Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická sonda k planetě Pluto II

Kosmická sonda k planetě Pluto II

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
Americká kosmická sonda New Horizons (dřívější označení Pluto-Kuiper Express) ponese mj. 6 různých vědeckých přístrojů a studentský experiment - tzv. čítač prachových částic. Tyto přístroje jsou určeny k výzkumu planety Pluto a jejího měsíce Charona, a dále k výzkumu minimálně jednoho tělesa z oblasti tzv. Kuiperova pásu, rozkládajícího se za drahou planety Neptun.

PKE-Alice.jpg
Jeden z přístrojů, který se jmenuje ALICE, bude zkoumat řídkou atmosféru Pluta. Jedná se o ultrafialový spektrometr, jehož základním úkolem bude detekovat atomy a molekuly, nacházející se v ovzduší Pluta a určovat jejich relativní zastoupení. ALICE bude rovněž zkoumat případné "atmosféry" měsíce Charona a vybraného tělesa z oblasti Kuiperova pásu.

Celková hmotnost přístroje ALICE je 4,2 kg, elektrický příkon 4 W. Obdobný přístroj je umístěn i na evropské kosmické sondě ROSETTA, která byla 2. 3. 2004 vypuštěna ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Spektrometr bude studovat povrch komety a především její atmosféru, tzv. komu, vytvářející se v okolí kometárního jádra. Oba spektrometry byly vyrobeny v Southwest Research Institute in San Antonio, Texas.

Spektrometr ALICE na sondě ROSETTA byl již prověřen "v akci" minulý měsíc. Zaměřil se na pozorování komety C/2002 T7 (LINEAR). Bude využit také ke studiu atmosféry Marsu při průletu v roce 2007 a konečně při výzkumu komety Churyumov-Gerasimenko v roce 2014.

Start sondy New Horizons pomocí nosné rakety Atlas 5 je naplánován na leden 2006. V únoru 2007 se uskuteční gravitační manévr při průletu kolem Jupitera a v červenci 2015 sonda prolétne kolem Pluta a Charona.

Kosmická sonda k planetě Pluto
mise:Pluto-Kuiper

Zdroj: pluto.jhuapl.edu




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »