Pokud máte malý dalekohled (a jasnou oblohu), namiřte si jej dnes večer na Mars (zapadá až cca okolo 21. hodiny). Kousek od něj severovýchodně totiž najdete i planetu Neptun. Bohužel maximální úhlové přiblížení obou těles proběhne až hluboko pod obzorem, ale i tak, vidět dvě planety najednou ve zorném poli dalekohledu, bude pěkný zážitek na samém konci roku.
Nenechte si ujít v češtině kouzelné Keplerovo dílko O šestiúhelné sněhové vločce sepsané v Praze nejspíše roku 1610. Je to jistě hezký dárek, stejně jako kdysi byl před mnoha staletími tento novoroční pozdrav autorovu mecenáši a patronovi. Ostatně hned na začátku spisku Kepler píše: „Velmi dobře vím, jak nesmírně miluješ nic – nikoliv pro jeho zanedbatelnou cenu, ale pro půvabnou lehkost a veselou hravost, jež toto slovo nabízí. Soudím proto, že dar Ti bude tím milejší, čím bližší bude ničemu.“ Text může posloužit i dnes jako metodický příklad vědeckého uvažování. Kepler demonstruje své přesvědčení o tom, že „porovnáním mnoha omylů odhalíme pravdu“. Spisek je doplněný statí na téma Kepler a Praha, kterou napsala doc. Alena Šolcová. Kniha obsahuje latinský a český text a lze ji jistě označit za bilingvní lahůdku. Keplerův spisek O šestiúhelné sněhové vločce vydalo Nakladatelství MatfyzPr
Před chvílí dorazil alert ze Spaceweatherlive.com, že díky silnému slunečnímu větru z koronální díry na Slunci je v tuto dobu vysoká geomagnetická aktivita. A měla by trvat celou dnešní noc (21./22. prosince 2016). S ní souvisejí i silné polární záře, které by mohly být vidět i z Česka! Sledujte aurorální monitor. A pokud jste zrovna někde v horách vysoko nad inverzí, vyhlížejte na severním obzoru.
Na den přesně 99 let po založení České astronomické společnosti (8. 12. 2016) byla otevřena výstava maleb Petera Hargaše a astronomických fotografií Róberta Novotného s názvem Farby vesmíru v prostorách galérie Slovenského kultúrného inštitútu v Praze na Náměstí republiky (vedle Hybernie proti Obecnímu domu). Výstava potrvá do 31. 1. 2017. Vernisáže se zúčastnili nejen oba autoři, ale i velvyslanec SR v ČR Peter Weiss a mj. i ideový spolutvůrce výstavy, mezi
československými amatéry známý popularizátor, pedagog i prodejce astrotechniky v SR Karol Petrík, který ve své krátké promluvě právě výročí založení ČAS vzpomenul. Budete-li se tedy toulat centrem Prahy, zastavte se v denním shonu a pokochejte se díly, inspirovanými vesmírem.
Úpická hvězdárna hledá nového zaměstnance na pozici programového tvůrčího a popularizátora astronomie. Další informace.
V rámci každroční soutěže "Sviťme si na cestu... ne na hvězdy" můžete hlasovat v kategorii Cena diváků, a to až do konce února 2017. Stačí vybrat tři nejzajímavější snímky z galerie a automaticky se tak dostanete do slosování o roční předplatné prestižního slovenského astronomického časopisu Kozmos.
Astronomický kroužek pořádaný Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity otevírá od února přihlašování pro nové zájemce, děti ve věku 11 až 16 let se zájmem o vesmír, astronomii i astrofyziku. Kroužek se koná vždy ve středu, od 17 hod v prostorách Hvězdárny a planetária Brno a je zdarma! Více v článku.
V úterý 13. prosince udělí ČAS své nejvyšší ocenění – Nušlovu cenu. Obdrží ji Prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc., který působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, zejména za své celoživotní výsledky na poli výzkumu proměnných hvězd. Cenu předá předseda ČAS Ing. Jan Vondrák, DrSc., laudatio pronese čestný předseda ČAS RNDr. Jiří Grygar, CSc. Následovat bude laureátská přednáška s názvem „Fenomenologické modelování periodicky proměnných hvězd“. Další informace.
Vypadá to, že 6. prosince, v sibiřských pozdních večerních hodinách, oblohu severní Sibiře rozčísl velmi výrazný bolid. Ačkoliv událost vzbudila velkou pozornost, s velkou pravděpodobností šlo pouze o bolid bez pádu meteoritu na zemský povrch. Více (anglicky).
Premiéra v sobotu 3. prosince ve 20 hodin TV Noe. Bližší info včetně repríz. Následující dva díly zakončují deset let trvání pořadu. Zvolili jsme proto poněkud filosofické téma, při kterém se host - matematik P. RNDr. Jiří Kučera, M. A. - pozastaví nad biblickými úryvky, kde je zmínka o vesmíru, a uvádí tato sdělení do souvislostí s moderním výzkumem.
Pořad v archivu TV Noe
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4