LIGO má další detekci gravitačních vln
Vědci potvrdili, že během prvního běhu, během něhož se snažili zachytit gravitační vlny (od září 2015 do ledna 2016), se jim podařila ještě druhá detekce gravitačních vln. Zde je obrázek a zde video.
Vědci potvrdili, že během prvního běhu, během něhož se snažili zachytit gravitační vlny (od září 2015 do ledna 2016), se jim podařila ještě druhá detekce gravitačních vln. Zde je obrázek a zde video.
Ve dnech 23. až 25. října 2016 proběhne v prostorách hotelu Šumava poblíž Kašperských Hor konference Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2016, která navazuje svým zaměřením na astronomické vzdělávání na konference zabývající se vyučováním astronomie, které se konají od šedesátých let 20. století. On-line přihlášku s dalšími informacemi naleznete na stránce konference.
V americké Arizoně byl zaznamenán velmi jasný bolid, který na chvilku změnil noc v den. Za svítání po něm zůstala na obloze nádherná zkroucená stopa. V místní TV hovořili i o nalezení meteoritů... Jedno souhrnné video
Premiéra dalšího dílu populárního pořadu Hlubinami vesmíru, tentokrát s doc. Lubošem Perkem, bude v sobotu 4. června ve 20 hod. na TV Noe. Informace včetně repríz.
Aktualizovali jsme článek o hradeckých meteoritech o mapku probádaných míst. Rovněž jedna velká prosba: Z důvodu velkého množství telefonátů a emailů vás moc prosíme, abyste nás kontaktovali pokud možno jen v nejurgentnějších případech. Rovněž volejte, prosím, jen v případě potenciálního nálezu, jinak pište email. Děkujeme moc za pochopení! A přejeme hodně štěstí!
Discovery Channel v neděli 29. května ve 22:00 odvysílá dokument Teleskop, který se zaměří na historii tohoto přístroje od dob Galilea přes Hubbleův teleskop po vesmírný dalekohled Jamese Webba. Repríza pak poběží v neděli 27. června ve 22:00.
Sokol Ondřejov a Hasiči Ondřejov ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR pořádají Dětský den na hřišti u hvězdárny v neděli 29. května od 14 hodin. Na programu bude ukázka hasičské techniky, pozorování astronomickým dalekohledem, přespolní běh dětí a další... Více na webu Astronomického ústavu AV ČR.
V sobotu 28. 5. 2016 odpoledne a večer proběhne na Jizerce v rámci Jizerské oblasti tmavé oblohy tradiční Astronomický den pro veřejnost. Připraveno bude pozorování Slunce dalekohledy, přednášky a večerní pozorování dalekohledy (pozorování pouze za jasného počasí) s doprovodným programem. Najdete nás u Sklárny za Panským domem. Vstup zdarma. Další informace.
Počasí je snové a za něco přes 4 hodiny se na Slunci objeví tmavá kruhová piha. Po neuvěřitelných 13 letech tak uvidíme přecházet před Sluncem planetu Merkur! Úkaz začíná ve 13:12 a pozorovat je můžete až do západu Slunce. Na celém území Česka probíhá spoustu akcí pro veřejnost, zejména na lidových hvězdárnách. Veškeré informace najdete na www.astro.cz/merkur2016. Pokud úkaz vyfotíte, nenechte si snímky pro sebe a určitě nám je zašlete přes formulář. Po západu Slunce si také nenechte ujít krásný srpek mladého Měsíce.
Premiéra v sobotu 7. května ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz + archiv
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4