Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mimořádně příznivý návrat komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Mimořádně příznivý návrat komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák ze 24. března 2017. Čáry okolo jsou protáhlé hvězdy, vůči kterým se kometa pohybuje.
Autor: Marián Mičúch.

Rok 2017 nabízí příznivý návrat hned dvou výrazných komet objevených československými astronomy. Na přelomu ledna a února 2017 to byla kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, nyní se do období své nejlepší viditelnosti dostává kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Ta je momentálně viditelná malými triedry mimo prostředí měst a v následujících dnech bude ještě zjasňovat. V tomto roce má nejpříznivější návrat za posledních 200 let. Kometa je navíc známa svými nepředvídatelnými zjasněními, které souvisí s povrchovou aktivitou na jejím jádře.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 236 ze 26. 3. 2017.

Historie komety Tuttle-Giacobini-Kresák

Poprvé ji v roce 1858 objevil americký astronom Horace P. Tuttle (1837-1923), ale na základě nedostatečného množství pozorování se mu nepodařilo určit její dráhu s patřičnou přesností a kometa se na dlouhá desetiletí ztratila. Opětovně byla objevena až v roce 1907, kdy ji nalezl francouzský astronom Michel Giacobini (1873-1937) jako novou kometu, nicméně pro nepříznivé podmínky její pozorovatelnosti se kometu dařilo sledovat přibližně dva týdny a poté se z dohledu astronomických přístrojů ztratila.

Na svůj další opětovný objev musela čekat dalších 44 roků, tedy až do roku 1951, kdy byla zaznamenána československým astronomem a pozdějším slovenským profesorem astronomie Ľuborem Kresákem (1927-1994) z observatoře na Skalnatém Plese. Až při tomto jejím třetím objevu byla prokázána její spojitost se ztracenými kometami z let 1858 a 1907, a také byla na základě četnějších pozorování přesně určena její perioda oběhu kolem Slunce 5,4 roku, dráha ve Sluneční soustavě i předpověď příštích návratů.

Nepředvídatelná zjasnění

Kometa je známá svou nepředvídatelnou aktivitou na povrchu jejího 1,4 km velkého jádra, které při náporu energie slunečního větru skokově uvolňuje velké množství materiálu a to je doprovázeno výraznými zjasněními komety na obloze. O příjemné překvapení se proto postarala například v roce 1973, když došlo ke dvěma nečekaným zjasněním až o 10 magnitud (kometa zjasnila zhruba deset tisíckrát) a dosáhla viditelnosti pouhým okem. Vývoj jasnosti komety je proto obtížně předpověditelný, nicméně i letos počátkem dubna by mohla být na tmavé obloze na hranici viditelnosti neozbrojeným okem s jasností kolem 6. magnitudy. Pokud by došlo ke skokovému zjasnění, byla by rázem viditelná bez obtíží pouhýma očima. Lepší ale je se na pozorování komety vyzbrojit triedrem nebo menším astronomickým dalekohledem s malým zvětšením a velkým zorným polem. Zjasnění komety totiž nelze zaručit.

Viditelnost komety

Od poloviny března je kometa při pozorování ze střední Evropy cirkumpolární, tedy viditelná celou noc a prolétá souhvězdími, která v pozdějších hodinách stoupají vysoko do nadhlavníku. Momentálně se pohybuje souhvězdím Velké medvědice (asterismem Velkého vozu), od počátku dubna poletí souhvězdím Draka a na konci dubna vstoupí do souhvězdí Herkula. Dne 13. dubna projde kometa přísluním a poté začne pozvolna slábnout. Koncem dubna by měla mít jasnost okolo 7. magnitudy a nejlépe vidět bude už spíše v ranních hodinách, kdy bude opět na obloze v nadhlavníku. V květnu bude stále v dosahu větších triedrů, ale už bude pozvolna slábnout.

Mapka na vyhledání komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák od 15. března (vpravo) do 30. dubna 2017 (vlevo). Zvýrazněn je známý útvar Velký vůz, který hledání komety velmi zjednoduší. Autor: Aleš Majer, KaL.
Mapka na vyhledání komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák od 15. března (vpravo) do 30. dubna 2017 (vlevo). Zvýrazněn je známý útvar Velký vůz, který hledání komety velmi zjednoduší.
Autor: Aleš Majer, KaL.

Jak kometu pozorovat?

Jedná se o difuzní objekt, tudíž je ideální tmavá obloha bez rušivých světelných zdrojů, daleko od měst. Pozorování negativně ovlivňuje svým jasným svitem i Měsíc, hlavně okolo úplňku 11. dubna 2017. Vhodným přístrojem je jakýkoliv dalekohled s malým zvětšením a tím pádem velkým zorným polem. Zvláště oblíbené jsou světelné triedry a binokuláry např. 10×50, 12×60, 15×70, 20×80 nebo 25×100, kde první číslo vyjadřuje zvětšení přístroje a druhé průměr objektivu v milimetrech. Je dobré mít dalekohled uchycen na jednoduché montáži nebo fotografickém stativu (většina moderních triedrů má závit pro adaptér umožňující jednoduché přichycení na hlavici stativu). Čím větší je zvětšení, tím více se projevuje třes paží při držení dalekohledu v ruce.

Pod oblohu je dobré se vybavit červenou svítilnou proti oslnění a abyste mohli vyčíst polohu komety v přiložené mapě. Dalekohled namiřte na jasnou hvězdu poblíž aktuální pozice komety a poté pokračujte podle mapky. V zorném poli by měl být vidět mlhavý obláček s centrální kondenzací, tzv. koma. Při nočním pobytu venku nepodceňujte počasí a teple se oblečte.

Kontakty a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
a Astronomického ústavu AV ČR

Email: suchan@astro.cz
Tel: 226 258 411, 737 322 815

Jakub Černý
Koordinátor pozorovací kampaně,
Společnost pro meziplanetární hmotu ČAS

Email: kaos@kommet.cz

Petr Horálek
Vedoucí redaktor serveru Astro.cz
a asistent referátu vnějších vztahů Astronomického ústavu AV ČR

Email: horalek.peter@gmail.com
Tel: 732 826 853

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Klub astronomů Liberecka
[2] Kampaň na pozorování komety vyhlášená společností SMPH ČAS
[3] Stránka o kometách na Astro.cz
[4] Wikipedie: Ľubor Kresák
[5] Fotogalerie čtenářů Astro.cz
[6] Tisková prohlášení České astronomické společnosti



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, Tiskové prohlášení


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »