Úvodní  >  Štítky  >  Štítek 2014 MU69

Štítek: 2014 MU69

APOD Primordiální kontaktní podvojná planetka 2014 MU69

Primordiální kontaktní podvojná planetka 2014 MU69, též známá jako Ultima Thule, je ve skutečnosti velice červená. Je to nejčervenější objekt ve vnější Sluneční soustavě, který kdy navštívila kosmická sonda ze Země. Červená barva nejspíš pochází z organických materiálů na jeho povrchu. Rudou...

Martin GembecAstronomie

Novinka Ultima Thule v největším detailu

22. února byl zveřejněn nejdetailnější možný záběr planetky 2014 MU69, přezdívané Ultima Thule. Týmu New Horizons se podařilo přesně trefit planetku kamerou LORRI a 6,5 min před největším přiblížením 1. 1. 2019 pořídili skvělý záběr s rozlišením 33 m/pix. Zdroj. ...

Martin GembecAstronomie

Novinka 2014 MU69 trojplanetka?

Vědci prezentovali na konferenci AGU 2017 výsledky pozorování zákrytů hvězd planetkou 2014 MU69, ke které letí sonda New Horizons (a má se s ní setkat 1. 1. 2019). Podle všeho není vyloučeno, že jde o dvě, nebo dokonce tři tělesa. Zdroj. ...

Martin GembecSluneční soustava

Článek Otazníky kolem dalšího cíle New Horizons

NASA už informovala, že jsou k dispozici první výsledky pozorování zákrytu hvězdy planetkou 2014 MU69. Toto transneptunické těleso zatím nemá jméno, ale už dva roky je v hledáčku astronomů a výsledky jejich pozorování netrpělivě vyhlíží také tým sondy New Horizons, která k němu přiletí už za rok a...

František MartinekSluneční soustava

Článek Nový cíl pro sondu New Horizons

V červenci 2015 se nejen astronomové, ale i široká veřejnost dočkala: sonda New Horizons úspěšně prolétla kolem trpasličí planety Pluto a vyslala na Zemi první fotografie a další vědecká data. Přenos dat pokračuje, sonda se vzdaluje od Slunce a řídící středisko v nejbližších dnech...

APOD Primordiální kontaktní podvojná planetka 2014 MU69

Primordiální kontaktní podvojná planetka 2014 MU69, též známá jako Ultima Thule, je ve skutečnosti velice červená. Je to nejčervenější objekt ve vnější Sluneční soustavě, který kdy navštívila kosmická sonda ze Země. Červená barva nejspíš pochází z organických materiálů na jeho povrchu. Rudou...

Martin GembecAstronomie

Novinka Ultima Thule v největším detailu

22. února byl zveřejněn nejdetailnější možný záběr planetky 2014 MU69, přezdívané Ultima Thule. Týmu New Horizons se podařilo přesně trefit planetku kamerou LORRI a 6,5 min před největším přiblížením 1. 1. 2019 pořídili skvělý záběr s rozlišením 33 m/pix. Zdroj. ...

Martin GembecAstronomie

Novinka 2014 MU69 trojplanetka?

Vědci prezentovali na konferenci AGU 2017 výsledky pozorování zákrytů hvězd planetkou 2014 MU69, ke které letí sonda New Horizons (a má se s ní setkat 1. 1. 2019). Podle všeho není vyloučeno, že jde o dvě, nebo dokonce tři tělesa. Zdroj. ...

Martin GembecSluneční soustava

Článek Otazníky kolem dalšího cíle New Horizons

NASA už informovala, že jsou k dispozici první výsledky pozorování zákrytu hvězdy planetkou 2014 MU69. Toto transneptunické těleso zatím nemá jméno, ale už dva roky je v hledáčku astronomů a výsledky jejich pozorování netrpělivě vyhlíží také tým sondy New Horizons, která k němu přiletí už za rok a...

František MartinekSluneční soustava

Článek Nový cíl pro sondu New Horizons

V červenci 2015 se nejen astronomové, ale i široká veřejnost dočkala: sonda New Horizons úspěšně prolétla kolem trpasličí planety Pluto a vyslala na Zemi první fotografie a další vědecká data. Přenos dat pokračuje, sonda se vzdaluje od Slunce a řídící středisko v nejbližších dnech...



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »