Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka 2014 MU69 „Ultima Thule“ očima New Horizons

Planetka 2014 MU69 „Ultima Thule“ očima New Horizons

První detailní záběr tělesa z New Horizons
Autor: NASA/JHUAPL/SwRI

Ačkoli první náznaky o vzhledu planetky doputovaly na Zemi už na Nový rok, to hlavní bylo očekáváno až 2. ledna 2019 ve 20:00 SEČ, na kdy byla připravena tisková konference NASA. Jak už víme, planetka je určitě protáhlého tvaru (vypadá to, že nejde o dvě tělesa obíhající kolem společného těžiště, ale vyloučit se to nedalo). A už z náznaků je jasné, že se máme na co těšit. Pokud půjde vše podle náznaků, mohli bychom se dočkat nejen detailních snímků kamery LORRI, ale i barevné fotografie kamerou MVIC. V článku vám proto stručně ukážeme to nejzajímavější, co se na tiskovce objeví.

20:35

Těleso je zřejmě tvořeno dvěma samostatnými tělesy, která jsou k sobě jen lehce přilepena. O detailech na povrchu se více dozvíme zřejmě další den, až bude k dispozici snímek s ještě větším rozlišením. Dnes vidíme snímek s rozlišením 140 m/pix. Další obrázek bude mít 300 m/pix a nejlepší snímky, které jsou zatím v palubním počítači sondy a nejsou staženy, mají až 35 m/pix, takže se máme ještě na co těšit.

Vidíme, že tělesa mají zřetelné výškové rozdíly oproti dokonale hladkému tělesu, možná i krátery nebo jinak vzniklé prohlubně. Vypadá to, jakoby materiál napadal ke krčku.

Obrázek ukazuje, že výškové rozdíly na planetce Ultima Thule jsou větší než 1 km, zatím ale nevíme, zda jde o valy kráterů nebo něco jiného. Šipky ukazují prohlubně s protaženým tmavým okolím.
Obrázek ukazuje, že výškové rozdíly na planetce Ultima Thule jsou větší než 1 km, zatím ale nevíme, zda jde o valy kráterů nebo něco jiného. Šipky ukazují prohlubně s protaženým tmavým okolím.

Na obrázku je popsán strakatý vzhled Ultimy Thule. Dále jsou vyznačeny světlé (žlutá šipka) a tmavé oblasti (červená šipka), dále pozoruhodný krček modře. Překvapují žádné na první pohled viditelné krátery a otazník visí nad kopci nebo hřebeny. Více ukáží až detailní záběry. Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Na obrázku je popsán strakatý vzhled Ultimy Thule. Dále jsou vyznačeny světlé (žlutá šipka) a tmavé oblasti (červená šipka), dále pozoruhodný krček modře. Překvapují žádné na první pohled viditelné krátery a otazník visí nad kopci nebo hřebeny. Více ukáží až detailní záběry.
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Princip vzniku takového kontaktního dvojitého tělesa naznačují obrázky. Jde zřejmě o ten nejpravděpodobnější scénář.

Princip vzniku Ultimy Thule zatím zůstává nejistý. Scénář pravděpodobného vzniku nakreslil James Tuttle Keane Autor: NASA/JHUAPL/SWRI/J. T. Keane
Princip vzniku Ultimy Thule zatím zůstává nejistý. Scénář pravděpodobného vzniku nakreslil James Tuttle Keane
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI/J. T. Keane

20:25

Zatím máme jen snímky z větší vzdálenosti, ale i na nich je už vidět i barevné variace povrchu. Planetka má převážně červený povrch a dost se tím podobá severním oblastem na povrchu Charonu, tedy měsíce Pluta. To znamená, že by mohlo jít o uhlovodíky „tholiny“, ale musíme si počkat na detaily v dalších dnech.

Barevné variace povrchu Ultima Thule Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Barevné variace povrchu Ultima Thule
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Srovnání tělesa 2014 MU69 (Ultima Thule) s Charonem, měsícem Pluta Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Srovnání tělesa 2014 MU69 (Ultima Thule) s Charonem, měsícem Pluta
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Ke krčku planetky možná nejvíce padá jemný prach, proto je zde světlejší.

Model Ultimy Thule naznačuje, kde jsou nejprudší svahy a tedy i šance, že zrovna ke krčku budou padat částice vlivem gravitace. Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Model Ultimy Thule naznačuje, kde jsou nejprudší svahy a tedy i šance, že zrovna ke krčku budou padat částice vlivem gravitace.
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

20:15

Planetka má také poměrně nízkou odrazivost. Jistě, je zde 1900× méně světla, než u Země, ale i tak je těleso tmavé, jak ukazuje snímek, kde odrazivost kolísá od 4 do 14 procent.

Odrazivost Ultimy Thule je asi 6 až 14 % Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Odrazivost Ultimy Thule je asi 6 až 14 %
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

20:05

Tak první obrázek (viz titulka článku) nám opravdu ukázal něco naprosto nového – první kontaktní binární těleso navštívené sondou!

Planetka má na délku 33 km a co je pozoruhodné, její tvar se zcela shoduje s předpokládaným, který byl vytvořen z pozorování zákrytů hvězd ze Země. To je opravdu nečekaná shoda.

Porovnání tvaru Ultimy Thule s tvarem získaným při zákrytu hvězdy v roce 2017.
Porovnání tvaru Ultimy Thule s tvarem získaným při zákrytu hvězdy v roce 2017.

19:55

Zatím tedy budeme vyčkávat, s čím se už za chvíli vědci přijdou. Povšimněte si na obrázku níže jednoho z monitorů. Vypadá to, že něco málo už uniklo :-) Pokud je fotka od Alana Sterna, šéfa mise New Horizons, nabízí se i spekulace, že jde o záměrný únik krátce před tiskovkou.

Fotografie ze South West Research Institute. Na monitoru je zřejmě kousek planetky Ultima Thule. Autor: Alan Stern
Fotografie ze South West Research Institute. Na monitoru je zřejmě kousek planetky Ultima Thule.
Autor: Alan Stern

Níže ještě nabízíme animaci ze snímků pořízených na Silvestra. Část rotace planetky je na nich zřejmá.

Rotace planetky Ultima Thule podle snímků New Horizons z 31. 12. 2018 Autor: NASA/JHUAPL/SWRI/R. Tkachenko
Rotace planetky Ultima Thule podle snímků New Horizons z 31. 12. 2018
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI/R. Tkachenko




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: New horizons, 2014 MU69, Ultima Thule


49. vesmírný týden 2019

49. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 2. 12. do 8. 12. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, Jupiter rychle mizí. Ráno je vidět Merkur a Mars. Na ISS má proběhnout další výstup k AMS-02 a měly by k ní startovat dvě zásobovací lodi. Před 380 lety byl pozorován první přechod Venuše přes sluneční kotouč.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planety nad západním obzorem

Další informace »