Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rok po průletu kolem Pluta – 10 nečekaných objevů

Rok po průletu kolem Pluta – 10 nečekaných objevů

Pluto pohled na ubývající srpek a atmosféru
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Ve čtvrtek minulého týdne, 14. července, to byl přesně jeden rok od chvíle, kdy americká sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet trval jen pár hodin, ale sonda během tohoto krátkého úseku nasbírala tolik fotek a vědeckých měření, že je na zemi posílá ještě dnes. V datech, která mohou vědci analyzovat se podařilo objevit mnoho zajímavých informací. Jedna jediná sonda dokázala překopat spoustu dřívějších teorií o tomto světě, který jsme nikdy nepozorovali přímo. Ukázalo se, že Pluto v žádném případě není nudná ledová koule, jak někteří možná čekali.

NASA v rámci ročního výroční průletu New Horizons kolem Pluta připravila článek, ve kterém vyjmenovala deset nejzásadnějších objevů, které nám sonda přinesla o této trpasličí planetě. Článek z webu NASA.gov nás zaujal, protože velmi trefně, stručně a přitom srozumitelně podává přehled o objevech sondy New Horizons. Těch deset bodů nás zaujalo natolik, že jsme se je rozhodli přeložit do češtiny i pro čtenáře, kteří si s angličtinou příliš netykají. Jakých je deset největších objevů sondy New Horizons u Pluta podle NASA?

  • Komplexnost Pluta a jeho satelitů je mnohem větší, než jsme čekali.
  • Úroveň současné aktivity na povrchu Pluta a čerstvost některých útvarů jsou jednoduše zarážející.
  • Atmosférické opary a nižší než předpokládané úrovně úniků z atmosféry převrátily vzhůru nohama všechny předprůletové modely.
  • Ohromný tektonický pruh na rovníku měsíce Charon naznačuje, že tento měsíc mohl mít v dávné minulosti podpovrchový vodní oceán. Další důkazy z Pluta naznačují, že tato trpasličí planeta má možná pod povrchem oceán kapalné vody i v této době!
  • Všechny měsíce Pluta mohou být časově datovány do stejného období – podle množství povrchových kráterů. To posiluje teorii, že vznikly společně při jedné dávné kolizi Pluta a jiného objektu Kuiperova pásu.
  • Charonova tmavá, načervenalá polární čepička je bezprecedentní jev v celé naší soustavě. Možná vznikla v důsledku atmosférických plynů, které opustily Pluto a zkondenzovaly na povrchu Charonu.
  • Rozsáhlá, tisíc kilometrů široká oblast ve tvaru srdce (neoficiálně zvaná Sputnik Planum) tvořená ztuhlým dusíkovým ledovcem, kterou New Horizons objevila, je největším ledovcem v celé Sluneční soustavě.
  • Na Plutu jsme odhalili výrazné změny v atmosférickém tlaku. Možná jsme objevili i důkazy toku, nebo koncentrace tekutých médií na povrchu Pluta. Něco podobného jsme zatím pozorovali jen na Zemi, Marsu a Titanu.
  • Je překvapivé, že New Horizons neobjevila žádné další malé měsíce než ty, o kterých se vědělo už před průletem.
  • Atmosféra na Plutu má modrý nádech – kdo by to čekal?

Sonda New Horizons momentálně odesílá data z loňského průletu a připravuje se na 1. ledna 2019, kdy proletí kolem dalšího cíle své cesty – asteroidu označovaného 2014 MU69. Půjde o nejvzdálenější objekt od Slunce, který lidská sonda prozkoumá. Už nyní je jasné, že se o něm díky sondě New Horizons dozvíme mnoho zajímavých informací.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA.gov

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: New Horizons (Pluto-Kuiper Express), Pluto


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »