Před deseti lety minula New Horizons Pluto
Autor: Thierry Lonbry
Dnes, 14. července 2025, vzpomínáme na blízký průlet kolem Pluta, který proběhl přesně před deseti lety. K tomu, abychom měli detailní snímky jeho povrchu spolu s jeho měsícem Charonem, bylo potřeba vypustit kosmickou sondu a nechat ji stejných deset roků putovat kosmickým prostorem. Deset let je v kosmonautice, jak vidíme, docela krátký čas, ale v životě nás lidí se toho hodně změnilo. A naše poznání bývalé planety Pluto před deseti lety skokově vzrostlo díky unikátnímu průletu New Horizons. A tím to neskončilo. Sonda ještě dokázala prozkoumat další malé těleso Kuiperova pásu. A kdoví, třeba ještě dostane jednu šanci.
Po dlouhá desetiletí to byla jen tečka a poslední planeta Sluneční soustavy. Čím víc jsme však Pluto pozorovali, tím víc bylo zřejmé, že nejde o běžnou planetu, jako ty ostatní. Její oběžná dráha, na které byla koncem 20. století dokonce blíž než Neptun, skloněná o přibližně 17° vůči rovině, v níž obíhá Země kolem Slunce, rozhodně nenapovídala, že jde o běžnou planetu.
Autor: NASA, Damian Peach.
Když byl v roce 1978 objeven jeho měsíc Charon, bylo zřejmé, že jde spíše o dvojplanetu a že jde o opravdu velmi malé těleso. Později ani Hubbleův vesmírný dalekohled nedokázal na jeho povrchu rozlišit více než pár světlých a tmavých skvrn. A tak ještě v roce 2005, kdy startovala mise New Horizons, nebylo známo skoro nic o deváté planetě Sluneční soustavy.
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
A aby toho nebylo málo, v roce 2006 bylo toto těleso zařazeno do nové kategorie trpasličích planet na kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze. A sonda, která startovala k planetě Pluto, přiletěla konečně k velmi zajímavému systému dvou velkých těles Kuiperova pásu a dalších tří malých měsíčků. A dnes je tomu už deset roků a Pluto nás nepřestává fascinovat dál.
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
O příběhu objevu Pluta a nezměrném úsilí amerického astronoma Clyda Tombaugha psal také Jiří Grygar těsně před samotným průletem New Horizons. Je zcela jisté, že nebýt nadšení Percivala Lovella, který kvůli hledání deváté planety postavil speciální přístroje na observatoři ve Flagstaffu v Arizoně, a nebýt naprosto vyčerpávajícího úsilí Tombaugha, Pluto by nebyl nalezen tak brzy. Vždyť další tělesa za dráhou Neptunu začala být objevována až po roce 1992 a ta druhá největší, Eris, až v roce 2003.
Pojďme dnes společně zavzpomínat, a pokud máte čas, společně se začíst a zahledět na ty neuvěřitelné záběry, které nám sonda přinesla.
O misi New Horizons a jejích úspěších bylo napsáno i na našem portálu mnohé a vše je pěkně shrnuto na samostatné stránce:
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Podivná poslední planeta Pluto: její pád a nová sláva
[2] Aktuálně: sonda New Horizons uspěla u Pluta
[3] Rok po průletu kolem Pluta: 10 nečekaných objevů
[4] První snímky planetky Arrokoth (tehdy přezdívané Ultima Thule)
[5] Souhrnná stránka k New Horizons na astro.cz
[6] New Horizons na české Wikipedii
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
