Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda New Horizons proletí 14. července 2015 kolem trpasličí planety Pluto

Sonda New Horizons proletí 14. července 2015 kolem trpasličí planety Pluto

Snímek Pluta a Charona z 8. července 2015.
Autor: NASA / New Horizons / M. Nunzio.

V úterý 14. července ve 13:49:57 středoevropského letního času proletí sonda New Horizons nejblíže k trpasličí planetě Pluto, a to ve vzdálenosti 12 500 km od jejího povrchu. Po více jak devítileté cestě se tak sondě americké NASA podaří další historický milník ve výzkumu Sluneční soustavy. Sonda bude při svém těsném průletu fotografovat povrch trpasličí planety v takových detailech, že pokud by ve stejné vzdálenosti a se stejnou aparaturou fotografovala naší Zemi, byly by na snímcích patrné i jednotlivé budovy. Na snímky z nejbližšího průletu se můžeme těšit patrně již v noci ze 14. na 15. července,  kdy  data  zaslaná sondou dorazí k Zemi a budou zpracována.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 211 z 12. 7. 2015.

Pluto

Portrét Clyda Tombaugha u teleskopu. Autor: Wikipedie
Portrét Clyda Tombaugha u teleskopu.
Autor: Wikipedie
Objev Pluta byl výsledkem soustavného hledání 9. planety Sluneční soustavy od konce 18. století, které  vyvrcholilo  úspěchem  amerického  astronoma  Clyda Tombaugha  (1906 - 1997)  v  lednu a únoru 1930. Tombaugh Pluto zaznamenal již 21. ledna toho roku, ale nové těleso na snímku poznal až při porovnání se snímky z pozdějších únorových nocí, na nichž zpozoroval jeden objekt, který oproti hvězdnému pozadí výrazně mění polohu. Sám byl svým objevem spíše zklamán, neboť astronomové pátrali po mnohem větším tělese, které by vysvětlovalo gravitační poruchy planety Neptun. Netušil však, že se stal (se 62letým předstihem) objevitelem prvního tělesa tzv. Kuiperova pásu (objeven 1992), který se rozkládá ve Sluneční soustavě za drahou Neptunu až do vzdálenosti 50 astronomických jednotek (tedy 50 vzdáleností Země - Slunce) od Slunce, kde na něj plynule navazuje tzv. Oortův oblak. Pluto se stal 9. planetou a jméno dostal jako ostatní planety po římských bozích převzatých z řecké mytologie. V tomto případě jde o boha podsvětí. V roce 1978 se pak podařilo Jamesi Christymu, dalšímu americkému astronomovi, objevit u Pluta měsíc Charon a v roce 2012 byly na snímcích Hubbleova kosmického dalekohledu objeveny další souputníci Pluta – Kerberos, Styx, Hydra a Nix. Mezitím se podařilo i za drahou Pluta objevit další tělesa podobná Plutu – jako Sedna nebo Quaoar. Pro odlišnou povahu Pluta i těchto nově objevených těles od ostatních planet Sluneční soustavy bylo v srpnu 2006, na pražském zasedání Mezinárodní astronomické unie, rozhodnuto o vytvoření nové skupiny těles – trpasličích planet. Pluto se stal jejich prototypem. Více o objevu a výzkumu Pluta naleznete v článku Jiřího Grygara na https://www.astro.cz/Pluto.

New Horizons

Sonda New Horizons u Pluta v uměleckých představách. Autor: NASA
Sonda New Horizons u Pluta v uměleckých představách.
Autor: NASA
Sonda New Horizons byla vypuštěna 19. ledna 2006, tedy ještě v době, kdy Pluto byl klasifikován jako planeta. Na své  palubě  nese  i  popel  samotného  objevitele  Pluta,  Clyda Tombaugha.  O rok a měsíc později, 28. února 2007, prolétla kolem Jupiteru a využila jej jako gravitační prak k urychlení směrem k Plutu. Po úspěšném manévru byla uvedena do hibernace, ze které ji NASA probudila až 7. prosince 2014. Od poloviny ledna letošního roku byla průběžně naváděna na její závěrečné přibližování k Plutu. První barevné snímky Pluta pořízené sondou přišly na konci června 2015, a to s pomocí kamery LORRI, která začala posílat první série fotografií „zvětšující se“ trpasličí planety s jejím souputníkem Charonem. New Horizons detekovala alespoň základní povrchové útvary a potvrdila, že Pluto má skutečně vázanou rotaci se svým největším měsícem. Mimoto se nám Pluto představil jako další „rudá planeta“, za čímž stojí reakce uhlovodíků v atmosféře Pluta. Více rovněž v článku Františka Martinka.

Cesta mrazivou temnotou

New Horizons musí odolávat v oblasti kolem Pluta velmi náročným podmínkám. Abychom si je dokázali představit, stačí uvést několik informací: Cílová trpasličí planeta se v době průletu sondy nachází ve vzdálenosti 4,8 miliardy kilometrů od Země.  Teploty  se  na  Plutu  pohybují  řádově jen o 50° C nad absolutní nulou, tedy okolo -220° C! Aktuálně se Pluto vzdaluje od Slunce a jeho teplota průběžně klesá. To má mimo jiné i ten důsledek, že v době odsluní (které nastane v srpnu 2113) velmi řídká atmosféra tělesa zamrzne a dopadne na povrch. A protože Pluto je na své protáhlé dráze stále ještě blízko Slunci, sonda jeho atmosféru bude moci zkoumat v její plynné podobě.

Průběh největšího přiblížení sondy

Sonda New Horizons se ocitla v gravitačním poli Pluta 8. července 2015. V tuto chvíli se tedy již nachází v oblasti, kde by se mohla stát oběžnicí trpasličí planety. To ovšem není v plánu mise, neboť na to, aby mohla družice obíhat kolem Pluta, není dostatek paliva a energie. Sonda tedy proletí kolem Pluta rychlostí 13,8 km/s a po největším přiblížení poputuje dál do pole těles tzv. Kuiperova pásu za drahou Pluta.

Časový itinerář průletu sondy New Horizons kolem Pluta a rodiny jeho měsíců. Autor: New Horizons, NASA.
Časový itinerář průletu sondy New Horizons kolem Pluta a rodiny jeho měsíců.
Autor: New Horizons, NASA.
Během průletu  bude New Horizons  přilétat k  Plutu a rodině  jeho  měsíců  ze  směru  od Slunce. K pořízení snímků osvětleného Pluta v největším detailu bude proto mít kamera LORRI na palubě sondy možnost především před nejtěsnějším přiblížením. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde 14. července ve 13h 49m 57s letního středoevropského času ve vzdálenosti 12 500 km od trpasličí planety. Plutův měsíc Charon bude nejblíže jen o pár minut později, ve 14h 3m 50s, ve vzdálenosti 28 858 km. Poté sonda poputuje do stínu Pluta, kde bude ve 14h 51m 25s pozorovat zatmění Slunce a mohl by se tak na fotografiích objevit i prstýnek slabé metanové atmosféry rozptylující svit schované mateřské hvězdy. Podobné představení pak poskytne v 16h 17m 40s Plutův měsíc Charon, který dokonce o 3 minuty později zakryje i naší Zemi.

Pochopitelně největší snahou NASA bude pořídit detailní snímky povrchu trpasličí planety, její atmosféry a jejích měsíců. Protože sonda bude v době průletu kolem Pluta ve vzdálenosti asi 4,8 miliardy kilometrů od Země a NASA musí data ještě zpracovat, na první snímky si budeme muset počkat asi 9 hodin. Pracovníci NASA i přidružených společností mise New Horizons se ovšem budou  snažit obrázky zpracovat a publikovat co nejrychleji,  čili  bychom  se  jich  mohli dočkat již v noci ze 14. na 15. července.

Milník ve výzkumu Sluneční soustavy, ale Plutem to nekončí

Video: Rok Pluta - Nové horizonty
(video je v angličtině)

Nejtěsnější průlet New Horizons kolem Pluta je zcela ojedinělý a právem mimořádně sledovaný milník ve výzkumu Sluneční soustavy, avšak v rámci mise New Horizons je to jen jeden z mnoha cílů. Po opuštění Pluta a soustavy jeho měsíců bude New Horizons cestovat dále do tzv. Kuiperova pásu. Právě tělesa v Kuiperově pásu budou dalším centrem zájmu mise v letech 2018 a 2019. Pokud se tedy vše po technické stránce podaří, o New Horizons ještě uslyšíme a opět v souvislosti s dalším významným historickým milníkem ve výzkumu Sluneční soustavy.

Tiskové vstupy na NASA TV

Samotný úřad NASA událost velmi bohatě propaguje a připravuje rovněž mnoho vstupů pro média. Nejbohatší program pro média je připraven už 14. července ve 13:30 středoevropského letního času, kdy bude prostřednictvím NASA TV probíhat program v rámci nejtěsnějšího průletu sondy kolem Pluta. Vzhledem k tomu, že na výsledky si bude třeba počkat ještě několik dalších hodin, bude program pokračovat různými bloky až do středeční noci. Přesný program naleznete na stránkách NASA a k časovým údajům je vždy třeba přičíst +6 hodin pro přepočet na letní středoevropský čas..

Na Pluto potřebujete velký dalekohled

Pluto je velmi slabý objekt, ale není nemožné jej pozorovat dalekohledy. Těleso je ve velice dobrých geometrických podmínkách a promítá se nám do severovýchodní části souhvězdí Střelce, které je v červencových dnech povětšinu noci nad obzorem. Nejvýš nad jižní obzor vystoupá kolem 1 hodiny středoevropského letního času a bude ve výšce pouhých 20°. Jasnost Pluta je 14,1 mag. To znamená, že pokud jej budeme chtít vyhledat přímo vizuálně, je nutno použít skutečně již větší dalekohled (alespoň nad 30 cm v průměru) a rovněž to chce mít tmavé nebe nad jihem. Mnohem lépe pak mohou uspět astrofotografové, kteří k velkým dalekohledům připevní své fotoaparáty.

Tip redakce: Využijte program Stellarium.

Kontakty

Pavel Suchan
tiskový tajemník České astronomické společnosti a Astronomického ústavu  AV ČR
mobil: 737 322 815, e-mail: suchan@astro.cz

Petr Horálek
vedoucí redaktor www.astro.cz
mobil: 736 124 431, e-mail horalek@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Nejnovější snímky Pluta z kamery LORRI
[2] Stránka NASA o misi New Horizons – popis mise
[3] Stránka o misi New Horizons na Astro.cz – nejrůznější odkazy a články k misi
[4] Historie objevu a výzkumu Pluta (článek Jiřího Grygara)
[5] Informace o plánovaných vstupech pro média na NASA TV
[6] NASA TV na Astro.cz – aktuální informace z mise a přímý přenos tiskové konference



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Clyde tombaugh, Pluto, New Horizons (Pluto-Kuiper Express)


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »