístroje na palubě sondy New Horizons
Vědecké přístroje na palubě sondy New Horizons
Devět zkušebních týdnů bylo zahájeno 25. května 2010. Letový plán kontrol důkladně prověří a překalibruje všech 7 vědeckých přístrojů na palubě sondy. Nejprve přijde na řadu LORRI (Long-Range Reconnaissance Imager), jeden z největších dalekohledů, jaký se kdy nacházel v meziplanetárním prostoru.

"Čtrnáctého července 2015, což je datum největšího přiblížení, budeme schopni rozlišit na povrchu Pluta útvary menší než fotbalové hřiště," říká Weaver. "To je přibližně 300krát lepší rozlišení, než jakého bylo možné doposud dosáhnout."

Dalekohled LORRI bude pracovat společně s aparaturou Ralph, což je spektrometr zkonstruovaný k výzkumu povrchu Pluta v oboru viditelného světla a infračerveného záření. Přístroj Ralph bude zjišťovat teplotu na povrchu Pluta, jeho barvu a chemické složení.

"V průběhu současných testů namíříme oba přístroje (LORRI a Ralph) na nějaký objekt na obloze, abychom si ověřili, že mohou pracovat společně a dosáhnout maximální citlivosti. Protože sonda New Horizons je v současné době velmi daleko od velkých těles, musíme namířit kamery za účelem jejich prověrky na hvězdné pole."

Předpokládaný kryovulkanismus na trpasličí planetě Pluto
Předpokládaný kryovulkanismus na trpasličí planetě Pluto
Po průletu kolem Pluta v roce 2015 se bude tato trpasličí planeta jevit při zpětném pohledu sondy New Horizons jako ubývající srpek. Hal Weaver předpokládá, že v průběhu této fáze výzkumu by mohl dalekohled LORRI být schopen zaznamenat zákal ve vysoké atmosféře Pluta či alespoň poskytnout důkazy přítomnosti kryo-vulkanismu (tj. vulkanismu, který chrlí materiál v podobě studeného ledu místo horkého magmatu) na povrchu Pluta.

"Během průletu kolem Neptunu v roce 1989 zaregistrovala kosmická sonda Voyager 2 tmavé pruhy na měsíci Triton, které vypadají, jako by byly produkovány gejzíry, chrlícími špinavé částice zmrzlého dusíku. Něco podobného bychom snad mohli zaznamenat na Plutu."

Když bude v roce 2015 sonda New Horizons prolétávat stínem vrženým Plutem, ultrafialový spektrometr s názvem Alice se bude "dívat" zpět na Slunce skrz atmosféru Pluta. Tímto způsobem bude možné zjistit, jaké molekuly absorbují sluneční záření v atmosféře trpasličí planety a takto určit její složení.

"Víme, že extrémní jasnost Slunce může způsobit problémy pro naše přístroje. Proto vystavíme přístroje sondy do stejné polohy vůči slunečnímu záření již během současných zkoušek, abychom zjistili, zda budeme opravdu schopni tímto způsobem pozorovat a jaké informace mohou být získány."

Kamery a spektrometry nebudou jedinými pracujícími přístroji. Například aparatura REX (Radio Science Experiment) bude detekovat a studovat rovněž rádiové signály přicházející z pozemní sledovací sítě NASA Deep Space Network. "Dráha těchto signálů se bude zakřivovat při průchodu atmosférou Pluta, čímž nás budou mj. informovat o její hustotě a tloušťce."

Vědecký tým počítá s tím, že výsledky prověrek budou pro všechny systémy uspokojující. "Vkládáme velké naděje do této mise," uzavírá Weaver. "Pluto nás očekává."

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2018

47. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Saturn a Mars. Na ranní obloze je nepřehlédnutelným objektem Venuše. Ráno máme ještě možnost vidět amatérsky objevenou kometu C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa). Mezinárodní vesmírná stanice přivítá dvě nákladní kosmické lodě. Očekáváme třetí let téhož prvního stupně rakety Falcon 9. Ve Valašském Meziříčí proběhne tradiční kosmonautický seminář. Před 20 roky byl vynesen první modul stanice ISS, Zarja.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC1805

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka   Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 38P/Stephan-Oterma

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa o efemeridové jasnosti 9.2 magnitudy se nacházela v souhvězdí Blíženců. Po obloze se pohybovala rychlostí 1.39 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 0.837 au od Země a 1.591 au od Slunce.

Další informace »