Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Cílové těleso pro kosmickou sondu New Horizons objeveno

Cílové těleso pro kosmickou sondu New Horizons objeveno

Umělecká představa průletu New Horizons kolem Pluta.
Autor: Thierry Lonbry

V roce 2006 vypustila NASA kosmickou sondu s názvem New Horizons k (trpasličí) planetě Pluto. Po průletu kolem cílového tělesa a jeho soustavy měsíců bude sonda směřovat do oblasti Kuiperova pásu s cílem zkoumat alespoň jeden objekt v tomto prostoru. Protože velké pozemní dalekohledy neobjevily v roce 2011 žádné těleso v předpokládaném směru letu sondy, byl na pomoc přizván Hubblův kosmický teleskop HST.

Kuiperův pás je rozsáhlý disk ledových těles, která jsou pozůstatkem z doby formování Sluneční soustavy v období před 4,6 miliardami roků. Objekty Kuiperova pásu jsou unikátní třídou těles Sluneční soustavy, která doposud nebyla navštívena kosmickými sondami. Obsahují dobře zakonzervované stopy původu naší planetární soustavy. Kosmická sonda New Horizons prolétne kolem Pluta v polovině roku 2015 a bude dále pokračovat v letu skrz Kuiperův pás směrem do mezihvězdného prostoru. HST byl použit k hledání a identifikaci těles, která by sonda mohla navštívit na odletové fázi ve směru od Pluta.

Při pátrání ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, které bylo úspěšné, objevil HST tři tělesa Kuiperova pásu jako možné cíle pro sondu New Horizons, které by mohla navštívit po průletu kolem Pluta, ke kterému dojde v polovině července 2015. Tělesa byla detekována v rámci programu HST zaměřeného na pátrání po cílových tělesech pro sondu New Horizons.

Objev cílového tělesa pro sondu New Horizons Autor: NASA, ESA SwRI, JHU/APL a New Horizons KBO Search Team
Objev cílového tělesa pro sondu New Horizons
Autor: NASA, ESA SwRI, JHU/APL a New Horizons KBO Search Team
Kuiperův pás je rozsáhlý prstenec primordiálních těles kroužících kolem Sluneční soustavy. Tělesa, která HST objevil, jsou přibližně 10krát větší než typické kometární jádro, avšak jejich průměr odpovídá zhruba 1 až 2 % velikosti Pluta. Na rozdíl od asteroidů nejsou tělesa Kuiperova pásu zahřívána Sluncem a díky tomu představují nedotčené, dokonale zakonzervované a hluboce zmrazené vzorky, které zřejmě pocházejí z doby před 4,6 miliardami roků. Tato tělesa jsou pravděpodobně stavebními bloky trpasličích planet, jako je Pluto.

Pozorování se podobala hledání jehly v kupce sena, protože těžko polapitelná tělesa Kuiperova pásu jsou velmi malá, slabě září a je obtížné vypátrat je na pozadí množství hvězd v souhvězdí Střelce, kam v současné době směřuje Pluto. Tři identifikovaná tělesa Kuiperova pásu jsou vzdálena přibližně 1,5 miliardy km za Plutem. Dvě z objevených těles mají průměr větší než 55 km, třetí má průměr zhruba 25 kilometrů.

Tým kolem sondy New Horizons očekává předložení návrhu NASA v průběhu roku 2016 pro pokračování sondy v letu k jednomu z nově objevených těles. Sonda se bude řítit napříč Sluneční soustavou, aby dosáhla tělesa ve vzdálenosti 6,5 miliardy km přibližně tři až čtyři roky od průletu kolem Pluta.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: New Horizons (Pluto-Kuiper Express)


10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesta

7.3. 2021; expozícia 49x30s, 1600ISO, Canon 350D+Pentacon 135/2.8@5.6;

Další informace »