V pátek 6. 1. můžete na TV Noe od 20 hod. sledovat živou besedu s dr. Jiřím Grygarem, prof. Petrem Kulhánkem a prof. Zdeňkem Stuchlíkem. Pořad je otevřen i pro diváky, kteří mohou své dotazy volat přímo do studia. Blíže zde.
Pořad v archivu TV Noe.
I v lednu 2017 pokračujeme v besedě nad biblí a vesmírem. Jaká je budoucnost vesmíru, je o tom něco v bibli a rozumíme tomu? Premiéra v sobotu 7. ledna ve 20 hod. TV Noe. Bližší info včetně repríz.
Pořad v archivu TV Noe
Pokud máte malý dalekohled (a jasnou oblohu), namiřte si jej dnes večer na Mars (zapadá až cca okolo 21. hodiny). Kousek od něj severovýchodně totiž najdete i planetu Neptun. Bohužel maximální úhlové přiblížení obou těles proběhne až hluboko pod obzorem, ale i tak, vidět dvě planety najednou ve zorném poli dalekohledu, bude pěkný zážitek na samém konci roku.
Nenechte si ujít v češtině kouzelné Keplerovo dílko O šestiúhelné sněhové vločce sepsané v Praze nejspíše roku 1610. Je to jistě hezký dárek, stejně jako kdysi byl před mnoha staletími tento novoroční pozdrav autorovu mecenáši a patronovi. Ostatně hned na začátku spisku Kepler píše: „Velmi dobře vím, jak nesmírně miluješ nic – nikoliv pro jeho zanedbatelnou cenu, ale pro půvabnou lehkost a veselou hravost, jež toto slovo nabízí. Soudím proto, že dar Ti bude tím milejší, čím bližší bude ničemu.“ Text může posloužit i dnes jako metodický příklad vědeckého uvažování. Kepler demonstruje své přesvědčení o tom, že „porovnáním mnoha omylů odhalíme pravdu“. Spisek je doplněný statí na téma Kepler a Praha, kterou napsala doc. Alena Šolcová. Kniha obsahuje latinský a český text a lze ji jistě označit za bilingvní lahůdku. Keplerův spisek O šestiúhelné sněhové vločce vydalo Nakladatelství MatfyzPr
Před chvílí dorazil alert ze Spaceweatherlive.com, že díky silnému slunečnímu větru z koronální díry na Slunci je v tuto dobu vysoká geomagnetická aktivita. A měla by trvat celou dnešní noc (21./22. prosince 2016). S ní souvisejí i silné polární záře, které by mohly být vidět i z Česka! Sledujte aurorální monitor. A pokud jste zrovna někde v horách vysoko nad inverzí, vyhlížejte na severním obzoru.
Na den přesně 99 let po založení České astronomické společnosti (8. 12. 2016) byla otevřena výstava maleb Petera Hargaše a astronomických fotografií Róberta Novotného s názvem Farby vesmíru v prostorách galérie Slovenského kultúrného inštitútu v Praze na Náměstí republiky (vedle Hybernie proti Obecnímu domu). Výstava potrvá do 31. 1. 2017. Vernisáže se zúčastnili nejen oba autoři, ale i velvyslanec SR v ČR Peter Weiss a mj. i ideový spolutvůrce výstavy, mezi
československými amatéry známý popularizátor, pedagog i prodejce astrotechniky v SR Karol Petrík, který ve své krátké promluvě právě výročí založení ČAS vzpomenul. Budete-li se tedy toulat centrem Prahy, zastavte se v denním shonu a pokochejte se díly, inspirovanými vesmírem.
Úpická hvězdárna hledá nového zaměstnance na pozici programového tvůrčího a popularizátora astronomie. Další informace.
V rámci každroční soutěže "Sviťme si na cestu... ne na hvězdy" můžete hlasovat v kategorii Cena diváků, a to až do konce února 2017. Stačí vybrat tři nejzajímavější snímky z galerie a automaticky se tak dostanete do slosování o roční předplatné prestižního slovenského astronomického časopisu Kozmos.
Astronomický kroužek pořádaný Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity otevírá od února přihlašování pro nové zájemce, děti ve věku 11 až 16 let se zájmem o vesmír, astronomii i astrofyziku. Kroužek se koná vždy ve středu, od 17 hod v prostorách Hvězdárny a planetária Brno a je zdarma! Více v článku.
V úterý 13. prosince udělí ČAS své nejvyšší ocenění – Nušlovu cenu. Obdrží ji Prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc., který působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, zejména za své celoživotní výsledky na poli výzkumu proměnných hvězd. Cenu předá předseda ČAS Ing. Jan Vondrák, DrSc., laudatio pronese čestný předseda ČAS RNDr. Jiří Grygar, CSc. Následovat bude laureátská přednáška s názvem „Fenomenologické modelování periodicky proměnných hvězd“. Další informace.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4