Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Před deseti lety minula New Horizons Pluto

Před deseti lety minula New Horizons Pluto

Umělecká představa průletu New Horizons kolem Pluta.
Autor: Thierry Lonbry

Dnes, 14. července 2025, vzpomínáme na blízký průlet kolem Pluta, který proběhl přesně před deseti lety. K tomu, abychom měli detailní snímky jeho povrchu spolu s jeho měsícem Charonem, bylo potřeba vypustit kosmickou sondu a nechat ji stejných deset roků putovat kosmickým prostorem. Deset let je v kosmonautice, jak vidíme, docela krátký čas, ale v životě nás lidí se toho hodně změnilo. A naše poznání bývalé planety Pluto před deseti lety skokově vzrostlo díky unikátnímu průletu New Horizons. A tím to neskončilo. Sonda ještě dokázala prozkoumat další malé těleso Kuiperova pásu. A kdoví, třeba ještě dostane jednu šanci.

Po dlouhá desetiletí to byla jen tečka a poslední planeta Sluneční soustavy. Čím víc jsme však Pluto pozorovali, tím víc bylo zřejmé, že nejde o běžnou planetu, jako ty ostatní. Její oběžná dráha, na které byla koncem 20. století dokonce blíž než Neptun, skloněná o přibližně 17° vůči rovině, v níž obíhá Země kolem Slunce, rozhodně nenapovídala, že jde o běžnou planetu.

Pluto tak, jak jej postupně New Horizons viděla mezi 25. červnem a 13. červencem 2015. Autor: NASA, Damian Peach.
Pluto tak, jak jej postupně New Horizons viděla mezi 25. červnem a 13. červencem 2015.
Autor: NASA, Damian Peach.

Když byl v roce 1978 objeven jeho měsíc Charon, bylo zřejmé, že jde spíše o dvojplanetu a že jde o opravdu velmi malé těleso. Později ani Hubbleův vesmírný dalekohled nedokázal na jeho povrchu rozlišit více než pár světlých a tmavých skvrn. A tak ještě v roce 2005, kdy startovala mise New Horizons, nebylo známo skoro nic o deváté planetě Sluneční soustavy.

Pluto detailně ve zvýrazněných barvách. Kombinace snímků přes modrý, červený a infračervený filtr kamery RALPH/MVIC. Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Pluto detailně ve zvýrazněných barvách. Kombinace snímků přes modrý, červený a infračervený filtr kamery RALPH/MVIC.
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

A aby toho nebylo málo, v roce 2006 bylo toto těleso zařazeno do nové kategorie trpasličích planet na kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze. A sonda, která startovala k planetě Pluto, přiletěla konečně k velmi zajímavému systému dvou velkých těles Kuiperova pásu a dalších tří malých měsíčků. A dnes je tomu už deset roků a Pluto nás nepřestává fascinovat dál.

Srovnání měsíce Pluta Charonu a tělesa Arrokoth (dříve 2014 MU69 přezdívané Ultima Thule) Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Srovnání měsíce Pluta Charonu a tělesa Arrokoth (dříve 2014 MU69 přezdívané Ultima Thule)
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

O příběhu objevu Pluta a nezměrném úsilí amerického astronoma Clyda Tombaugha psal také Jiří Grygar těsně před samotným průletem New Horizons. Je zcela jisté, že nebýt nadšení Percivala Lovella, který kvůli hledání deváté planety postavil speciální přístroje na observatoři ve Flagstaffu v Arizoně, a nebýt naprosto vyčerpávajícího úsilí Tombaugha, Pluto by nebyl nalezen tak brzy. Vždyť další tělesa za dráhou Neptunu začala být objevována až po roce 1992 a ta druhá největší, Eris, až v roce 2003.

Pojďme dnes společně zavzpomínat, a pokud máte čas, společně se začíst a zahledět na ty neuvěřitelné záběry, které nám sonda přinesla.

O misi New Horizons a jejích úspěších bylo napsáno i na našem portálu mnohé a vše je pěkně shrnuto na samostatné stránce: https://www.astro.cz/na-obloze/druzice/mise-new-horizons-k-plutu-a-dale.html

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Podivná poslední planeta Pluto: její pád a nová sláva
[2] Aktuálně: sonda New Horizons uspěla u Pluta
[3] Rok po průletu kolem Pluta: 10 nečekaných objevů
[4] První snímky planetky Arrokoth (tehdy přezdívané Ultima Thule)
[5] Souhrnná stránka k New Horizons na astro.cz
[6] New Horizons na české Wikipedii



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pluto a Charon, Pluto, New horizons


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »