Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  New Horizons II

New Horizons II

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
Vědci nyní studují myšlenku vyslání automatické sondy New Horizons II, která by po průletu kolem planety Uran v roce 2015 pokračovala v cestě směrem do oblasti tzv. Kuiperova pásu. Sonda bude téměř identickým dvojníkem mise New Horizons (původní označení Pluto-Kuiper Express), jejíž start je naplánován na leden 2006 a která se zaměří na výzkum planety Pluto a jejího měsíce Charona při průletu v roce 2015. Sonda bude pokračovat v letu napříč Kuiperovým pásem a zaměří se na výzkum minimálně jednoho ledového tělesa v této oblasti.

Start nové sondy by se mohl uskutečnit 2 až 3 roky po startu sondy k Plutu. Na její palubě by se mohly nacházet přístroje, vyvinuté pro předcházející projekt, čímž by se podařilo podstatně snížit náklady na realizaci sondy. Mise New Horizons II by mohla podstatně přispět k dalšímu výzkumu rozmanitých těles v oblasti Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.

Pokud se start uskuteční v roce 2008 nebo 2009, pak sonda New Horizons II prolétne kolem Urana v roce 2015. Tedy ve stejném roce, jako sonda New Horizons kolem planety Pluto. Průlet kolem planety Uran bude využit jednak k jejímu výzkumu (naposled byla planeta zkoumána v lednu 1986 sondou Voyager 2), jednak k uskutečnění gravitačního manévru, který sondu urychlí pro cestu do oblasti Kuiperova pásu. Alan Stern, hlavní vedoucí projektu New Horizons (Southwest Research Institute) prohlásil, že v oblasti Kuiperova pásu se nachází pravděpodobně až 100 000 ledových těles. Sonda New Horizons II by pak mohla prolétnout například kolem planetky s označením 1999 TC36, kolem níž obíhá malý satelit. Jedná se v podstatě o miniaturní model soustavy Pluto-Charon.

Související články:
Kosmická sonda k planetě Pluto II
Kosmická sonda k planetě Pluto
mise: Pluto-Kuiper

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »