Noc vědců na Pardubické hvězdárně
Letošní NOC VĚDCŮ 2017 proběhla mimo pozorování noční oblohy úspěšně. Děkujeme veřejnosti za návštěvu!
Letošní NOC VĚDCŮ 2017 proběhla mimo pozorování noční oblohy úspěšně. Děkujeme veřejnosti za návštěvu!
Radarová pozorování 70m radioteleskopem v Goldstone i 305 m pevným radioteleskopem v Acecibu ukázala, že planetka Florence o velikosti asi 4,5 km má dva měsíce. Jejich velikost se může pohybovat kolem 100 až 300 m.
Více Center for Near Earth Object Studies.
Dnes, 1. září, nás bezpečně míjí opravdu velká potenciálně nebezpečná planetka. Mapky a první radarové snímky uvádí server www.planetky.cz.
Reprízu živého vysílání zatmění v USA mužete sledovat tuto neděli 27. 8. od 15:50 na TV Noe. Pořad můžete také sledovat v archivu TV Noe. Blíže zde.
Zatmění Slunce provázelo vesměs dobré počasí a pozorovaly ho i zástupy našich astronomů. V galerii nám přistály skvělé fotografie od Radima Strycharskiho (viz též přiložený snímek). Prohlédněte si nejnovější snímky čtenářů. Najdete tam mimo jiné i pěkný snímek nadoblačných blesků nebo zákryt Aldebaranu.
Termín (9.9.2017) megaeventu Vesmírná keš / Cache in Space se nám blíží, a proto upozorňujeme, že je vhodné si včas objednat v e-shopu vámi požadované předměty (geocoiny, sérii CWG se 100 podobiznami astronomů, …). Dne 8.8.2017 uzavíráme počty do výroby, a i když budou některé předměty vyrobeny navíc, bude platit hláška „do vyprodání zásob“.
Po půlroční práci mezirezortní pracovní skupiny dnes vláda projedná skoro 70stránkovou zprávu, která informuje o stavu světelného znečištění v ČR, o jeho negativních důsledcích v mnoha oblastech života lidí i přírody a o tom, jak je nebo spíše jak není státem zajištěna možnost občana bránit se proti bezohlednému, obtěžujícímu a nesprávnému nočnímu svícení. Více v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí - https://www.mzp.cz/cz/news_170724_SZ.
Od 17. do 30. července 2017 probíhá v malé vesničce Bažantnice na severu Plzeňska Letní astronomické praktikum – Expedice 2017. Akci pořádá Hvězdárna v Rokycanech a Plzni a pozorují se zde například meteory, Slunce, planety, objekty vzdáleného vesmíru či zákryty. O dění na akci si můžete přečíst v Expedičním deníku.
V pátek 14. 7. jsme se po velmi dlouhé době dočkali opravdu pěkné erupce třídy M2. Nebyla až tak pozoruhodná svou energií, jako spíš tím, že trvala opravdu dlouho. Není divu, že ji následoval výron hmoty z koróny a oblak plasmatu nyní směřuje k Zemi. Uvidíme, co z toho bude. Aktuality.
Sonda Juno se 11. července opět protáhla těsně nad atmosférou Jupiteru a v hledáčku JunoCam se tentokrát ocitla přímo Velká červená skvrna (GRS). NASA oznámila, že jakmile budou data ze sondy přijata a zkompletována, budou dána v surovém stavu na web mise, aby si se snímky mohli pohrát amatéři hned, jak to bude možné. Snímky bychom měli vidět nejpozději 14. července. Očekáváme, že vám je přineseme v článku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4