2015 – rok průzkumu trpasličích planet
Autor: NASA
New Horizons
Devět let poté, co sonda New Horizons zahájila svou cestu, se nyní nachází v poslední fázi své cesty k Plutu. 25. ledna začala se snímkováním Pluta. První snímky, na kterých zatím Pluto a jeho měsíc Charon budou vidět jen jako tečky na pozadí hvězd, dorazí k Zemi tento týden. Veřejnosti by měly být ukázány krátce poté.
Sonda New Horizons nedávno zahájila svou dlouho očekávanou a historickou poslední fázi své cesty k Plutu. Je to první mise NASA do těchto vzdálených končin Sluneční soustavy a pro lidstvo se tak naskytne první pohled zblízka na tento chladný, neprobádaný svět. Sonda New Horizons není určena pouze k průzkumu Pluta, ale také jeho měsíců. Co je ovšem skvělé, nedávno byly pro sondu objeveny tři možné cíle a jedno, dosud neurčené transneptunické těleso (TNO) tedy sonda navštíví i po průletu systémem Pluto-Charon. Průzkum Pluta, které bylo v roce 2006 degradováno Astronomickou unií z planety na trpasličí planetu, by mohl poskytnout další střípek do mozaiky vedoucí k pochopení vzniku naší Sluneční soustavy. Pluto si zachovává svá tajemství po celá desetiletí, tedy od svého objevu v roce 1930. Mimochodem, sonda nese na palubě popel objevitele Pluta, amerického astronoma Clyda Tombaugha
Sonda New Horizons má nejvyšší únikovou rychlost ze Sluneční soustavy, jaké kdy která sonda dosáhla. Tu jí udělila raketa Atlas V při jejím startu z mysu Canaveral na Floridě v roce 2005. Dne 7. prosince 2014 americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) probudil sondu mířící k Plutu ze spánku, který začal 29. srpna 2014. Sonda nyní vstoupila do první z několika přibližovacích fází, které vyvrcholí 14. července 2015 blízkým průletem kolem Pluta. Kolem trpasličí planety by měla proletět v minimální vzdálenosti asi 10 000 km. Přesné parametry průletu jsou plánovány i s ohledem na bezpečnost celé akce, proto byly v minulých letech intenzivně hledány další měsíčky Pluta (celkem jich je pět). Trajektorii bude třeba přizpůsobit i zkoumání těchto satelitů a nasměrování sondy k dalšímu transneptunickému tělesu za Plutem.
Přístroje na palubě sondy mají za úkol zmapovat povrch Pluta a jeho měsíc Charon v bezprecedentním detailu. Cílem je také získat unikátní data o menších měsících, Nix, Kerberos, Styx a Hydra, které nelze získat pomocí současných dalekohledů přímo ze Země ani dalekohledy na oběžné dráze Země (např. HST).
Doposud nejlepší snímky Pluta pocházejí z Hubbleova kosmického dalekohledu a to z roku 1994 (Faint Object Camera) a z let 2002-03 (Advanced Camera for Surveys) s rozlišením 200 km/pixel a 540 km/pixel. Největší rozlišení, jakého sonda dosáhne v červenci 2015 bude 70 m/pixel (regionálně) a 500 m/pixel (pro celou hemisféru), což znamená zvýšení rozlišení o více než tři řády.
New Horizons nese sedm vědeckých přístrojů o celkové hmotnosti 30 kg. Tyto přístroje umožní provádění obrazových záznamů či spektroskopických analýz. Hlavními úkoly mise jsou tedy studium globální geologie, morfologie a atmosféry Pluta a Charona, a také studium chemického složení povrchu těchto objektů. Ví se, že na povrchu Pluta je z dusíkový led se stopami metanu a oxidu uhelnatého a Charon je převážně z ledu. Co když je však chemické složení jiné? To se dozvíme snad již brzy díky sondě New Horizons. Také se bude měřit velikost Pluta, jelikož dosavadní měření s pomocí HST je stále zatíženo určitou chybou.
V neděli, 25. ledna 2015, začalo snímkování systému Pluto-Charon z velké vzdálenosti. Tyto snímky budou pořizovány dlouhoohniskovou kamerou LORRI (Long Range Reconnaisance Imager) a budou hrát klíčovou roli při navigaci sondy k Plutu po zbývající dobu letu (220 milionu kilometrů).
Ačkoliv systém Pluta bude prvních pár měsíců na snímcích vypadat jen jako několik bodů, budou tyto snímky velmi užitečné pro navigátory ke korekci kursu dráhy sondy, tak aby v červenci dopadl průlet kolem Pluta na výbornou.
Intenzivnější průzkum Pluta pak začne na jaře, kdy kamery a spektrometry na palubě New Horizons budou moci poskytnout lepší rozlišení než nejvýkonnější teleskopy na Zemi. Nakonec by měla sonda pořídit množství kvalitnějších snímků Pluta a jeho měsíců, než pořídil HST.
Až New Horizons dokončí šestiměsíční výzkum Pluta, bude pokračovat v průzkumu Kuiperova pásu, obrovského tlustého disku plného materiálu, který zbyl z formování Sluneční soustavy před přibližně 4,6 miliardami let.
Sonda Dawn
NASa bude v roce 2015 zkoumat ještě další trpasličí planetu Sluneční soustavy, Ceres. Ta je dlouhá léta známa také jako největší planetka v pásu mezi Marsem a Jupiterem. Současné informace o této trpasličí planetě (Ceres svým kulatým tvarem splňuje definici trpasličí planety) jsou poměrně skromné. To by měla již brzy změnit sonda Dawn, která již dříve zkoumala planetku Vesta a na sklonku roku 2012 se vydala na druhou část své cesty, k Ceres.
V lednu nás sonda zasypala novými snímky, které již mírně překonaly rozlišení nejlepších snímků z Hubbleova dalekohledu. Na fotografiích je možné rozlišit krátery na povrchu. Ceres na snímcích zabírá jen 27 pixelů, tedy třikrát víc, než na snímcích ze začátku prosince.
Během následujících týdnů by měly být snímky stále lepší a lepší a to až do 6. března, kdy bude sonda zachycena gravitací planetky a navedena na oběžnou dráhu. Ta bude v dubnu upravena na kruhovou ve vzdálenosti asi 13 500 km od Cerery. Výzkum bude trvat 16 měsíců.
Cílem sondy Dawn je prozkoumat planetku z různých vzdáleností, povrchové složení, ale také vnitřní strukturu. Ceres je největší těleso v hlavní části planetek mezi Marsem a Jupiterem a má kulový tvar. Je pravděpodobné, že se zformovala podobně, jako ostatní planety Sluneční soustavy, ale nenabalila na sebe dostatečné množství materiálu. Proto má „pouze“ 950 kilometrů v průměru. Vědci se domnívají, že povrch může být pokryt ledem, pod kterým se nachází oceán kapalné vody. Její výzkum tedy může přinést spoustu zajímavých poznatků.
Zajímavostí také je, že Dawn se stane první kosmickou sondou, která prováděla výzkum dvou různých těles z jejich oběžných drah. Je to možné díky třem iontovým motorům, které využívají plynný xenon jako pohonnou látku. Takový motor pracuje po dobu měsíců a spotřebuje při tom jen velmi malé množství paliva. To ale zároveň znamená, že má jen malý impulz a manévrování je velmi pomalé.
Zdroj:
http://pluto.jhuapl.edu/index.php
O autorovi
Sylvie Gorková
O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.
