Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  New Horizons II

New Horizons II

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
Vědci nyní studují myšlenku vyslání automatické sondy New Horizons II, která by po průletu kolem planety Uran v roce 2015 pokračovala v cestě směrem do oblasti tzv. Kuiperova pásu. Sonda bude téměř identickým dvojníkem mise New Horizons (původní označení Pluto-Kuiper Express), jejíž start je naplánován na leden 2006 a která se zaměří na výzkum planety Pluto a jejího měsíce Charona při průletu v roce 2015. Sonda bude pokračovat v letu napříč Kuiperovým pásem a zaměří se na výzkum minimálně jednoho ledového tělesa v této oblasti.

Start nové sondy by se mohl uskutečnit 2 až 3 roky po startu sondy k Plutu. Na její palubě by se mohly nacházet přístroje, vyvinuté pro předcházející projekt, čímž by se podařilo podstatně snížit náklady na realizaci sondy. Mise New Horizons II by mohla podstatně přispět k dalšímu výzkumu rozmanitých těles v oblasti Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.

Pokud se start uskuteční v roce 2008 nebo 2009, pak sonda New Horizons II prolétne kolem Urana v roce 2015. Tedy ve stejném roce, jako sonda New Horizons kolem planety Pluto. Průlet kolem planety Uran bude využit jednak k jejímu výzkumu (naposled byla planeta zkoumána v lednu 1986 sondou Voyager 2), jednak k uskutečnění gravitačního manévru, který sondu urychlí pro cestu do oblasti Kuiperova pásu. Alan Stern, hlavní vedoucí projektu New Horizons (Southwest Research Institute) prohlásil, že v oblasti Kuiperova pásu se nachází pravděpodobně až 100 000 ledových těles. Sonda New Horizons II by pak mohla prolétnout například kolem planetky s označením 1999 TC36, kolem níž obíhá malý satelit. Jedná se v podstatě o miniaturní model soustavy Pluto-Charon.

Související články:
Kosmická sonda k planetě Pluto II
Kosmická sonda k planetě Pluto
mise: Pluto-Kuiper

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkcia C /2020 F3 s M53

Rozdiel v jasnosti cca 3m je dosť zjavny

Další informace »