Úvodní strana  >  Na obloze  >  Komety  >  Pozorovací kampaně  >  Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z roku 2000. Autor: Konrad Horn.
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z roku 2000.
Autor: Konrad Horn.
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák bude mít v roce 2017 nejpříznivější návrat za posledních 200 let a lepší návrat nenastane ani v dalších 100 letech. Bude zcela jistě viditelná malými dalekohledy, její jasnost je obtížné předpovědět. V jejích návratech často dochází ke krátkým ale intenzivním zjasněním, při kterých zjasní až o 9 mag, pak ovšem rychle slábne. Letošní návrat tak bude mimořádnou příležitostí pro studium chování této komety a také - pochopitelně - k seznámení se s metodami, jak se i laický nadšenec může do pozorování komet zapojit. K této příležitosti je rovněž k zakoupení nová kniha "Komety a návod na jejich pozorování".

Kometa se proslavila již v roce 1973, když došlo ke dvěma jejím nečekaným zjasněním; v obou případech zjasnila o 10 mag a dosáhla 4, respektive 4,5 mag. A byla krátce viditelná pouhým okem. O další překvapení se postarala v roce 1995, kdy byla při nepříznivém návratu objevena jako “nová kometa” pro svou nezvyklou jasnost a dosáhla 8 mag. Hned v dalším návratu v roce 2001 došlo k dalším dvěma zjasněním, při prvním zjasnila o 4 mag na 10 mag a než stihla zeslábnout došlo k dalšímu zjasnění na 7,6 mag. Po outburstu obvykle dochází k velice rychlému slábnutí a do několika týdnů se úroveň aktivity vrátí k původním hodnotám. Nikdy u komety nebyl pozorován žádný fragment, příčina zjasnění pravděpodobně není ve štěpení jádra ale ve fotochemických reakcích na jeho povrchu.

Obsah

 

ссылка на гидру для тор Браузера

Historie komety

Kometa má velice zajímavou historii. Musela být objevena na třikrát, než se povedlo určit jeji dráhu s dostatečnou přesností. Poprvé ji v roce 1858 objevil Horace. P. Tuttle, popsal ji jako slabý difúzní objekt. Byla objevena při těsném průletu kolem Země na 0,452 AU a velice rychle zeslábla a zmizela z dohledu. První spočtená dráha naznačovala krátkou periodu, malý počet pozorování vylučoval přesnější určení dalšího návratu. Byla tak znovuobjevena až v roce 1907, kdy ji nalezl Michael Giacobini jako novou kometu, tento návrat nebyl moc příznivý a tak byla po dvou týdnech opět ztracena. Možnou spojitost s Tuttlovou kometou objevil až v roce 1928 Crommelin a povedlo se mu spočítat přesnější dráhu. Nebyla však dostatečně přesná a kometa zůstala ztracená. Napotřetí byla objevena Ľuborem Kresákem ze Skalnatého Plesa v roce 1951. To byla konečně objevena spojitost se ztracenou kometou a spočtena dostatečně přesná dráha pro předpověď návratů budoucích. Kresák ji popsal jako velice difúzní kometu s jasností 10 mag. Pak byla v následujících 3 návratech objevena spatřena jen v roce 1962, kdy měla velice příznivý návrat: K Zemi se přiblížila na 0.266 AU, ale dosáhla jen 8 mag.


Pozorovací podmínky a vývoj jasnosti

Do dosahu větších dalekohledů se dostane již koncem ledna, kdy bude mít jasnost mezi 13.-14. magnitudou a bude vysoko nad obzorem po většinu noci. Jak se bude přibližovat ke Slunci i k Zemi, bude jasnost v únoru prudce růst. Stejně tak bude růst i deklinace komety a její pozice na obloze se bude zlepšovat. Z 13 mag zjasní v průběhu února až na 9 mag. V březnu se bude viditelnost dále zlepšovat a kometa se bude přesouvat na večerní oblohu. 12. března se stane při pozorování z území ČR cirkumpolární, nebude vůbec zapadat. V polovině měsíce dosáhne kolem 7 mag a bude večer v nadhlavníku. Na konci března dosáhne 6.2 mag a bude viditelná po celou noc. V první polovině dubna bude nejblíže Zemi, mezi 2. a 9. dubnem ve vzdálenosti jen 0,149 AU s jasností 6. magnitudy okolo půlnoci viditelná výše než 70° nad obzorem!

O pár dní později projde perihelem a začne zvolna slábnout. V polovině dubna by měla mít okolo 6,2 mag a do konce měsíce by měla zeslábnout na 6,8 mag, to bude nejlépe vidět v ranních hodinách, kdy bude opět na obloze v nadhlavníku. V květnu se bude nacházet stále ve výborné poloze vysoko na obloze po půlnoci a bude pomalu slábnout z 6,8 mag na 8,8 mag na konci měsíce. V červnu již začne výrazněji slábnout a budou se horšit i podmínky její viditelnosti. V polovině měsíce zeslábne k 10 mag a na konci již k 11,5 mag. Bude stále viditelná okolo půlnoci relativně vysoko nad obzorem. V červenci se bude zvolna přesouvat na večerní oblohu, kde na konci měsíce při jasnosti cca 14. mag zmizí z vizuálního dosahu nízko nad obzorem.

Dráha komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na jarní ranní obloze 2017 v době její největší jasnosti. Autor: http://hemel.waarnemen.com
Dráha komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na jarní ranní obloze 2017 v době její největší jasnosti.
Autor: http://hemel.waarnemen.com

Orbitální elementy a efemerida komety

Orbitální elementy komety

    Epocha = 2016 07 20      

    T = 2017 04 13.9599   

    q =  1.045175      ω =  62.1363   

    e =  0.661149      Ω = 141.0767      (2000.0)

                                   i =   9.2293

 

Efemerida komety

Datum

R.A.

Decl.

r

d

Elong

m1

Nejlepší čas(Alt, Az)

2017- 1-22.01

9 20.14

9 14.4

1.488

0.522

161

14.5

1:14 ( 0, 49)

2017- 1-28.99

9 20.47

10 44.9

1.430

0.451

168

13.5

0:47 ( 0, 51)

2017- 2- 4.97

9 20.04

12 57.7

1.374

0.389

176

12.5

0:19 ( 0, 53)

2017- 2-12.95

9 19.23

16 33.1

1.313

0.327

172

11.4

23:47 ( 0, 56)

2017- 2-19.93

9 19.02

20 48.2

1.261

0.281

163

10.4

23:19 ( 0, 61)

2017- 2-26.91

9 20.48

26 14.6

1.214

0.243

154

9.5

22:53 ( 0, 66)

2017- 3- 5.90

9 25.55

32 58.2

1.170

0.212

144

8.6

22:31 ( 0, 73)

2017- 3-12.89

9 37.41

40 59.7

1.132

0.186

134

7.8

22:15 ( 0, 81)

2017- 3-19.88

10 1.75

50 5.9

1.099

0.168

124

7.1

22:12 (180, 90)

2017- 3-26.90

10 50.63

59 24.1

1.074

0.155

115

6.5

22:33 (180, 81)

2017- 4- 2.94

12 25.72

66 27.7

1.056

0.149

108

6.2

23:40 (180, 74)

2017- 4- 9.01

14 21.66

67 33.4

1.047

0.149

103

6.0

1:12 (180, 73)

2017- 4-16.07

16 11.65

62 28.5

1.046

0.155

101

6.3

2:34 (180, 78)

2017- 4-23.09

17 12.10

54 29.7

1.053

0.166

102

6.5

3:07 (180, 86)

2017- 4-30.09

17 43.87

46 18.5

1.068

0.180

104

6.8

3:11 ( 0, 86)

2017- 5- 7.08

18 1.15

38 43.6

1.091

0.198

109

7.2

2:59 (358, 79)

2017- 5-14.07

18 10.31

31 51.5

1.122

0.218

115

7.6

2:42 ( 0, 72)

2017- 5-21.05

18 14.33

25 35.8

1.159

0.240

122

8.1

2:19 ( 0, 66)

2017- 5-28.04

18 14.89

19 48.2

1.201

0.265

130

8.6

1:52 ( 0, 60)

2017- 6- 4.02

18 13.31

14 23.5

1.248

0.294

137

9.1

1:23 ( 0, 54)

2017- 6-11.00

18 10.60

9 21.8

1.298

0.328

144

9.7

0:53 ( 0, 49)

2017- 6-17.97

18 7.53

4 45.2

1.351

0.368

151

10.3

0:22 ( 0, 45)

2017- 6-25.95

18 4.37

0 2.3

1.414

0.423

156

11.0

23:48 ( 0, 40)

2017- 7- 2.93

18 2.50

-3 34.7

1.472

0.479

157

11.6

23:18 ( 0, 36)

2017- 7- 9.91

18 1.78

-6 43.2

1.530

0.544

156

12.2

22:50 ( 0, 33)

2017- 7-16.89

18 2.30

-9 24.7

1.589

0.616

152

12.8

22:23 ( 0, 31)

2017- 7-23.87

18 4.08

-11 41.9

1.649

0.697

148

13.4

21:57 ( 0, 28)

2017- 7-30.86

18 7.12

-13 37.6

1.710

0.786

142

13.9

21:33 ( 0, 26)

2017- 8- 6.84

18 11.32

-15 14.5

1.770

0.882

137

14.5

21:10 ( 0, 25)

 

Pozorovací kampaň

Současný velice příznivý návrat je příležitostí k výzkumu této komety a naskýtá příležitost zachytit outburst zblízka. Monitoring jasnosti komety amatérskými pozorovateli bude důležitý každodenně! Outbursty mají tak rychlý průběh, že je důležitá každá hodina. Stejně tak je důležité rychlé nahlášení události, aby profesionální astronomové mohli zaměřit své přístroje na kometu včas.

V rámci pozorovací kampaně jsou žádaná tato pozorování:

  • Vizuální pozorování ve formátu ICQ
  • CCD pozorování přes fotometrické filtry B, V, R, I ve formátu ICQ

Pozorování musí být provedena dle metodiky ICQ. Data budou dále odeslána do databáze ICQ a COBS, kde budou dostupná online přes webové stránky www.cobs.si. Pro další informace kontaktujte Jakuba Černého (kaos@kommet.cz) ze Společnosti pro meziplanetární hmotu, který je zaštiťovatelem a organizátorem celé kampaně.



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »