Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  New Horizons II

New Horizons II

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
Vědci nyní studují myšlenku vyslání automatické sondy New Horizons II, která by po průletu kolem planety Uran v roce 2015 pokračovala v cestě směrem do oblasti tzv. Kuiperova pásu. Sonda bude téměř identickým dvojníkem mise New Horizons (původní označení Pluto-Kuiper Express), jejíž start je naplánován na leden 2006 a která se zaměří na výzkum planety Pluto a jejího měsíce Charona při průletu v roce 2015. Sonda bude pokračovat v letu napříč Kuiperovým pásem a zaměří se na výzkum minimálně jednoho ledového tělesa v této oblasti.

Start nové sondy by se mohl uskutečnit 2 až 3 roky po startu sondy k Plutu. Na její palubě by se mohly nacházet přístroje, vyvinuté pro předcházející projekt, čímž by se podařilo podstatně snížit náklady na realizaci sondy. Mise New Horizons II by mohla podstatně přispět k dalšímu výzkumu rozmanitých těles v oblasti Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.

Pokud se start uskuteční v roce 2008 nebo 2009, pak sonda New Horizons II prolétne kolem Urana v roce 2015. Tedy ve stejném roce, jako sonda New Horizons kolem planety Pluto. Průlet kolem planety Uran bude využit jednak k jejímu výzkumu (naposled byla planeta zkoumána v lednu 1986 sondou Voyager 2), jednak k uskutečnění gravitačního manévru, který sondu urychlí pro cestu do oblasti Kuiperova pásu. Alan Stern, hlavní vedoucí projektu New Horizons (Southwest Research Institute) prohlásil, že v oblasti Kuiperova pásu se nachází pravděpodobně až 100 000 ledových těles. Sonda New Horizons II by pak mohla prolétnout například kolem planetky s označením 1999 TC36, kolem níž obíhá malý satelit. Jedná se v podstatě o miniaturní model soustavy Pluto-Charon.

Související články:
Kosmická sonda k planetě Pluto II
Kosmická sonda k planetě Pluto
mise: Pluto-Kuiper

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »