Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka 2014 MU69 „Ultima Thule“ očima New Horizons

Planetka 2014 MU69 „Ultima Thule“ očima New Horizons

První detailní záběr tělesa z New Horizons
Autor: NASA/JHUAPL/SwRI

Ačkoli první náznaky o vzhledu planetky doputovaly na Zemi už na Nový rok, to hlavní bylo očekáváno až 2. ledna 2019 ve 20:00 SEČ, na kdy byla připravena tisková konference NASA. Jak už víme, planetka je určitě protáhlého tvaru (vypadá to, že nejde o dvě tělesa obíhající kolem společného těžiště, ale vyloučit se to nedalo). A už z náznaků je jasné, že se máme na co těšit. Pokud půjde vše podle náznaků, mohli bychom se dočkat nejen detailních snímků kamery LORRI, ale i barevné fotografie kamerou MVIC. V článku vám proto stručně ukážeme to nejzajímavější, co se na tiskovce objeví.

20:35

Těleso je zřejmě tvořeno dvěma samostatnými tělesy, která jsou k sobě jen lehce přilepena. O detailech na povrchu se více dozvíme zřejmě další den, až bude k dispozici snímek s ještě větším rozlišením. Dnes vidíme snímek s rozlišením 140 m/pix. Další obrázek bude mít 300 m/pix a nejlepší snímky, které jsou zatím v palubním počítači sondy a nejsou staženy, mají až 35 m/pix, takže se máme ještě na co těšit.

Vidíme, že tělesa mají zřetelné výškové rozdíly oproti dokonale hladkému tělesu, možná i krátery nebo jinak vzniklé prohlubně. Vypadá to, jakoby materiál napadal ke krčku.

Obrázek ukazuje, že výškové rozdíly na planetce Ultima Thule jsou větší než 1 km, zatím ale nevíme, zda jde o valy kráterů nebo něco jiného. Šipky ukazují prohlubně s protaženým tmavým okolím.
Obrázek ukazuje, že výškové rozdíly na planetce Ultima Thule jsou větší než 1 km, zatím ale nevíme, zda jde o valy kráterů nebo něco jiného. Šipky ukazují prohlubně s protaženým tmavým okolím.

Na obrázku je popsán strakatý vzhled Ultimy Thule. Dále jsou vyznačeny světlé (žlutá šipka) a tmavé oblasti (červená šipka), dále pozoruhodný krček modře. Překvapují žádné na první pohled viditelné krátery a otazník visí nad kopci nebo hřebeny. Více ukáží až detailní záběry. Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Na obrázku je popsán strakatý vzhled Ultimy Thule. Dále jsou vyznačeny světlé (žlutá šipka) a tmavé oblasti (červená šipka), dále pozoruhodný krček modře. Překvapují žádné na první pohled viditelné krátery a otazník visí nad kopci nebo hřebeny. Více ukáží až detailní záběry.
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Princip vzniku takového kontaktního dvojitého tělesa naznačují obrázky. Jde zřejmě o ten nejpravděpodobnější scénář.

Princip vzniku Ultimy Thule zatím zůstává nejistý. Scénář pravděpodobného vzniku nakreslil James Tuttle Keane Autor: NASA/JHUAPL/SWRI/J. T. Keane
Princip vzniku Ultimy Thule zatím zůstává nejistý. Scénář pravděpodobného vzniku nakreslil James Tuttle Keane
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI/J. T. Keane

20:25

Zatím máme jen snímky z větší vzdálenosti, ale i na nich je už vidět i barevné variace povrchu. Planetka má převážně červený povrch a dost se tím podobá severním oblastem na povrchu Charonu, tedy měsíce Pluta. To znamená, že by mohlo jít o uhlovodíky „tholiny“, ale musíme si počkat na detaily v dalších dnech.

Barevné variace povrchu Ultima Thule Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Barevné variace povrchu Ultima Thule
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Srovnání tělesa 2014 MU69 (Ultima Thule) s Charonem, měsícem Pluta Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Srovnání tělesa 2014 MU69 (Ultima Thule) s Charonem, měsícem Pluta
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Ke krčku planetky možná nejvíce padá jemný prach, proto je zde světlejší.

Model Ultimy Thule naznačuje, kde jsou nejprudší svahy a tedy i šance, že zrovna ke krčku budou padat částice vlivem gravitace. Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Model Ultimy Thule naznačuje, kde jsou nejprudší svahy a tedy i šance, že zrovna ke krčku budou padat částice vlivem gravitace.
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

20:15

Planetka má také poměrně nízkou odrazivost. Jistě, je zde 1900× méně světla, než u Země, ale i tak je těleso tmavé, jak ukazuje snímek, kde odrazivost kolísá od 4 do 14 procent.

Odrazivost Ultimy Thule je asi 6 až 14 % Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Odrazivost Ultimy Thule je asi 6 až 14 %
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

20:05

Tak první obrázek (viz titulka článku) nám opravdu ukázal něco naprosto nového – první kontaktní binární těleso navštívené sondou!

Planetka má na délku 33 km a co je pozoruhodné, její tvar se zcela shoduje s předpokládaným, který byl vytvořen z pozorování zákrytů hvězd ze Země. To je opravdu nečekaná shoda.

Porovnání tvaru Ultimy Thule s tvarem získaným při zákrytu hvězdy v roce 2017.
Porovnání tvaru Ultimy Thule s tvarem získaným při zákrytu hvězdy v roce 2017.

19:55

Zatím tedy budeme vyčkávat, s čím se už za chvíli vědci přijdou. Povšimněte si na obrázku níže jednoho z monitorů. Vypadá to, že něco málo už uniklo :-) Pokud je fotka od Alana Sterna, šéfa mise New Horizons, nabízí se i spekulace, že jde o záměrný únik krátce před tiskovkou.

Fotografie ze South West Research Institute. Na monitoru je zřejmě kousek planetky Ultima Thule. Autor: Alan Stern
Fotografie ze South West Research Institute. Na monitoru je zřejmě kousek planetky Ultima Thule.
Autor: Alan Stern

Níže ještě nabízíme animaci ze snímků pořízených na Silvestra. Část rotace planetky je na nich zřejmá.

Rotace planetky Ultima Thule podle snímků New Horizons z 31. 12. 2018 Autor: NASA/JHUAPL/SWRI/R. Tkachenko
Rotace planetky Ultima Thule podle snímků New Horizons z 31. 12. 2018
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI/R. Tkachenko




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: New horizons, 2014 MU69, Ultima Thule


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »