Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Cílové těleso pro kosmickou sondu New Horizons objeveno

Cílové těleso pro kosmickou sondu New Horizons objeveno

Umělecká představa průletu New Horizons kolem Pluta.
Autor: Thierry Lonbry

V roce 2006 vypustila NASA kosmickou sondu s názvem New Horizons k (trpasličí) planetě Pluto. Po průletu kolem cílového tělesa a jeho soustavy měsíců bude sonda směřovat do oblasti Kuiperova pásu s cílem zkoumat alespoň jeden objekt v tomto prostoru. Protože velké pozemní dalekohledy neobjevily v roce 2011 žádné těleso v předpokládaném směru letu sondy, byl na pomoc přizván Hubblův kosmický teleskop HST.

Kuiperův pás je rozsáhlý disk ledových těles, která jsou pozůstatkem z doby formování Sluneční soustavy v období před 4,6 miliardami roků. Objekty Kuiperova pásu jsou unikátní třídou těles Sluneční soustavy, která doposud nebyla navštívena kosmickými sondami. Obsahují dobře zakonzervované stopy původu naší planetární soustavy. Kosmická sonda New Horizons prolétne kolem Pluta v polovině roku 2015 a bude dále pokračovat v letu skrz Kuiperův pás směrem do mezihvězdného prostoru. HST byl použit k hledání a identifikaci těles, která by sonda mohla navštívit na odletové fázi ve směru od Pluta.

Při pátrání ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, které bylo úspěšné, objevil HST tři tělesa Kuiperova pásu jako možné cíle pro sondu New Horizons, které by mohla navštívit po průletu kolem Pluta, ke kterému dojde v polovině července 2015. Tělesa byla detekována v rámci programu HST zaměřeného na pátrání po cílových tělesech pro sondu New Horizons.

Objev cílového tělesa pro sondu New Horizons Autor: NASA, ESA SwRI, JHU/APL a New Horizons KBO Search Team
Objev cílového tělesa pro sondu New Horizons
Autor: NASA, ESA SwRI, JHU/APL a New Horizons KBO Search Team
Kuiperův pás je rozsáhlý prstenec primordiálních těles kroužících kolem Sluneční soustavy. Tělesa, která HST objevil, jsou přibližně 10krát větší než typické kometární jádro, avšak jejich průměr odpovídá zhruba 1 až 2 % velikosti Pluta. Na rozdíl od asteroidů nejsou tělesa Kuiperova pásu zahřívána Sluncem a díky tomu představují nedotčené, dokonale zakonzervované a hluboce zmrazené vzorky, které zřejmě pocházejí z doby před 4,6 miliardami roků. Tato tělesa jsou pravděpodobně stavebními bloky trpasličích planet, jako je Pluto.

Pozorování se podobala hledání jehly v kupce sena, protože těžko polapitelná tělesa Kuiperova pásu jsou velmi malá, slabě září a je obtížné vypátrat je na pozadí množství hvězd v souhvězdí Střelce, kam v současné době směřuje Pluto. Tři identifikovaná tělesa Kuiperova pásu jsou vzdálena přibližně 1,5 miliardy km za Plutem. Dvě z objevených těles mají průměr větší než 55 km, třetí má průměr zhruba 25 kilometrů.

Tým kolem sondy New Horizons očekává předložení návrhu NASA v průběhu roku 2016 pro pokračování sondy v letu k jednomu z nově objevených těles. Sonda se bude řítit napříč Sluneční soustavou, aby dosáhla tělesa ve vzdálenosti 6,5 miliardy km přibližně tři až čtyři roky od průletu kolem Pluta.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: New Horizons (Pluto-Kuiper Express)


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »